Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 5
- ItemPřepočet obvyklé ceny stavebních prací k jinému datu(Akademické nakladatelství CERM, 2024-03-27) Háva, KarlaČlánek souvisí s oceněním stavebních materiálů a prací obvyklou cenou. Výše těchto nákladů je v praxi často dovozována kalkulací nákladů pomocí směrných cen. Článek se zabývá způsoby přepočtu obvyklé ceny stavebních prací z jednoho data k datu jinému, tedy přepočtem do jiné cenové úrovně s ohledem na změny cen stavebních prací v čase. Zaměřuje se na cenové indexy a na příkladu přecenění rozpočtu stavebního objektu ukazuje jejich použití v praxi. Přepočet ceny je proveden opětovným přeceněním položkového rozpočtu směrnými cenami v nové cenové úrovni a čtyřmi způsoby indexace. Protože jsou směrné ceny ve znaleckých posudcích znalci uvažovány za ceny obvyklé ve stavebnictví v ČR, je rozpočet ve směrných cenách ve výši obvyklé ceny uvažován jako verifikační hodnota pro indexované ceny rozpočtu. Pro zjištění současného stavu poznání o dané tématice byla provedena literární rešerše. Literární rešerše odhalila několik souvisejících výzkumů, avšak žádný z nich se nezabýval výzkumnými otázkami tohoto článku. Z výsledků výzkumu zabývajícího se analýzou změny obvyklé ceny stavebních prací v čase vyplývá, že indexace cen stavebních prací funguje za optimálních podmínek na trhu. Pokud se výrazně mění tržní podmínky, potom indexaci cen pro přecenění není vhodné použít a je při přepočtu ceny do nové cenové úrovně zapotřebí opětovně vypočítat náklady na stavební práce. Vypočítaný průměrný rozdíl indexovaných cen oproti ceně položkového rozpočtu v nové cenové úrovni byl vypočítán 15 % z ceny položkového rozpočtu. Praktické uplatnění článku autorka spatřuje v prohloubení poznání o možnosti využití indexace cen. Znalci tato zjištění mohou uplatnit například při stanovení obvyklé ceny stavebních prací při zjištění nákladů na opravu či stanovení víceprací či méněprací.
- ItemNemateriální faktory působící na sjednané ceny rodinných domů v Brně(Akademické nakladatelství CERM, 2024-03-27) Doležalová, Monika; Pospíšil, KarelČlánek se zabývá problematikou související s cenami nemovitostí, konkrétně vlivem vytipovaných nemateriálních faktorů na cenu rodinných domů. Pro účely tohoto článku nemateriálními faktory rozumíme takové faktory, které nemají původ v nemovitosti samotné, nýbrž jsou odvozeny od jejího umístění, popřípadě od jejího okolí. Materiální faktory jsou pak ty, které souvisejí s velikostí domu i pozemku, s jeho provedením a stavem apod. Pro vytipování relevantních faktorů byly využity rešerše publikací, včetně zahraničních, a také informace z již dříve provedených výzkumů a sociologických studií zabývajících se bydlením v Brně. Inspirativním zdrojem informací byl i archiv znaleckých posudků Ústavu soudního inženýrství. Provedena byla analýza veřejně dostupných inzerátů rodinných domů s cílem zjistit, jaké vlastnosti inzerenti považují za podstatné při popisu nabízených nemovitostí. Zájmovou oblastí prezentovaného článku je město Brno. Důvodem pro volbu této lokality je znalecká praxe autorů článku v oboru oceňování nemovitostí zejména v tomto území. Konečná databáze obsahuje 147 prodejů rodinných domů. V databázi je posuzováno celkem dvanáct nemateriálních faktorů. V analýze jsou zahrnuty rovněž materiální faktory, které byly zvoleny tak, aby výstižně charakterizovaly rodinný dům. Těžištěm článku je mnohorozměrný lineární regresní model s metodou odhadu OLS (metodou nejmenších čtverců) popisující závislost ceny na vysvětlujících proměnných (v této práci označovaných jako faktory). Po konfrontaci získaných dat s regresním modelem byla potvrzena hypotéza, že alespoň jeden nemateriální faktor je pro cenu rodinných domů na zvolené hladině významnosti statisticky významný. Rovněž se potvrdil předpoklad hypotézy, že nemateriální faktory jsou v součtu intenzity svého působení s to vysvětlit alespoň 10 % ceny rodinného domu.
