HOLUSEK, M. Výroba dojezdové kapsy posuvné brány [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Peterková, Eva

Diplomová práce Maxmiliána Holuska se zabývá návrhem výroby dojezdové kapsy posuvné brány. V rámci řešení diplomant navrhl výrobu součásti pomocí kombinace technologie stříhání a ohýbaní. Provedl potřebné technologické a kontrolní výpočty a navrhl vhodný postupový nástroj. Při výrobě je nutné zajistit ohyb ve dvou navzájem opačných směrech, což studenta vedlo k různým návrhům nástroje, z nichž některé musely být zamítnuty. Tento problém nakonec student vyřešil U ohybem s následným vyhozením součásti nad úroveň ohybnice pomocí odpruženého vyhazovače/přidržovače v posledním kroku výroby. Zde se ukázalo, že diplomant nad danou problematikou přemýšlí a má snahu řešit nastalý problém. Zpracování výkresové dokumentace vykazuje jisté nedostatky, které bohužel celkové hodnocení snižují. Student v průběhu řešení pracoval velmi samostatně a aktivně. Oceňuji snahu hledat odpovědi na vzniklé otázky a nastalé problémy řešit.

Posudek oponenta

Císařová, Michaela

Náplní diplomové práce je návrh výroby spodní dojezdové kapsy posuvné brány. Součást je zhotovena v postupovém sdruženém nástroji stříháním a ohybem. Rozbor součásti v této práci zaujímá vícero stran, než je obvyklé. Velká pozornost je věnována nekonvenčním způsobům dělení materiálu, i když nebyla ani jedna metoda použita. Literární rešerše je zaměřena na tuto problematiku. Rozsahem splnila diplomová práce stanovené zadání. V práci se nachází pár nedostatků, např. v obr. 9 chybí popis, v obr. 29 je chybné zakótování úhlu odpružení beta, vztah 2. 29 je chybný, vztah 2. 18 nelze dle uvedené literatury ověřit. V následující kapitole 3 je v úvodu zhodnocena technologičnost výroby součásti z hlediska ohýbání. Postrádám zde kontrolu minimální šířky děrovaného oválného otvoru, který se v součásti nachází. Při stanovení úhlu odpružení beta není vypočítána hodnota „k“. Na str. 50 při výpočtu celkové silové bilance ohýbání jsou použity chybné vztahy, navíc dosazení do nich nerespektuje obecný předpis, a to bez stanovení kalibrační síly. Na str. 51 je vypočtena potřebná síla pružin. Použitý výpočet je však zavádějící, protože nebere v úvahu potřebnou přidržovací sílu, která je cca 7x větší. Navíc student v textu uvádí, pro potřebu 4 stejných pružin je nutné sílu jedné pružiny zdvojnásobit. V kap. 4. 5 je uveden výpočet výrobní tolerance funkčních částí nástroje a pro ostatní se v práci nenacházejí. Na výkrese součásti jsou nevhodným způsobem (z obou stran) zakótovány poloměry ohybu. Některé kóty nerespektují zažité konvence (výkres ohybníku pacek – nevhodně umístěné šipky). Není zřejmé, k jaké ploše (plochám) je na výkrese ohybníku předepsaná drsnost Ra 0,8. Na výkrese sestavy jsou některé rotačně symetrické součásti chybně nakresleny v řezu (bez promítnutých hran). Naproti tomu, některé rotačně nesymetrické dílce jsou v řezu kresleny jako symetrické, tj. bez šraf. Pozicování na výkrese sestavy by mělo být proveden pomocí teček, nikoliv šipek. Dále použití pouze zalisovaných sloupků není příliš vhodné. Na výkresech střižníku a střižnice chybí tolerované některé funkční rozměry podílející se na střihu (např. R3). Čelo střižníku nemá určenou drsnost povrchu. Kótování pozic otvorů ve střižnici je velmi chaotické. Není jasné, proč některé otvory nejsou ve střižnici průchozí.

eVSKP id 149252