Architektura extrému

Abstract

Extrémní podmínky jak v klimatické, tak socio-politické sféře, to je východoafrický Jižní Súdán. Nedávno uzavřený mír po desítkách let nejistoty znamená nový začátek a naději na lepší zítřky. Po neustálých přesunech místních obyvatel kvůli táhnoucím se konfliktům a znovupropukajícím občanským válkám se obyvatele nyní mohou vrátit zpět na své původní území, kde si budou muset vybudovat nová zázemí. Pro rozvoj jakékoliv společnosti je jeden z nejdůležitějších aspektů stabilní domácí zázemí. S ohledem na tradiční komunitní způsob místního života se tak nabízí zamýšlet nad vylepšenými, novými možnostmi výstavby v těchto končinách. Lze s pomocí materiálů dostupných na místě vytvořit něco nového? Můžeme do výstavby zapojit místní obyvatele, proškolit je, a vytvořit tak mimo jiné nové pracovní pozice? Jak se vypořádat s horkým tropickým podnebím a nedostatkem pitné vody tak, aby nebyla zapotřebí spousta energie, a zároveň se zvýšila životní úroveň místních?Extreme conditions in both the climate, and socio-political sphere, that is east african South Sudan. The recently concluded peace after tens of years of uncertainty means a new beginning and hope for a better tomorrow. After the constant displacement of the local population due to the neverending conflicts and resurging civil wars, the inhabitants can now return to their home territory, where they will have to buildtheir homes from scratch. One of the most important aspects for the development of any society is a stable home. With regard to the traditional communal way of life, it is natural to think about new and improved possibilities of construction in these areas. Is it possible to create something new with the help of materials available on site? Can we involve locals in the construction, train them, and help create new job opportunities in the process? How to deal with the hot tropical climate and the lack of purified water without the need for too much energy, while still raising the standards of living of the locals?