ŠIMON, V. Analýza možností úniku informací z optického přenosového systému [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Václav Šimon se ve své bakalářské práci věnuje problematice úniku informací z optického přenosového systému. Předložená práce splňuje zadání, avšak s velkými výhradami. Kvalitu předložené práce dále snižuje celá řada gramatických a typografických chyb. Student bohužel nepracoval zcela samostatně, řešené problematice neporozuměl dostatečně a nekonzultoval pravidelně dílčí postupy a řešení. Jeho přístup k řešení práce, ale i celkově k dané problematice, byl spíše laxní. To vše vedlo k tomu, že kvalita předložené práce je velmi špatná. Práce je místy špatně čitelná a nesrozumitelná. Pro vybrané scénáře student sice udělal měření a zhodnocení, ale to nelze ani zdaleka považovat za analýzu rizik. Navíc v práci zcela chybí návrh minimalizace těchto rizik. Přestože měl student k dispozici optický spektrální analyzátor s možností ukládání zdrojových dat v otevřeném formátu, pro možnost následného zpracování a vykreslení, veškeré výstupy ze spektrálního analyzátoru jsou řešeny formou fotografie obrazovky. Student splnil zadání a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením E, 55 bodů.
Student, Václav Šimon, vypracoval bakalářskou práci na téma „analýza možností úniku informací z optického přenosového systému“. Stěžejní část práce, optický přenosový systém, je v práci rozebrán na 1/2 strany s obecnými informacemi. Kapitola „vysílací část“ popisuje použité zdroje záření, avšak zmiňuji se pouze v základním dělení tedy diody a lasery. Konkrétní typy laserů zcela chybí. Kruhová topologie pro pasivní optické sítě se využívá k zajištění dostupnosti služeb, nicméně v obrázku 3.4 je nezbytné uvádět primární a sekundární rozhraní, jinak obrázek postrádá smysl. Na zmíněný obrázek v textu zcela chybí reference. V bezpečnostních rizicích zcela chybí diskuse, jak koncová jednotka filtruje broadcastová data. Výsledky měření zpětně odražených signálu v pasivních optických sítích jsou zpracovány velmi skrovně. Chybí informace o použitých konektorech, jejich diskuze pro měření s konektory SC/APC vs. SC/UPC. Výsledky v kapitole 4.2 by bylo vhodné zpracovávat ve vektorové podobě, jelikož optický spektrální analyzátor exportuje trasovací soubory, které v LaTeXu/Excelu lze načíst. Práce navíc obsahuje řadu překlepů a formulací, které neodpovídají formálnímu zpracování bakalářské práce („Jedná si o sítě“; „Od té doby byl vynalezen optický zesilovač, který může zesílit signály přímo“; „malá část signálu odposlechnuta“ – formálně vydělena), reference č [6] se shoduje s referencí [30], některé obrázky nejsou citovány v textu a nesprávný zápis jednotek. Z výše uvedených důvodů navrhuji známku D, 62 bodů.
eVSKP id 125915