Termooxidační stabilita kompozitů PMMA

Abstract

Tato práce se zabývá studiem termooxidační stability kompozitů polymethylmethakrylátu (PMMA) plněného mikro a nanočásticemi siliky. V připravených vzorcích byly použity různé objemové zlomky a různé velikosti částic siliky. Studium stability bylo prováděno pomocí termogravimetrie, která umožňuje simulovat podmínky termooxidační degradace. Indukční perioda byla stanovena za použití různých rychlostí ohřevu a aplikací izokonverzních metod. Závislosti teplot degradací na rychlostech ohřevu sloužily pro určení parametrů odvozených ze čtyř různých teplotních funkcí, které dovolují předpověď stability materiálu (indukční periody) při zvoleném rozsahu teplot. Zjištěné výsledky ukazují, že větší částice siliky snižuji stabilitu PMMA, zatímco nanočástice v nízkých koncentracích ji nijak neovlivňují.In this work the thermooxidative stability of poly(methyl metacrylate) (PMMA) composites reinforced with silica micro and nanoparticles was studied. Different volume fractions and particles sizes of silica particles were used. PMMA/silica composites were analysed by thermogravimetry which simulated the conditions of thermooxidative degradation. The induction periods were determined using different heating rates and applying the isoconversional methods. The dependence of degradation temperatures on heating rates were used for the determination of adjustable parameters derived for four different temperature functions allowing the prediction of material stability (induction periods) at chosen temperatures. Results showed that the larger silica particles destabilized the PMMA structure while smallest nanoparticles at low concentration had no effect on the stability.