Od Sil k Ikonickému prostoru. Ludwigův mlýn v Bratislavě.

Abstract

Cílem projektu je adaptace historického sila v galerijní prostor pro dočasné výstavy současného umění (kunsthalle) nebo jiné kulturní akce, které budou svým tématem doplňovat nebo vést dialog se specifickým prostorovým uspořádáním sila. V návrhu jsem se zaměřila na pozvednutí jedinečnosti budovy vytvářením různých situací v jejím interiéru skrze kombinace nových prostupů, vestaveb a výškových rozdílů a samotná hmota sila je tak sama o sobě předmětem zájmu. Součástí adaptace jsou i flexibilnější výstavní prostory s otevřenou dispozicí a doplňkové funkce jako pednáškový sál nebo bar. Silo je okolní výškovou dominantou, což jsem se rozhodla podpořit zvýrazněním nejvyššího bodu vyhlídkovou plošinou, která ale nezastiňuje stávající siluetu budovy, kterou co nejvíce zachovávám. Návrh usiluje hlavně o smysluplné zachování a využití historicky významné průmyslové architektury a rozvíjení její jedinečné atmosféry.The aim of the project is adaptation of a historic silo into a gallery space for temporary exhibitions of contemporary art (kunsthalle) or other cultural events that will complement or dialogue with the specific spatial arrangement of the silo. In the design, I focused on elevating the uniqueness of the building by creating different situations within its interior through combinations of new penetrations, built-ins and height differences, making the silo's mass itself an object of interest. The adaptation also includes more flexible exhibition spaces with an open layout and additional functions such as a lecture hall or a bar. The silo is a landmark in height, which I have chosen to support by highlighting the highest point with a viewing platform, which does not obscure the existing silhouette of the building, which I am preserving as much as possible. The design seeks primarily to meaningfully preserve and utilize historically significant industrial architecture and to support its unique atmosphere.