HLAVÁČEK, J. Optimalizace dopravních křižovatek pomocí metod strojoveho učení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student měl za úkol ve své práci se věnovat optimalizaci dopravních křižovatek pomocí metod strojového učení. V první části práce se student věnuje jednotlivým typům křižovatek včetně technologií. Dále zde zmiňuje i systémy pro hasičské záchranné sbory, které umožňují hladší průjezd těmito uzly. V poslední části se věnuje popisu složité křižovatky v Pardubicích. Ve druhé části modelu se student věnuje návrhu modelu, včetně jeho funkcí a dále popisuje dílčí části systému, které se rozhodl implementovat do svého modelu včetně vybraných funkcionalit jako jsou přechody pro chodce, nouzový stav, neřízený stav, IZS a mimořádné situace. V programátorské části student popisuje jednotlivé systémové diagramy, které popisují logiku fungování jednotlivých stavů včetně logiky zobrazování informací na ovládacím panelu. Cílem práce bylo navrhnout softwarový model kaskády křižovatek, který bude umožňovat nadefinovat jednotlivé situace a demonstrovat vybrané algoritmy. Student šel mnohem dále a rozhodl se sestrojit plně funkční model vybrané křižovatky, který kombinuje prvky strojového učení (při spuštění se chvíli křižovatka učí průjezdy vozidel a vytížení přechodů) a na základě toho je potom zvolen správný funkční automat. Dle mého názoru to je velice zajímavá varianta a dovolím si tvrdit, že je lepší než přístup pouze pomocí strojového učení, protože v reálných situacích může docházet k vyšší chybovosti strojových algoritmů v porovnání s tímto. Celý model umožnuje přes operační panel nastavit jednotlivé stavy chování křižovatky a poté pomocí senzorů je možné simulovat různé situace. Dále velice oceňuji, že se student s touto prací zúčastnil úspěšně konference Radioelektronika 2022 v sekci strojového učení. Obecně práce obsahuje par gramatických a typografických nedostatků. Nicméně dle mého názoru student zašel ve své práci mnohem dále než bylo vyžadováno zadáním a proto doporučuji práci k obhajobě.
Téma bakalářské práce je zaměřeno do oblasti dynamického řízení provozu vozidel prostřednictvím světelných křižovatek. Složitost práce pokládám za průměrnou, zvolené řešení i úpravu textové práce za nízkou. V textu práce student stručně představil základní teorii řízení křižovatek s přihlédnutím na dynamické řízení, které je schopno dosáhnout větší propustnosti vozidel. Jsou představeny základní prvky takového řízení, tj. senzory, prioritní situace (MHD, IZS) a ovládání světelných signalizačních zařízení. Text práce postrádá srozumitelnější strukturu, kde by se nejprve představil zadaný problém, následovala by diskuze řešení, objektivní výběr komponent a samotná realizace. Text je špatně čitelný, mnohdy kvůli velkému množství opakujících se zkratek či nevysvětlených označení (signální programy SP4, SP2, SP3, komunikační jednotka UCU, apod). Práce je psána v českém jazyce, v systému LaTeX, ale i přesto obsahuje velký počet formálních nedostatků, především volné konce stránek před začátkem pod(pod)kapitol, jednoslabičné předložky a spojky na koncích řádků, malá písmena na začátku popisek obrázků, nejednotnost používání desetinné tečky/čárky, či neúplnost některých prvních vět na začátku podkapitol. Nadpis 1.1.1 Progresivní rychlost je zbytečný. Podkapitola 1.4.1 Značení signalizací obsahuje jen tabulku bez doprovodného textu. Podstata předložené bakalářské práce spočívá ve vývoji funkčního modelu jedné reálné křižovatky v Pardubicích. V práci není uvedena rozvaha, proč zrovna tato křižovatka. Pro lepší představivost by bylo vhodné na začátek kapitoly 2 vložit blokové schéma celého zařízení. Kapitola 2.2 představuje návrh desek plošných spojů beztoho aniž bychom věděli, jak bude celé zařízení řízeno nebo napájeno. Student chybně pojmenovává program Visual Studio Code jako kompilátor. Práce obsahuje malé množství zdrojů literatury (19), z nichž některé jsou poměrně staré. Největší nedostatek bakalářské práce ale shledávám v tom, že postrádá jakoukoliv zmínku o strojovém učení, což bych z názvu a popisu zadání očekával. Na straně 35 se student zmiňuje o „učení“, ale nejedná se zde o žádný z přístupů ve smyslu strojového učení. V příloze A je uveden vývojový diagram řízení křižovatky, který obsahuje množství podmínek. Podstata strojového učení, ale netkví ve filozofii, kdy se aplikují pravidla na vstupní data, ale přesně naopak. To že „softwarovým modelem“ křižovatky zde není model pro „trénování“, ale model „fyzický“ svědčí, že student neporozuměl problematice strojového učení. Rovněž pojem kaskáda křižovatek je zde nahrazen jednou křižovatkou typu T, tj. se 3 směry. Zdrojové kódy v elektronické příloze jsou psány v jazyce C++ s využitím knihoven Arduino. Firmware působí funkční, i když není příliš přehledný. To je ale dáno zvoleným způsobem implementace. Komentáře by bylo vhodné psát standardizovanou formou a ve finálních kódech nemají být testovaní části, přestože jsou zakomentovány. Práce vypovídá o studentově zálibě v modelařině a v řízení dopravy. Samotnou fyzickou realizaci je třeba ocenit, elektronická realizace je na solidní úrovni. Nicméně se domnívám, že nebylo splněno zadání práce, které si student nahradil vlastním zadáním z oblasti senzorových systémů. Z toho důvodu a s přihlédnutím k výše uvedenému hodnotím práci na hranici obhajitelnosti.
eVSKP id 141501