Žárové nástřiky elektrickým obloukem

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá problematikou žárových nástřiků elektrickým obloukem. Nejprve je pomocí literární studie zpracována teoretická část, zabývající se korozí a technologii žárového nástřiku. Experimentální část obsahuje technologický postup a vyhodnocení čtyř žárově nastříkaných vzorků. Jako povlak byl použit Zinacor 850 se složením 85% zinku a 15% hliníku. Vyhodnocení se skládá z měření tloušťky, přilnavosti, drsnosti a makrostrukturní analýzy povlaku. Dva vzorky vykazovaly neobvykle nízké přilnavosti, všechny vzorky měly navíc velkou kolísavost naměřených tlouštěk. To potvrdila také analýza makrostruktury, z které byla u vzorku s nízkou přilnavostí shledána také vysoká pórovitost. Tyto vady mohou mít více příčin, avšak doporučením pro další praxi je zkrácení vzdálenosti nástřiku od základního materiálu.This thesis deals with the issue of thermal spraying by means of an electric arc. First of all, a theoretical part is processed using a literary study dealing with corrosion and thermal spraying technology. The experimental part contains a description of the technological procedure and evaluation of four thermally sprayed samples. Zinacor 850, consisting of 85% zinc and 15% aluminum, was used as a coating. The evaluation involves measurements of thickness, adhesion and roughness as well as the macro-structural analysis of the coating. Two samples showed unusually low adhesion, and all samples also had a large fluctuation of the measured thicknesses. This was also confirmed by the macro-structural analysis, which showed that the sample with low adhesion also had high porosity. These defects may have multiple causes, but the recommendation for further practice is to reduce the spraying distance from the base material.