JANČÁŘ, R. Citlivostní analýza MKP modelu nárazové zkoušky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Dlugoš, Jozef

Záverečná práca je výsledok dvojročnej aktívnej práce pána Jančáře, ktorý využíval pravidelné konzultácie. Téma práce súvisí s využitím MKP modelu pri hodnotení dopravných nehôd, a preto sú vhodne v úvode uvedené samotné metódy pri hodnotení deformácie poškodených vozidiel. Hlavný cieľ práce je vytvoriť citlivostnú analýzu komplexného MKP modelu nárazovej skúšky. Takýto model je voľne dostupný. Študent najprv popisuje stavbu vybraného komplexného MKP modelu, aby následne vybral konkrétne zjedodušenia a parametre, ktorých vplyv skúma ďalej. Obdržané výsledky sú dôveryhodné a cenné pri stavbe takéhoto modelu. Nad rámec práce sa venuje aj dekompozícii modelu. Text je logicky rozdelený. Grafickej úrovni by pomohli obrázky s vektorovou grafikou. Ciele práce sú splnené.

Posudek oponenta

Řehák, Kamil

Diplomová práce pana Jančáře je zaměřena na problematiku nárazové zkoušky s využitím MKP modelu. Věcná část je obsažena na 83 stranách. V úvodu práce je věnována pozornost metodám analýzy deformace vozidel, jedná se o jedinou kapitolu, která je čistě rešeršního charakteru. V rámci této kapitoly jsou nevhodně používány citace na konci odstavce, přičemž není jednoznačné k čemu ona citace patří. Následně je již věnována pozornost detailnímu popisu výpočtového modelu vozidla, na kterém je provedena citlivostní analýza a zkoumán vliv na dosaženou deformaci. I přes skutečnost, že výpočtový model nebyl vytvořen studentem, jelikož samotné vytvoření modelu na dané úrovni daleko přesahuje možnosti práce jednoho člověka, student se detailně seznámil s celým komplexním modelem a vše přehledně zpracoval, a to včetně postupu, jak byl model vytvářen. Důkladné seznámení se s modelem je klíčové pro následnou citlivostní analýzu. Vzhledem k realizaci většího množství výpočtů pozitivně hodnotím zaměření se na optimalizaci výpočetního času. Následně je přistoupeno již ke zjednodušování výpočtového modelu, přičemž nejprve byla realizována úprava většího množství komponent a až poté jsou komponenty zkoumány po částech. Tento přístup je z pohledu zaměření práce vhodný, jelikož při zjištění, že více komponent má zanedbatelný podíl by nebylo nutné tyto podíly stanovovat. Jednotlivé výsledky jsou dobře popsány. Obdobně je poté provedena citlivostní analýza na změnu materiálu a okrajových podmínek. Pozitivně hodnotím i sumarizaci dosažených výsledků v závěru dané kapitoly. Jelikož kromě deformace a stanovení EES podle CRASH3 je z pohledu využití přístupu rozhodujícím parametrem i výpočetní čas, bylo by přínosné jej začlenit do tabulek. Práce je přehledně zpracována, celkově vyvážená, čtivá a obsahuje nemalé množství obrázků, jež jsou vhodně zapracovány. Student v průběhu zpracování závěrečné práce prokázal schopnost využití nabytých znalostí na řešení konkrétního úkolu, a proto práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 154044