ČECH, J. Kardiotachometr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Čech, Petr

Dipolomová práce je zaměřena na problematiku měření tepové frekvence. Student se v první části práce zabývá anatomií srdce, elektrickými jevy v srdci a srdečním rytmem. Kapitola 2.2 Elektrické děje v srdci obsahuje řadu nepřesností. Jak vzniknou unipolární Golbergovy svody? V další části práce jsou popsány metody z nichž lze určit tepovou frekvenci. Zde bych v každé podkapitole uvítal popis, jak lze dannou metodou určit tepovou frekvenci, ne jen obecný popis metody. Jak lze určit tepovou frekvenci ze spojitého měření krevního tlaku pomocí Peňážovy metody? Druhá část práce je zaměřena na samotný návrh kardiotachometru využívajícího fonokardiografický signál. Z popisu blokového schématu vyplývá že pro správné nastavení prahu je potřebná předchozí znalost fonokardiografického signálu. Je prahový detektor s pevně nastaveným prahem odolný vůči abnormalitám v signálu? Samotná realizace kardiotachometru byla provedena v prostředí LabView. Ověření činnosti bylo provedeno pouze na krátkém úseku jednoho signálu což autor sám uvádí ve zhodnocení dosažených výsledků. Po formální stránce je práce dobře členěná a přehledná. Výhrady mám ke zpracování nekterých obrázků. Co znamená zkratka EKG na obrázku 3.6.? Některé formulace jsou nepřesné, nebo příliš obecné. Př. Ultrazvuk je zvuk s frekvencí 20 Hz až 20 kHz. Násobič podle definované konstanty zvýrazní signál.

Posudek oponenta

Sekora, Jiří

Cílem práce pana Jakuba Čecha byla realizace virtuálního přístroje kardiotachometru v prostředí LabVIEW. Student v teoretické části práce uvádí metody měření tepové frekvence, které ale nevedou k vymezení konkrétního postupu, jak tepovou frekvenci vypočíst. Postrádám např. vztah pro výpočet tepové frekvence ze získaných vstupních parametrů. Práce obsahuje množství vágních formulací, např. při popisu fyziologie srdce apod. Práce obsahuje velké množství irelevatních obrázků (např. obr 5.1, 5.5., 5.9, 5.15 nebo 5.17). Zmíněné obrázky demonstrují pouze ikonu daného bloku v LabVIEW, která pro práci není přínosná. Domnívám se, že např. obrázek 5.1. demonstrující nesprávné zapojení bloků v LabVIEW naprosto nemá v práci opodstatnění. Student by měl řešit správné zapojení, nikoliv "jak to nemá být". Po formální stránce nejsem spokojen s využitím literatury, kdy se student v diplomové práci opírá ze čtvrtiny o neověřené zdroje (Wikipedii). Práce obsahuje gramatické chyby. Kvalita v podstatě poloviny vložených rovnic a většiny obrázků je nepřijatelná. Většina současných i volně dostupných textových editorů disponuje možností tvorby kvalitních rovnic. Je zajímavé, že student v práci až po stranu 20 tyto možnosti využívá, ale dále jsou rovnice nečitelné, jakoby byla práce dokončována v časové tísni. Práci pana Jakuba Čecha doporučuji k obhajobě s uvedenými připomínkami a navrhuji hodnotit známkou "uspokojivě / D". K posudku přikládám otázky.

eVSKP id 27108