Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie

Abstract

Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.The work deals with the recovery of the cultural landscape in the locality of contrasting polarities of the city and the village, that were joined together, and what this junction means for urbanity and for the landscape.