LABUDOVÁ, K. Simulace syntetických difuzních tensorových dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Studentka Kristýna Labudová v průběhu celé doby řešení pravidelně aktivně konzultovala zadanou problematiku a prokázala schopnost samostatně pracovat na zadaném projektu. Během literární rešerše prokázala, že je schopná pracovat s velkým objemem literatury dostupným převážně pouze v anglickém jazyce, odborných knih a vědeckých publikací poslední doby. Studentka dostatečně splnila všechny požadované body zadání. K formálnímu zpracování práce mám tři výtky. Bibliografické údaje k literárním zdrojům [16]-[19] se mi jeví jako nedostatečné. Na řadě stránkách práce je neoptimálně využit prostor stránky, čímž vzniká spousta volného místa a rozsah práce se tak parazitně natahuje (např. str. 34-40). Řádkování práce nesplňuje předepsanou normu. Diplomní práci studentky Kristýny Labudové doporučuji k obhajobě a hodnotím 90/A.
Studentka Kristýna Labudová vypracovala bakalářskou práci na téma Simulace syntetických difuzních tensorových dat. Práce je členěna do 4 kapitol na 44 stranách. V teoretické části práce je provedena rešerše metod difuzního MRI a přístupů pro odhad profilu anizotropní difuze. Rešerše je založena na studiu zahraničních odborných publikací a působí konzistentním dojmem. Drobným nedostatkem je jiné označení některých veličin v teoretické a praktické části práce (např. úhly alfa, beta, gama vs theta_x, theta_y, theta_z, nebo vektory u, v, w vs v1, v2, v3), které snižuje orientaci čtenáře v textu. V praktické části provedla studentka simulaci difuzního tenzorového modelu se zpětným odhadem jednotlivých parametrů. K této části práce mám několik výtek. Vztah (3.1) pro přepočet úhlů ze stupňů na radiány je nesprávný – je zaměněn čitatel a jmenovatel. Naštěstí pro studentku se tato hrubá chyba neprojeví při hodnocení výsledků, protože zpětný odhad těchto úhlů není součástí práce. Pouze dojde k nesprávně stanovené rotaci elipsoidu v prostoru. Pro dodatečné zašumění signálu jsou používána dvě rozložení šumu, která mohou být přidána aditivně nebo multiplikativně. V teoretické části práce ale postrádám popis této problematiky. U některých algoritmů studentka uvádí, že jsou volně ke stažení (viz kapitola 3.1) na internetu. Což není úplně pravda, protože všechny převzaté algoritmy podléhají BSD licenci a podle této licence by s nimi mělo být i nakládáno. Práce je doplněna o přehledné uživatelské rozhraní, které slouží pro kompletní simulaci včetně rozhraní pro automatické vyhodnocení výsledků. V této aplikaci byly také provedeny analýzy přesnosti odhadu jednotlivých parametrů pro různá nastavení. Závěry stanovené studentkou jsou správné. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni. Vytýkám sníženou kvalitu některých převzatých obrázků (Obr. 2, 3, 4). U rovnice (1.13) by bylo lepší vysázet závorky v různých velikostech pro větší přehlednost. Reference 16-19 nejsou citovány podle normy. Na práci oceňuji studium problematiky, která je zcela nad rámec učiva pro bakalářské obory, a kvalitní uživatelské rozhraní doplněné o automatické vyhodnocení výsledků. Práci doporučuji k obhajbě a hodnotím známkou velmi dobře (B – 87 bodů).
eVSKP id 84363