ABRLE, L. Automatizované zpracování dat z měření stejnosměrného odporu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Zadání bakalářské práce je z externího pracoviště z Českého metrologického institutu v Brně. Konzultanti byli Ing. Věra Nováková a Ing. Lubomír Mičánek, kteří studenta seznamovali s problematikou a zásadami měření stejnosměrného odporu na pracovišti, s tvorbou záznamů z měření, se strukturou kalibračních listů a se způsobem vyhodnocování nejistot měření. Cílem práce bylo v návaznosti na semestrální projekt vytvořit v programu Exel vzor Záznamu z měření a Kalibrační list včetně výpočtu hodnoty kalibrovaného etalonu a výpočtu nejistot daného měření. Dalším praktickým úkolem studenta bylo vypracovaný SW propojit s programovým vybavením na pracovišti tak, aby bylo měření DC odporu zautomatizováno. Komunikace studenta a vedoucí bakalářské práce probíhala formou ústních konzultací a elektronickou poštou. O stavu rozpracovanosti práce jsem byla informována. Student v průběhu semestru těžce onemocněl, byl více jak 2 měsíce hospitalizován (duben - červen) a i v současné době je pod stálým lékařským dohledem. Tato skutečnost měla vliv zejména na dokončení bakalářské práce, kdy student nemohl v plné míře využívat externí konzultace. Přes uvedené potíže se studentovi podařilo bakalářskou práci dokončit. Zpočátku byla patrná studentova nesamostatnost, která po seznámení se s pracovními postupy na externím pracovišti postupně pominula. Student nedokázal v plné míře využít literární zdroje a pracovat se získanými informacemi při sestavování vlastního dokumentu. Kladně hodnotím studentovu snahu zodpovědně řešit zadané úkoly a pracovní nasazení v závěrečné etapě vypracování bakalářské práce.

Posudek oponenta

Jakubík,, Petr

Jak je zřejmé z názvu této bakalářské práce student se ve své práci zabývá návrhem zpracování dat při měření stejnosměrného odporu. Student měl za úkol doplnit již existující Záznam z měření o automatizovaný výpočet hodnoty kalibrovaného etalonu a výpočet nejistot měření z naměřených dat. Student se věnoval všem čtyřem zadaným úkolům a ve své práci popsal měření stejnosměrných odporů, stanovení nejistot obou typů jednak obecně a dále stanovení složek při měření odporů. Poslední část práce je věnovaná výstupu z měření a tvorbě Záznamu z měření. Ve své práci student nepoužívá anglickou terminologii, která je obvyklá v dané oblasti. Již v názvu se objevuje nevhodný překlad (automatization, používá se automation) a také překlep (resestance, tento termín je v následném textu používán bez chyby). V části Keywords: použitý termín superior quality standard deviation je dle mého názoru zcela nevhodný a jeho překlad je odlišný od autorem zamýšlené verze. Termín rozšířená nejistota se překládá jako extended (namísto extensit) uncertainty a doporučuji použít spíše termín calibration certificate nebo certificate of calibration než calibration leaf. Student se měl ve své práci seznámit s průběhem a zásadami měření stejnosměrného odporu na pracovišti ČMI. V kapitole 1 je popsán postup měření odporů různými metodami v závislosti na velikosti kalibrovaného odporu, postup měření, zapojení, vlastní kalibrace a vyhodnocení měření. Doporučuji číselné hodnoty veličin psát na stejný počet platných číslic ve shodě s uváděným dokumentem EA 4/02. Na straně 13 není jasné, jaké výpočty nejistot u má autor na mysli. V kapitole 4.1 doporučuji nepoužít slovo napozorovaný Důrazně upozorňuji na nutnost kontroly hodnot převzatých z jiných zdrojů. Nejistota etalonového odporu není v práci na straně 27 uvedených 14 , ale 1,4.10-4 , tj. 10x větší. Vzhledem k tomu, že se může jednat o dominantní složku nejistoty, výsledná nejistota měření může mít zcela jinou hodnotu. Upozorňuji rovněž, že znaménko ± není součástí nejistoty měření. Časový drift etalonu je nutné uvádět vztažený na časový úsek, během kterého se změní hodnota odporu o definovanou velikost. Přestože odborná terminologie od různých autorů se může lišit, je nutné dodržet stejné výrazy v rámci jedné práce (teplotní koeficient vs. teplotní součinitel). U odchylek REtepl a RXtepl není uveden způsob jejich výpočtu. Na straně 28 chybí popis vztahu 5.2, některé veličiny jsou popsány v následujícím textu u vztahu 5.3; vyskytuje se zde odkaz na teplotu T1, která se však v tomto vztahu nevyskytuje. Na straně 29 v kapitole 5.3 není dle mého názoru dostatečně vysvětlen postup při výpočtu poměrů napětí pro kladnou a zápornou polaritu proudu. Názornější vysvětlení je až na straně 34. Není zřejmé, zda student ve výpočtu parciálních derivací použil absolutních hodnot při určení jednotlivých citlivostních koeficientů složek nejistot. Ve výpočtu uváděná záporná složka není dominantní, proto případná absence absolutní hodnoty v tomto případě nemá na výsledek vliv. Je vhodné uvést, který vztah bude derivován, tj. 5.5. Hodnota výsledku uvedená spolu s nejistotou na straně 32 není správně vyjádřená dle dokumentu EA 4/02.

eVSKP id 30751