KOLÁŘOVÁ, J. Bezkontaktní měření a analýza vitálních parametrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Tématem bakalářské práce byla problematika bezkontaktního měření vitálních parametrů člověka na základě snímání obličeje pomocí barevné video kamery. Studentka plně využila dostupnou odbornou literaturu a provedla studium používaných metod pro analýzu fotopletysmografického signálu. Na základě rešerše studentka sama navrhla metodu odhadu tepové a dechové frekvence z video snímků získaných barevnou webovou kamerou. Teoretický popis navržené metody mohl být v textu práce uveden podrobněji. Stejně tak mohlo být detailnější i vyhodnocení metody. Studentka v rámci řešení bakalářské práce provedla i snímání dat za různých akvizičních podmínek a vytvořila si tak databázi, kterou využila při návrhu a testování své metody. Studentka byla v průběhu řešení bakalářské práce velmi aktivní a pravidelně se účastnila konzultací. Na konzultace přicházela s konstruktivními dotazy a k řešení problémů přistupovala rovněž konstruktivně. Zadání bakalářské práce považuji za splněné. Hodnocení: B/85 b.
Studentka Jana Kolářová se zabývala ve své bakalářské práci bezkontaktním měřením a analýzou vitálních parametrů. Práce je napsána na 35 stranách a členěna do 10 kapitol. V úvodu práce jsou popsány vitální parametry a nastíněny způsoby jejich měření. V této části práce se spíše jedná o referát s uvedením historických souvislostí těchto měření. Další dvě kapitoly pojednávají o bezkontaktním měření. Tyto kapitoly by bylo logické sloučit do většího celku. Navíc v kapitole 4 (obecný postup při bezkontaktním snímání) se podkapitoly 4.1 a 4.1.1 netýkají názvu celé kapitoly. Kapitola 5 (postupy zisku PPG signálu) obsahuje podkapitolu 5.1 o analýze nezávislých komponent (ICA), která k dané problematice nemá relevanci a v práci není dále nijak využívána. Kapitola 6 obsahuje konkrétní popis zpracování PPG signálu pro detekci různých vitálních parametrů. I zde mám několik výtek – v popisu rovnice 6.1 je popsána chyba regrese e(n), ta se ale v rovnici nevyskytuje. V této kapitole také vytýkám zbytečné zanoření do 4. úrovně nadpisů, které zhoršují orientaci čtenáře v textu. Popis Fourierovy transformace není příliš přesvědčivý. V rámci praktické části práce studentka implementovala metody pro bezkontaktní odhad tepové a dechové frekvence. Praktická část začíná kapitolou 7, nicméně skutečná realizace algoritmu – kapitola 8 a přiložené kódy je mírně odlišná. V kapitole 7.2 je napsáno, že byla použita metoda ICA, při realizaci použita nebyla. Dále je diskutována volba kanálu – zde studentka píše, že nejadekvátnější je zelený kanál – nicméně podle Obr. 12 se mi zdá informace v kanálech R a G totožná s tím, že větší dynamický rozsah je u kanálu R. V případě výběru oblasti se nejedná o čtyřstěn jak studentka uvádí, ale o obdélník. V kapitole 7.3 zmiňuje oblast čela (v souladu s kapitolou 5.2), ale v praktické realizaci využívá obdélník na úrovni kořene nosu a mezi obočími. V kapitole 7.4 a v odevzdaném kódu je použita mezní frekvence filtrů 60 a 230, v kapitole 8.6 je uvedena horní mezní frekvence 240. Tato změna není nijak komentována. V odevzdaném kódu je navíc použit mediánový filtr pro filtraci výsledného PPG signálu, který v textu práce není vůbec zmíněn. Realizovaný algoritmus byl testován na několika dobrovolnících s několika různými kamerami při různých definovaných světelných podmínkách. K popisu experimentu (kapitola 9) mám následující výtky – popisujete 3 kamery, ale parametry akvizice jsou uvedeny pouze u první z nich. V příloze má být dle textu uvedena získaná i referenční hodnota TF, ale v přiloženém souboru jsou tepové frekvence pouze z Vaší implementace. Stejně tak tam není uveden typ použité kamery pro jednotlivá měření. Nenacházím souvislost mezi protokolem v přílohách a tab. 1 (strana 31) v textu práce – např. pro umělé světlo je dle protokolu testován pouze subjekt Kamila, 21 ve 3 vzdálenostech, ale v tab. 1 textu práce je pro umělé světlo najednou 18 různých hodnot. Dále je z Tab. 1 vyřazeno 40 % měření z důvodů nevhodných akvizičních podmínek. Tuto skutečnost by chtělo doložit např. obrázkem obličeje nebo průběhem PPG. Poslední sloupec bych nenazýval „StDev“, protože se jedná o prostou diferenci hodnot. Dále jsou v práci definovány statistické testy (kapitoly 10.1 a 10.2), ale není patrné, jakých závěrů těchto testů bylo dosaženo. Závěry popsané v diskuzi, zejména vhodná vzdálenost pro měření a vliv náklonu hlavy, neplynou z popisu výsledku testování nebo jsou v textu práce jen obtížně dohledatelné. Po formální stránce vytýkám především opakované neodkazování se na obrázky v textu (např. obrázky 2, 3, 4, 5, a další), nedefinování některých symbolů v rovnicích. Název kapitoly 7 začíná tečkou a hlavní kapitoly nezačínají na samostatných stranách. Některé kapitoly by také bylo vhodnější sloučit do větších celků. Přílohy jsou v práci uvedeny pouze jako Seznam příloh, ale přílohy samotné jsou pouze na CD. Především poslední kapitoly předložené práce působí chaoticky a psané na poslední chvíli. Na práci kladně hodnotím realizaci a funkčnost algoritmu. Výtky mám především k popisu teoretické rešerše a popisu dosažených výsledků. Vzhledem k uvedeným nedostatkům práci hodnotím známkou dobře (C – 70 bodů) a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 102317