- ItemOdmítnutí podání znaleckého posudku(Akademické nakladatelství CERM, 2024-03-27) Ševčík, PetrDne 1. 1. 2021 vstoupil v účinnost nový zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „ZnalZ“), který nahradil dřívější právní úpravu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZnalZ1967“). S příchodem každé nové právní úpravy je spojeno období určité nejistoty, kdy se vzájemně nově vymezují v aplikační praxi práva a povinnosti zúčastněných subjektů. A právě oblast odmítnutí znaleckého úkonu je s ohledem na zcela rozličné zájmy zadavatelů znaleckých posudků a znalců samotných nanejvýš významná. Předkládaný článek by měl čtenáři přiblížit novou právní úpravu odmítnutí podání znaleckého úkonu tak, jak ji nově definuje § 19 ZnalZ. Pro lepší přehlednost je vždy uvedeno i srovnání konkrétní komentované části s historickou právní úpravou, případně je uvedeno, že historická analogie není. Řešena je detailně i otázka „akceptace či neakceptace“ důvodů pro odmítnutí podání znaleckého úkonu, a to i ve srovnání se slovenskou právní úpravou, která byla v mnoha oblastech legislativním vzorem nové české právní úpravy. Předkládaný článek využívá a hlouběji rozpracovává závěry autora uvedené v komentáři k § 19 in ŠEVČÍK, Petr, MALAST, Jan, POLÁČEK, Bohumil a kol. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023.
- ItemAutomatizovaná detekce a vektorizace vodorovného dopravního značení(Akademické nakladatelství CERM, 2024-03-27) Kohout, TomášČlánek představuje inovativní metodu pro automatickou detekci specifických prvků silniční infrastruktury a jejich prostorovou lokalizaci. Algoritmus využívá analýzu barevného spektra daných objektů na ortofotomapách. Zdrojové snímky mohou pocházet z letecké fotogrammetrie nebo pozemního laserového skenování, přičemž do zpracování lze také zahrnout digitální výškové modely. Metoda je založena na identifikaci barevného složení silničních prvků, jejich shlukování a matematické transformaci do vektorové podoby. Následně je prováděna vektorizace na vybraných částech obrazu, což je hlavní odlišností oproti tradičním metodám, které pracují s celým rastrovým obrazem. Tento přístup umožňuje efektivní a automatizovanou identifikaci a analýzu prvků, jako jsou okraje vozovky, dopravní značení nebo jiné silniční prvky infrastruktury. Výsledné výstupy lze snadno integrovat do složitějších prostorových modelů silnic a jejich okolí. Automatizace tohoto procesu přináší významné časové a nákladové úspory při vytváření digitálních modelů prostředí.
- ItemAnalýza vybraných diagnostických protokolů se zaměřením na manipulace s digitálním tachografem(Akademické nakladatelství CERM, 2024-03-27) Koutník, Ondřej; Kledus, RobertZa účelem zvýšení bezpečnosti silniční nákladní dopravy, sociálních podmínek řidičů a spravedlivé hospodářské soutěže jsou Evropskou unií stanovena pravidla pro provozování silniční dopravy, která se týkají zejména omezení maximální doby řízení a minimální doby přestávek a odpočinku řidičů. Dodržování těchto pravidel je předmětem silničních kontrol, přičemž se využívají zejména výstupy z povinně instalovaného záznamového zařízení, tzv. tachografu. Z toho vyplývá, že útok na systém tachografu by mohl přinést řidičům a potažmo i dopravcům, značnou výhodu v podobě možnosti řízení bez provedení náležitého záznamu o době jízdy. Pro účely silničních kontrol, ale i pro znalecké zkoumání systému tachografu, je zásadní mít znalosti a dovednosti v oblasti diagnostiky řídících jednotek vozidel a technice nákladních vozidel. Specifikem zejména silničních kontrol je časový limit dostupný pro kontrolu vozidla. V této práci se autoři zaměřili na analýzu využití vybraných diagnostických protokolů ISO 14229 a SAE J1939 s cílem ověřit jejich obecnou použitelnost pro analýzu systému tachografu. Předmětem zkoumání v této práci budou tachografy výhradně digitální, nikoliv analogové. Autoři pro analýzu využili softwarových nástrojů i hardware Vector Informatik GmbH a tachograf výrobce Continental. Na základě výzkumu byly identifikovány prvky norem aplikované v systému tachografu, avšak bez znalosti proprietárních specifikací systému a efektivní orientaci v normách je uvedená metoda pro analýzu tachografu použitelná jen velice omezeně. Budoucí výzkum je tak vhodné zaměřit na úroveň embedded a software designu a identifikaci potencionálních metod vhodných pro analýzu tachografu.