Povinnost celoživotního vzdělávání znalců jmenovaných soudy a ministrem spravedlnosti v návaznosti na výkon znalecké činnosti s přihlédnutím k platné právní úpravě a nástin modelu řešení

Abstract

Autorka článku řeší - v rámci své disertační práce - problematiku standardizace a harmonizace celoživotního vzdělávání znalců se specifickým zaměřením na potřeby znaleckých oborů ve Forenzní ekotechnice. V tomto příspěvku se věnuje této oblasti z pohledu současné právní úpravy, která znalcům již jmenovaným neukládá za povinnost další profesní vzdělávání, srovnává existující podmínky, metody a přístupy náročného přijímacího řízení předcházejícího jmenování žadatele do funkce znalce (čtyřsemestrální studium, délka odborné praxe, znalecké minimum, způsob ověřování podmínek pro jmenování znalcem, tj. písemný test, zpracování zkušebního znaleckého posudku, přijímací pohovor) a současně zvažuje nástin modelu řešení celoživotního vzdělávání znalců a to jak před jejich jmenováním do funkce, tak i po celou dobu výkonu funkce znalce.The author of the article solves – within her thesis – the issues of standardisation and harmonization of continual training of experts with specific focus on the needs of the expert‘s specializations in forensic eco-technique. In this contribution, the author deals with this domain from the point of view of the present legislation which does not require from the already appointed experts lifelong professional education, compares the conditions, methods and approaches of demanding admission procedure preceding the appointment of an applicant to the office of an expert (four-term course, length of experience and professional practise, expert minimum, manner of verifying prerequisites for being appointed as an expert, i.e. written test, processing a testing expert opinion, preliminary interview), and at the same time considers outline of model solution for continual training of experts, and that before being appointed, as well as during the whole period of their office as an expert.