Biblioverse - Multifunkční objekt s knihovnou
Loading...
Date
Authors
ORCID
Advisor
Referee
Mark
A
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury
Abstract
Projekt pracuje s archaickým obrazem knihovny jako “chrámu vzdělanosti” a zároveň se snaží posunout její současný institucionální podtext založený na myšlence hromadění znalostí směrem k jejich pečlivému výběru a interpretaci. Dříve byly informace nedostatkovým zbožím a přístup ke vzdělanosti výsadou nepočetných společenských vrstev, úzce spjatých s mocí. Osvícenství a průmyslová revoluce přinesly v druhé polovině 19. stol. politické a technologické změny v šíření informací, které stále akcelerují. Strojní tisk novin a knih, vlak, telegraf a později telefon, jako předskokani digitálního šíření informací umožňily transportovat informace v množství a rychlostech do té doby nepředstavitelných. Vznikají moderní veřejné instituce a mezi nimi i veřejné knihovny, které mají zprostředkovat znalosti všem. Dnes se nicméně zdá, že to není touha po množství informací a znalostí ale snaha a potřeba rozumnět okolnímu světu, která je v lidské povaze neměnná. Práh, kdy zahlcení informacemi nepřispívá k hledání smyslu a vlastní pozice ve světě, je dnes součástí naší každodenní zkušenosti. Koncepce knihovny založená na hromadění a snadném vyhledávání informací se zdá být v době digitální komunikace nadbytečná, a princip, který fungoval dříve nemusí fungovat dnes. Zároveň fakt, že knihovny stále pracují primárně s mediem fyzické knihy, ukotvuje knihovnu v neaktuálnosti. Jako zprostředkovatel obrazu minulosti pak pomíjí přítomnost a její palčivá témata. Medium knihy lze na druhou stranu v digitálním světě chápat také jako největší výsadu knihoven, což z nich ale dělá jinou instituci. V projektu proto navrhuji nový koncept knihovny jakožto centra informačního managementu, jehož cílem je zpřístupnění informací validním způsobem. Knihovníci jakožto informační specialisté jsou zároveň kurátoři obsahu instituce i způsobu jeho “vystavení” veřejnosti. Knihovna tak přebírá principy jiných osvícenských institucí jako je muzeum a galerie. Knihovníci/kurátoři pracují s konkrétním aktuálním tématem, které během jeho expozice vyvrcholí v jeho veřejně dostupný organizovaný katalog. Vzniká tak kurátorský výběr informací k danému tématu – kolekce prezentovaná odpovídajícím způsobem odrážejícím aktuální očekávání a pohledy na svět. Aparát, který reaguje na současnost a podkládá ji minulostí. Místo, kde je čas zastavit a zamyslet se do hloubky nad vymezeným tématem.
The project works with the archaic image of the library as a "temple of knowledge" and at the same time, tries to shift its current institutional subtext, based on the idea of knowledge accumulation, towards its careful selection and interpretation. In earlier times, information was a scarce commodity and access to education was the privilege of a few social classes, closely connected to power. In the second half of the 19th century, the Enlightenment and the Industrial Revolution brought political and technological changes in the dissemination of information, that continue to accelerate. The machine printing of newspapers and books, the train, the telegraph, and later the telephone, as precursors to the digital dissemination of information, made it possible to transport information in quantities and at speeds previously unimaginable. Modern public institutions, public libraries among them, are emerging to make knowledge accessible to all. Today, however, it seems that it is not the desire for quantity of information and knowledge, but the desire and need to understand the world around us, that is immutable in human nature. The threshold, where being overwhelmed with information does not contribute to finding meaning and one's own position in the world, is now part of our everyday experience. The concept of a library based on the accumulation and easy retrieval of information seems redundant in the age of digital communication, and a principle that worked before may not work today. At the same time, the fact that libraries still work primarily with the medium of the physical book anchors the library in irrelevance. As a mediator of the image of the past, it ignores the present and its pressing issues. The medium of the book, on the other hand, can also be seen as the greatest privilege of libraries in the digital world, which however makes them a different institution. In this project, I therefore propose a new concept of the library as a centre of information management, whose aim is to make information available in a valid way. Librarians, as information specialists, are both curators of the institution's content and of the way it is "exposed" to the public. The library therefore adopts the principles of other Enlightenment institutions such as the museum and the gallery. Librarians/curators are working with a particular topical theme that culminates in its publicly available organized catalog during its exposure. The result is a curated selection of information on that topic - a collection presented in an appropriate manner that reflects current expectations and world views. An apparatus that responds to the present and underpins it with the past. A place to pause and reflect in-depth on a defined topic.
