Nový magistrát města Brna

Abstract

Tato diplomová práce se věnuje návrhu nového magistrátu města Brna, umístěného do transformující se čtvrti Trnitá na místě bývalého železničního kolejiště. Cílem projektu není jen sloučení úředních agend do jednoho objektu, ale snaha vytvořit instituci, která bude skutečnou součástí města – přístupnou, propojenou a přirozeně navázanou na veřejný prostor. Návrh využívá výškový rozdíl mezi historickým centrem a novou čtvrtí k vytvoření vrstvené struktury: zatímco podstavu s administrativním provozem tvoří trakty zapuštěné do terénu, po jejich střeše se vine veřejný park, který volně navazuje na prostor viaduktu. Tato střechopěší krajina umožňuje budovu přejít, aniž by ji bylo nutné vnímat jako překážku. Symboliku původních kolejí návrh transformuje do nového významu – místo, odkud se dříve odjíždělo, se stává místem zastavení a setkávání. Budova pracuje s trvanlivými materiály a je navržena s ohledem na dlouhodobou udržitelnost a proměnlivost. Magistrát se zde stává víc než úřadem – je každodenním prostorem ve městě, který lze využívat, procházet i jen míjet.This thesis presents a design for the new Brno City Hall, situated in the transforming Trnitá district on the site of a former railway yard. The aim is not only to consolidate municipal offices into a single structure, but to create a civic institution that becomes an active part of the city – open, connected, and naturally integrated into the public realm. The design makes use of the elevation difference between the historic centre and the new district to form a layered structure: administrative spaces are housed in a series of parallel tracts partially embedded in the terrain, while their roof forms a public park – a walkable landscape that flows seamlessly toward the viaduct. This rooftop park allows the building to be crossed without interruption, transforming the logic of the former tracks into a new spatial narrative: a place once associated with departure becomes one of presence and meeting. Constructed with durable, locally sourced materials and designed for long-term adaptability, the building is not conceived as a monument, but as a civic platform – a part of the city that can be used, passed through, or simply noticed in motion. Its strength lies in this quiet openness.