Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích ve vztahu k jejich proměnným a neproměnným parametrům

Abstract

Předjížděcí manévr je velmi komplexní děj, který závisí na mnoha parametrech, nejdůležitější s nich jsou výkon vozidla, podélný sklon, rychlost na počátku manévru, reakční doba řidiče, ale také směrové vedení trasy a rychlost vozidel v protisměru. Při navrhování pozemních komunikací se vychází z tzv. vzdálenosti pro předjíždění. Vzdálenost pro předjíždění je v ČSN 73 6101 stanovována na základě zjednodušeného fyzikálního modelu. Uvažovány jsou konstantní rozdíly rychlostí a není uvažováno s podélným sklonem komunikace. Tento výpočet je využíván již několik desítek let a je vyžadováno prověření tohoto postupu. To bylo účelem této práce. Byl sestaven detailní fyzikální model několika typů osobních vozidel, bylo uvažováno s výkonovými křivkami, nutností řazení. Rozestupy na počátku a konci manévru byly voleny s ohledem na reakční dobu řidičů a porovnány se závěry pozorování v zahraničních studiích. Pro fyzikální model byly zjišťovány vstupní hodnoty některých parametrů vlastním měřením a porovnávány s údaji uváděnými v literatuře. Analýza byla prováděna za pomoci videozáznamů z kamery umístěné na přídi i zádi vozidla. Dále byla provedena analýza zahraničních předpisů a standardů pro navrhování směrově nerozdělených dvoupruhových silnic a také zahraničních výzkumů prováděných pomocí řízených experimentů na specializovaných drahách i pomocí observační metody. Pro vybrané vozidlo byly provedeny simulace testující vliv jednotlivých parametrů. Nejvýznamnější byl vliv podélného sklonu komunikace a valivého odporu. Pro dosažení výsledků použitelných pro možnou aktualizaci předpisů pro navrhování komunikací byly provedeny další simulace pro 43 variant modelů osobních vozů s různými motory a převodovkami. Vozidla byla rozdělena do kategorií podle objemu a výkonu motoru (do 1400 ccm, nad 1400 ccm; do 66 kW, nad 66 kW). Výsledné hodnoty byly sestaveny do tabulkové podoby, aby mohly sloužit k diskuzi úpravy ČSN 73 6101 Projektování pozemních komunikací.Overtaking maneuver is very complex event influenced by many parameters. The most important parameters are vehicle performance, longitudinal slope, the speed at the beginning of the maneuver, the reaction time of the driver. Overtaking distance at CSN 73 6101 is determined on the basis of a simplified physical model. It considers constant speed of vehicles (overtaking and overtaken) and it does not consider a longitudinal gradient of road. This calculation is used for several decades and it is required to verify this procedure. That was the purpose of this work. Detailed physical model was performed for several types of passenger vehicles, performance curves and gear changes were included too. Distances between vehicles at the beginning and in the end of the maneuver were chosen with regard to reaction times of drivers. Distances were compared with conclusions of observation studies. Input values of some parameters were determined by own measurement and compared with data reported in the literature. The analysis was performed using the video camera positioned at the front and rear of the vehicle. For selected vehicle were conducted simulations testing the influence of particular parameters. The parameters with the biggest influence were longitudal slope of the road and rolling friction. To achieve results useful for a possible regulations update for the design of roads another simulation models for 43 variants of passenger cars with different engines and transmissions were done. The vehicles were divided into categories based on engine capacity and engine power (up to 1400 ccm, over 1400 ccm; 66 kW to over 66 kW). Results were compiled in tabular form that could be used to discuss modifications to CSN 73 6101 Design of roads.