KOHOUTEK, J. Analýza techniky šlapání na jízdním kole [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2023.
Student předložil opravenou verzi svojí bakalářské práce, ve které jen minoritně reflektuje připomínky uvedené v posudku vypracovaném k červnové verzi práce. Cílem práce mělo být zjištění možností využití tlakových vložek do bot jako nástroje pro analýzu techniky šlapání. Jediné provedené měření je pro obecné závěry nedostačující, neboť se jedná spíše o případovou studii. Také se student odchýlil od zadání, když provádí analýzu dvěma samostatnými systémy (MOCAP a tlakové vložky). Primárním zdrojem dat měly být tlakové vložky do bot. Členění textu do kapitol a podkapitol doznalo pozitivních změn a práce již není tolik chaotická. V práci se však stále vyskytuje množství překlepů, typografických, gramatických a pravopisných chyb. Práce obsahuje neodborná vyjádření a nepřesné informace (např. velikost prostoru snímaného kamerami není definován přesně danými rozměry, ale je dán rozmístěním kamer a způsobem kalibrace). V tabulce 2.5 mě zarážejí neobvykle nízké p-hodnoty. Ocenil bych, kdyby tato skutečnost byla v textu zmíněna a diskutována. V diskuzi (kapitola 2.6) student píše: "...tohle bylo také potvrzeno při měření. Zjistili jsme, že jejich využitelnost začíná od výběru správné obuvi, pedálů či kufrů..." Měření však neprobíhalo s více druhů obuvi ani při různých typech pedálů (nášlapné, platformové, klipsnové) ani s rozdílným nastavením zarážek (kufrů). Vzhledem k výše uvedeným výtkám navrhuji hodnocení práce stupněm F - 45 body.
Téma BP považuji za aktuální a odpovídá práci studenta studijního programu Sportovní technologie. Bakalář zpracoval zadané téma na 32 stranách, připojil 2 přílohy. Vlastní práce bakaláře týkající se vybrané problematiky má minimalistický rozsah, teorie 10 stran, vlastní praktické zpracování zadané problematiky zkráceno na 4 strany. To je málo. Struktura práce odpovídá požadavkům bakalářské práce na VUT v Brně. Z formálního hlediska zde chybí uvedení symbolů a zkratek, seznam tabulek uvedených v práci. Teorie i přes malý rozsah může být východiskem k praktické části. Struktura této části je mírně zmatená, např. část 1.3. Rešerše literatury následuje po podkapitolách 1.1. a 1.2 které jsou nepochybně také literární rešerší. V metodické části chybí popis kola a trenažéru na které byl výzkum proveden, jaký typ cyklistických treter bylo použito, také popis aplikace, která pomáhala udržovat stanovené proměnné. U popisu využití optického 3D systému pro sběr dat a umístění markerů by bylo potřeba uvést obrazovou dokumentaci jejich rozmístění na těle účastníka. Hypotézy jsou redukovány na dvě, obě jsou zaměřeny na plantární tlaky. Proč není některé hypotéza zaměřena na ověření kinematických parametrů, které byly sledovány? Výsledky: Základním problémem celé práce je opět neuveřejnění získaných dat z vlastního měření v jakékoliv formě, nejlépe v přehledných tabulkách tak, aby si čtenář mohl vytvořit představu a získaných datech, možnostech zpracování a popisu výsledků. V příloze je jen uveden grafický záznam. Postup zpracování dat v Matlab je uveden v příloze práce. V práci jsou uvedeny jen hodnocení výsledků po zpracování dat navrženými statistickými metodami, které bych zřejmě považoval za přiměřené, v případě možnosti náhledu na data. Diskuse: V diskusi autor na začátku potvrzuje nebo zamítá hypotézy. Očekával bych srovnání výsledků s literaturou, která je poměrně početná a teprve na základě této diskuze vyjádření se k hypotézám. Srovnávat obě použité metody je na základě informací uveřejněných ve výsledcích poměrně odvážné, protože o 3D analýze je toho uvedeno ještě méně než o tlaku na pedály v průběhu šlapání. Závěr práce je spíše shrnutí než jasné stanovisko ke zjištěným skutečnostem. Zde by se měl autor jasně postavit k cíli práce, jaké možnosti využití tlakových vložek jsou. Že zjistil tlaky pomocí tohoto přístroje není nic překvapujícího, spíše mohl zaměřit na využití při definování fází a individuálních proměnných v průběhu cyklu. Příloha: uvedena jako samostatný soubor BP, kde jsou uvedeny algoritmy zpracování dat. Počet literárních zdrojů a jejich zaměření považuji za dostatečný. Práci nepovažuji za zdařilou. Je zde poměrně hodně nedostatků, především z věcného pohledu. Chybí větší soubor účastníků zapojených do měření, transparentní uvedení výsledků z měření formou popisné statistiky, logičtější uvedení statistického zpracování, vypadlo zde např. zpracování hodnot na úrovni 70 rpm, v tab. 2.3 hodnoty tlaků, při jaké kadenci byly vypočítány nebo všechny dohromady? Uvedené grafy jsou sice pěkné, dokumentují, že existují nějaká surová data, ta ale nebyla představena. Výsledky je nutné zpracovat nejprve pomocí popisné statistiky, z vizuální prohlídky grafů nedokážeme vytvořit závěry o významnosti rozdílů nebo změny. Měření jednoho účastníka je možné u pilotního výzkumu, ovšem výzkum pro odbornou práci tohoto charakteru nutně potřebuje zahrnout měření na více osobách. Měření na jednom účastníku není dostatečné. Bakalář naplnil minimalisticky rozsah práce, věcný obsah práce je velmi diskutabilní, zejména prezentace výsledků je minimalistická, a tedy i diskutabilní. Zadání práce se snažil naplnit jen určitým směřováním obsahu k danému cíli, ale . Je zde určitý pokrok, aby byla práce přehlednější, ale není zde více dat a jejich popis, tedy to z čeho z čeho bakalář vychází.
eVSKP id 154288