MAREČEK, P. Doporučení optimálního mířicího bodu při střelbě na terč [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Bc. Petr Mareček pravidelně konzultoval postup své práce, nicméně práce na uživatelském rozhraní šla jen velmi pomalu. Student sice program v základní verzi dokončil, avšak není v celém původně plánovaném rozsahu. Jako největší nedostatek apletu hodnotím nesprávně implementované vyhodnocení optimálního bodu při zadaných vlastních datech, kdy ukazuje odlišné výsledky oproti teoretickému rozdělení. Dále chybí implementace normálního rozdělení se zahrnutou korelací a zrychlení algoritmu pomocí rychlé Fourierovy transformace. Jako podružné se pak jedná o nepraktické ovládání apletu nebo vypisování mezivýsledků. Po formální stránce je práce napsaná pouze s několika málo překlepy a typografickými prohřešky. Student podrobně popisuje jednotlivé použité komponenty, bohužel však bez definování řešeného problému a popisu, proč zvolil tento přístup. Celkově lze říct, že práce postrádá nadhled nad danou problematikou.
Diplomová práce Bc. Petra Marečka popisuje jak vypočítat doporučený, optimální mířící bod při hraní šipek, a to v závislosti na vlastnostech hráče. Práce se mi četla dobře, je vidět, že čeština autorovi nedělá potíže. Jazykově bych mohl vytknout jenom málo překlepů, práce obsahuje pouze drobnější typografické nedostatky. Práce je dostatečně rozsáhlá, postupy a výsledky jsou prezentovány na řadě obrázků. Text je dle mého názoru vhodně členěn na kapitoly a jejich části. Méně spokojen však jsem byl s jejich náplní. Autor pečlivě a poměrně detailně popisuje komponenty, které použil k vyřešení úkolu, ale nezmiňuje základní motivaci (proč chce hráč hodit co nejvyšší číslo?), neformuluje základní problém (proč je podstatné použití konvoluce?), nedává jednotlivé části do pojících souvislostí, a rozebírá teorii ke komponentám, které nakonec nepoužije (Fourierova transformace). Co se týká apletu, ten považuji za hlavní výstup práce (protože ten má být přístupný online). Bohužel ho vnímám jako uživatelsky nepřívětivý. Následují komentáře zejména k věcné stránce: Autor míchá teoretické statistické parametry s jejich odhady (např. vzorec (2.12)). Ve vzorci (3.9) se míchá dvojí význam symbolu „n“. Je škoda, že autor neimplementoval možnost korelovaného normálního rozdělení. Obr. 3.1 je výstižný, ale prospělo by vypočítat hodnotu výsledného pixelu. Ve vzorcích Fourierovy transformace chybí indexy 1 a 2 u kmitočtových proměnných. Autor neumí pracovat s O-notací pro ohodnocení výpočetní složitosti. Obr. 5.4 by byl názornější, kdyby byl vykreslen jako skutečný obraz, podobně jako je na obr. 5.7. Odůvodnění na str. 39 „Jelikož je terč rozdělen na dílky, které mají hranu o velikosti 1 mm, budou také směrodatné odchylky zadány v milimetrech.“ mi nedává smysl. Jelikož rozměr terče je fixní, jednotky pro odchylky se nemohou měnit v závislosti na velikosti dílku. Na str. 44 se mluví o nutnosti zaokrouhlování průměrů, není k tomu však důvod. Navíc na další straně se počítají odchylky, kde se stejně zaokrouhlení nepoužilo. Část 7.1 popisuje soulad výpočtů s očekáváním a s výsledky publikovanými jinde, což potvrzuje, že implementace této části byla provedena dobře. Navazující část 7.2 týkající se personalizovaného doporučení však předchozí části zcela odporuje. Zřejmě jsou dobře spočítány parametry rozdělení, avšak doporučený mířící bod je vždy zobrazen v centru terče, což je v nesouladu s předchozí analýzou. Literární zdroje [16, 9, 10, 5, 6] jsou identické. Obrázky v této práci by bylo lépe vkládat jako paletové, např. formátu PNG. Oceňuji sazbu LaTeXem. Layout apletu mohl být spíše vodorovný. V apletu chybí vykreslení „konvoluční mapy“ jakožto důležitého mezivýsledku. Zadání/změnu údajů musí uživatel potvrdit stiskem tlačítka, které nevypadá jako tlačítko. Je to navíc redundantní, protože pro výpočet stejně uživatel musí stisknout jiné tlačítko. Zadávání uživatelských dat je odrazující; proč uživatel svoje body nemůže naklikat myší? Na CD je soubor index.html, který ale neobsahuje spuštění apletu. Ten jsem tedy mohl vyzkoušet pouze online. Na CD je spousta drobných souborů, adresář „node_modules“ obsahuje 19.412 souborů, které zabírají 85 MB. Pochybuji, že jsou pro spuštění apletu potřebné. Shrnuto, autor dokázal napsat teorii k dílčím stavebním blokům, ale nespojil je dostatečně dohromady. Aplet dělá zčásti to co má, nicméně uživatelská přívětivost je nízká a obávám se, že původní záměr vystavit tento aplet online studentům tak nebude naplněn. Navrhuji hodnotit práci 65 body.
eVSKP id 102000