KAMENSKÁ, V. Mobilní aplikace pro monitorování depresivních stavů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Studentka Veronika Kamenská se ve své práci zaměřila na velmi aktuální tématiku využití moderních mobilních technologií ke sledování vývoje deprese u psychiatrických pacientů a jiných rizikových skupin. Na tématu velmi aktivně pracovala již rok před vypsáním samotné bakalářské práce, přičemž nejprve spolupracovala s psychiatrickou kliniku FN Brno, později pak i s poradenským centrem (PC) Alfons na VUT. V minulém akademické roce svou práci prezentovala i na studentské soutěži EEICT 2020. O hlubokém porozumění tématu svědčí rozsáhlá čtivě zpracovaná teoretická rešerše k tématu deprese a telemedicíny v psychiatrii podložená 35 kvalitními literárními zdroji. Oceňuji zejména vlastní praktické znalosti studentky z oblasti teleinformatiky v psychiatrii nahrazující doposud velmi řídkou publikační činnost v této oblasti. V praktické části práce studentka vytvořila kromě požadované mobilní aplikace pro kontakt s pacienty/klienty i počítačovou aplikaci v jazyce Python, doplněnou o uživatelsky přívětivé GUI, určenou pro zpracování měřených dat z mobilních aplikací psychologickým personálem. Obě aplikace prakticky otestovala a odladila ve spolupráci s PC Alfons a provedla verifikační měření na respondentech z centra. Změřená data v práci statisticky vyhodnocuje a výsledky diskutuje. Zejména z důvodu menšího počtu měření jsou však závěry vágní a uvedené hypotézy nepodložené. Vágnost celého statistického zpracování navíc podtrhuje několik nepřesností, nevhodných formulací a nesrovnalostí v uvedených datech vyskytujících se v této kapitole, způsobených zřejmě nepozorností studentky při zvýšeném stresu z finalizace práce. I přes tyto nedostatky, vzhledem k nadprůměrné aktivitě studentky, její vlastní iniciativě a samostatnosti při řešení práce, ale i z důvodu důležitého přínosu práce v oblasti telemedicíny v psychiatrii hodnotím práci jako velmi dobrou, stupněm B/89 bodů.
Bakalářská práce pojednává o aktuálním tématu deprese a jejího vlivu na studium. Práce je zpracována ve spolupráci s poradenským centrem VUT Alfons. Předložená literární rešerše je logicky strukturovaná a podává dostatečný přehled o tématu. V samotném textu se však nachází množství pravopisných chyb a překlepů, které čtení práce znesnadňují. Kvituji přehled existujících aplikací pro monitorování psychického stavu uživatelů. Práci s literaturou musím považovat za laxní. U aplikace Nepanikař chybí jakýkoliv odkaz, či reference. Na množství obrázků není v textu nijak odkazováno. V seznamu literatury se objevuje duplicitní záznam, a seznam není řazen dle výskytu v textu, ani dle abecedy. Záznamy referencí nejsou jednotně zapisovány a není patrný žádný citační styl. Citace odborných článků často neuvádí autora, ač z připojeného odkazu je jasně patrný. Vytvořené aplikace jsou funkční a byly použity pro sběr a vyhodnocení dat. Popis programového řešení a jednotlivých funkcí by se však lépe hodil do dokumentace k programu, v textu bakalářské práce jej považuji za zbytečný. Rovněž bych doporučil při psaní kódu nekombinovat angličtinu a češtinu, mezi anglickými názvy proměnných vypadá funkce nacist() opravdu zvláštně. Vytvořený balíček pro sledování psychického stavu respondentů by nebylo špatné i veřejně publikovat, například na GitHubu, aby jeho vývoj mohl dále pokračovat. V následujícím textu si studentka stanovuje různé cíle své analýzy – souvislost některých dvojic proměnných, využití údajů o pohlaví, souvislost konkrétních proměnných a nástupem distanční výuky. Tyto cíle jsou pouze uvedené, samotná analýza se jim ale z velké části nevěnuje. Rovněž chybí zdůvodnění volby proměnných pro tyto cíle. Hned následující kapitola uvádí, že půjde o porovnání proměnných psychika a úzkost, ale přiložené histogramy a grafy prezentují proměnnou nálada. Uvedené boxploty neodpovídají datům v tabulce. Použití neparametrického Mann-Whitney testu vykazuje mnohé nesrovnalosti. První je asi zřejmě chybně stanovená nulová hypotéza, následně tedy špatně interpretovaná p-hodnota. Rovněž by bylo vhodnější porovnávat kritickou hodnotu U testu, než činit závěry pouze z p-hodnoty. V předloženém hodnocení nasbíraných dat dochází pouze k hodnocení na základě tří proměnných z dvanácti sbíraných a to pouze ve dvou časových bodech opět z dvanácti sesbíraných. Pracná akvizice dat přichází zcela vniveč. Práce nevyužívá plného potenciálu dat a k hodnocení a interpretaci je třeba zhodnotit celý datový soubor, nikoliv jeho zanedbatelnou malou část. Hodnocení nasbíraných dat považuji za nedostatečné, v některých případech chybné a se stanovenými závěry nelze souhlasit. Závěrem musím konstatovat, že práce řeší aktuální a důležitou problematiku a velmi oceňuji praktické využití výstupů této práce a spolupráci s centrem Alfons. Kladně hodnotím vzniklé aplikace pro monitoring psychického stavu. Bohužel je zde množství aspektů, které kvalitu práce významným způsobem snižují. I přes výše zmíněné výhrady považuji zadání práce za splněné a hodnotím stupněm D/69b.
eVSKP id 134392