The project works with the archaic image of the library as a "temple of knowledge" and at the same time, tries to shift its current institutional subtext, based on the idea of knowledge accumulation, towards its careful selection and interpretation. In earlier times, information was a scarce commodity and access to education was the privilege of a few social classes, closely connected to power. In the second half of the 19th century, the Enlightenment and the Industrial Revolution brought political and technological changes in the dissemination of information, that continue to accelerate. The machine printing of newspapers and books, the train, the telegraph, and later the telephone, as precursors to the digital dissemination of information, made it possible to transport information in quantities and at speeds previously unimaginable. Modern public institutions, public libraries among them, are emerging to make knowledge accessible to all. Today, however, it seems that it is not the desire for quantity of information and knowledge, but the desire and need to understand the world around us, that is immutable in human nature. The threshold, where being overwhelmed with information does not contribute to finding meaning and one's own position in the world, is now part of our everyday experience. The concept of a library based on the accumulation and easy retrieval of information seems redundant in the age of digital communication, and a principle that worked before may not work today. At the same time, the fact that libraries still work primarily with the medium of the physical book anchors the library in irrelevance. As a mediator of the image of the past, it ignores the present and its pressing issues. The medium of the book, on the other hand, can also be seen as the greatest privilege of libraries in the digital world, which however makes them a different institution. In this project, I therefore propose a new concept of the library as a centre of information management, whose aim is to make information available in a valid way. Librarians, as information specialists, are both curators of the institution's content and of the way it is "exposed" to the public. The library therefore adopts the principles of other Enlightenment institutions such as the museum and the gallery. Librarians/curators are working with a particular topical theme that culminates in its publicly available organized catalog during its exposure. The result is a curated selection of information on that topic - a collection presented in an appropriate manner that reflects current expectations and world views. An apparatus that responds to the present and underpins it with the past. A place to pause and reflect in-depth on a defined topic.
Description
Citation
ŘEHOŘOVÁ, J. Biblioverse - Multifunkční objekt s knihovnou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
Document type
Document version
Date of access to the full text
Language of document
en
Study field
Architektura
Comittee
mgr inź. arch Szymon Rozwalka (předseda)
Ing. arch. Radek Toman, Ph.D. (člen)
Mgr. Šárka Svobodová, Ph.D. (člen)
Ing. arch. Lenka Štěpánková, Ph.D. (člen)
Ing. Jiří Železný (člen)
B.Arch. Martin Kaftan, MSc, Ph.D. (člen)
Date of acceptance
2023-05-16
Defence
Studentka prezentuje svoji práci. Byly přečteny posudky. Studentka reaguje na oponenturu. Jak byste interpretovala červenou cestu vaší budovou? Jak se prolíná stezka parcelou s provozem knihovny? Kde se prezentují jednotlivá témata? Jak a kde jsem s nimi konfrontována? Dotaz na institucionalizovaný prostor. Jak fungují zelené střechy? Je výtah inkluzivní? Studentka odpověděla dobře na všechny otázky.
Result of defence
práce byla úspěšně obhájena
Document licence
Standardní licenční smlouva - přístup k plnému textu bez omezení