TOMICZEK, R. Relační a NoSQL databáze pro sběr dat z IoT zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce studenta se zabývala analýzou využitelnosti RDBMS a NoSQL databází, konkrétně databáze MySQL a Elasticsearch. Cílem práce bylo vytvořit aplikaci v programovacím jazyce Java umožňující měření parametrů těchto dvou databází. Teoretická část práce se zabývá problematikou NoSQL a RDBMS databází, které jsou využity v měřeních. Vytvořená aplikace ja funkční a je pomocí ní provedena sada testů. Z odborného hlediska je práce na průměrné úrovni, vytkl bych zejména: poněkud slabší matematický popis v sekci 1.1.1 znázorňující množinové operace, místy netechnické vyjadřování, texty v obrázcích někde špatně čitelné a někde naopak větší než psaný text (viz Obr. 3.3) atd. Zadání práce je splněno ovšem na poměrně základní úrovni. Dle výše uvedených poznatků hodnotím tuto diplomovou práci známkou D (63 bodů).
Student Roman Tomiczek se ve své bakalářské práci zaměřuje zejména na porovnání výkonnosti relačních a NoSQL databází. V teoretické části jsou popsány základní principy databázových systémů s důrazem na popis rozdílů mezi relačními a NoSQL databázemi. Dále je popsána jedna konkrétní implementace NoSQL databáze s názvem Elasticsearch. V praktické části je poté popsána vytvořená aplikace umožňující testování obou typů databází včetně zobrazení výsledků ve sloupcových grafech. Formální úroveň práce je pouze průměrná, což dokazuje použití řady hovorových či netechnických formulací například „V důsledku toho je schopnost efektivně rozšiřovat výkon docela výzva“. Z pohledu zadání jsou splněny všechny body, avšak pouze v nejnutnějším minimu. Vytvořená aplikace umožňuje pouze spuštění 4 předpřipravených příkazů, jejichž funkce není v práci ani vysvětlena. Z tohoto důvodu se jeví vytvořená aplikace jako téměř nepoužitelná pro praktické používání mimo tento „simulovaný“ test. Pokud by bylo možné definovat vlastní dotazy či nastavit počet opakování dotazů, tak by byla vytvořená aplikace mnohem přínosnější. Další problém vidím ve zpracování výsledků měření. Na obrázky 4.5 až 4.8 neodkazuje v práci žádná reference a není popsána ani osa x. Není tedy jasné, co hodnoty na ose x znamenají (jde o pořadí testu či jinou veličinu?). Pokud hodnota na ose x udává pořadí testu, není jasné proč pro 1000 záznamů jsou provedena měření čtyři, zatímco pro zbytek jen tři. Dále není diskutováno, co způsobuje výrazně zvýšené zpoždění v případě druhé hodnoty na ose x. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuji výslednou známku D (65 bodů).
eVSKP id 110249