PÁTEK, T. Měření průtoku tekutin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce navazovala na semestrální projekt. Cílem bylo ověřit vlastnosti nového typu tepelného průtokoměru vzduchu, provést měření základní charakteristiky snímače a navrhnout řešení pro potlačení vlivu teploty. Zadání vyžadovalo nastudovat poměrně rozsáhlou problematiku měření průtoku tepelnými principy a provést sérii experimentů. Student dokázal pod vedením nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné dovednosti při provádění experimentů. Pracoval dle pokynů, na konzultace chodil pravidelně. V průběhu práce se ukázalo, že pro použitý typ čidla není možné použít běžně uváděné vztahy popisující chování tepelných průtokoměrů a bylo nutné řadu časově náročných měření zopakovat. I tak ale získané závislosti vykazují velký rozptyl a tento problém se již nepodařilo odstranit v rámci času, který měl pro vypracování bakalářské práce vyhrazen.
Předložená bakalářská práce se věnuje měření průtoku plynů pomocí tepelných průtokoměrů. Zadání práce hodnotím jako středně obtížné, protože zahrnuje proměření parametrů snímače a návrh vlastního přípravku pro měření těmito snímači. Práce má rozsah 59 stran textu a je rozdělena do 5 kapitol. První dva, teoretické, body zadání jsou víceméně splněny v prvních čtyřech kapitolách o rozsahu 20 stran. I přes to, že parametry snímačů jsou zde pouze vyjmenovány a přehled parazitních vlivů chybí. Praktická část, poslední dva body zadání, jsou popsány pouze v jedné kapitole, ovšem oba body jsou splněny. Tuto část lze považovat za vlastní práci studenta. V této části student nejprve měří parametry snímače IST FS7, bohužel nikde není uvedeno, jaké parametry a co je cílem tohoto měření. V práci je provedena spousta měření, bohužel postup je často nejasný. Zpracování dat spočívá ve vložení do grafu a proložení přímkou, naprosto zde chybí diskuze a výpočet chyb měření. A to ani v případě, kdy prokládaná data vykazují velký rozptyl (např.: graf 5.7), kde je důležité tento rozptyl odůvodnit, případně měření zopakovat. Jsou zde měřeny koeficienty přestupu tepla prouděním a vedením, tento koeficient je měřen dokonce dvakrát různými způsoby, ovšem jednotlivé výsledky spolu nejsou porovnány. Dále jsou měřeny koeficienty A a B z upraveného Kingova zákona, toto jsou jediné hodnoty, které jsou nějakým způsobem využity. Ovšem při vyčíslování těchto konstant jsou data pro koeficient A považovány za „přibližně shodné“ a pro koeficient B jsou některé data z důvodu „velké odlišnosti“ vyškrtnuta, ovšem nic takového není podloženo výpočtem ani diskuzí. V poslední části je měřen vliv teploty a průtoku na snímač teploty. Z krátkého a obecného popisu měření ovšem není jasný účel tohoto měření. Uspořádání experimentu zde není popsáno vůbec. Z naměřených dat vyplývá chyba měření teploty více než 60 %, což opět není ani diskutováno, natož přeměřeno. Po naměření dat student logicky přechází ke tvorbě modelu snímače, kde se rozhoduje mezi matematickým modelem, dle Kingova zákona, a experimentálním modelem vytvořeným pouze na základě naměřených dat. Student zde vůbec neuvažuje o modelu uváděném výrobcem snímače, kde se za výstupní veličinu bere napětí namísto výkonu. Student zamítá matematický model z důvodu vyšší výpočetní náročnosti a chyby přes 20 % a to i přes to, že zvolený experimentální model vykazuje maximální chybu přes 100 % dle tab. 5.9. Dále se student pouští do návrhu hardwaru. Ke zpracování dat je použit vývojový kit ke kterému je doděláván obvod pro snímač. Požadavky na tento obvod nejsou nikde uvedeny a rovněž chybí jakýkoliv rozbor možných řešení. Student se hned pouští do výpočtu dělicích poměrů pro vyhodnocení změny odporu snímače, jehož parametry stále nejsou uvedeny. Princip zvoleného řešení je patrný až ze schématu zapojení. Dále student ověřuje výsledný návrh pro 3 různé teploty okolí, přičemž pro tu nejnižší nejsou naměřené hodnoty lineární, přesto je průběh proložen přímkou. Tato sekce je uzavřena konstatováním, že výsledný záporný bias při reálném měření na nejvyšší měřené teplotě je nereálný, přitom by minimálně zde mělo být možné vysvětlení anebo nové měření. V poslední části se student zabývá softwarem, kde jsou implementovány dvě metody regulace, a to na konstantní rozdíl teplot a na konstantní teplotu tělíska. Možné způsoby regulace zde nejsou popsány. Obě tyto metody jsou odzkoušeny a stručně jsou popsány výhody a nevýhody těchto variant. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Je zde minimum překlepů a práce má logický sled. Jen u grafů je zobrazeno zbytečně moc platných míst u os a také u rovnic regrese, například u grafu 5.17 je zobrazeno 15 platných míst. Práce s literaturou je na průměrné úrovni s minimem citací zdrojů v textu. I přes uvedené výtky se domnívám, že student prokázal bakalářské schopnosti a práci doporučuji k obhajobě. Navrhuji hodnocení D/65 bodů.
eVSKP id 111048