GROSS, M. Studium aromatického profilu vybraných odrůd moravských vín [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Vítová, Eva

Tato práce je pilotní částí studie, která se bude zabývat problematikou autentifikace vína; vzhledem k tomu, že tzv. „falšování“, a nejen vína, je v současné době věnována velká pozornost, jedná se o téma velmi aktuální. Práce konkrétně porovnává aromatický profil (profil těkavých látek) vybraných odrůd moravských vín s cílem zjistit, zda lze na základě stanovení aromatického profilu rozlišit vína různých odrůd, příp. různého geografického původu. Student přistupoval k řešení práce od začátku s velkým zájmem a nasazením. Oceňuji schopnost pracovat s odbornou zahraniční literaturou, což se odrazilo na vypracování teoretické části na vysoké odborné úrovni. Výborným způsobem zvládal i práci v laboratoři, kde prokázal pečlivost, přesnost a experimentální zručnost. Během práce aktivně využíval konzultace, přicházel s návrhy dalšího směru práce, plánoval si experimenty, obstarával a připravoval vzorky. Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS; v rámci experimentální části byly nejprve optimalizovány a validovány vybrané parametry metody, tato byla následně aplikována na spektrum vzorků vín. Student pracoval zcela samostatně, na druhou stranu prokázal schopnost pracovat v týmu a podporovat své kolegy; organizoval průběh práce i chod celé laboratoře. I přes poměrně málo času, který byl pro měření práce k dispozici, provedl potřebné množství experimentů, které výborným způsobem zpracoval a vyhodnotil, včetně kvalitního statistického zpracování. Celkovým výstupem je ucelená studie s originálními výsledky, která je cenným základem pro navazující disertační práci a je plánována pro publikování v impaktovaném časopise.

Posudek oponenta

Pořízka, Jaromír

Předkládaná diplomová práce Bc. Michala Grosse řeší zajímavou a komplexní problematiku stanovení odrůdového aromatu vín vyrobených v ČR. Výzkum v oblasti autenticity vína je stále aktuální, což lze pozorovat na aktivitě tuzemských i zahraničních vědců. Práce je sepsána na 106 stranách, včetně příloh. To je nadstandardní rozsah pro diplomovou práci. Text má standardní člěnění dle doporučení FCH VUT v Brně. V rámci rešerše autor čerpal ze 130 literárních a legislativních pramenů. Valnou část použité literatury představují publikace indexované na WOS. Bc. Gross využil při odkazování na zdroje informací v textu jmenných citací, což je v pořádku. Někdy je však citace umístěna před a někdy za tečkou. Pozitivně hodnotím logickou hierarchii kapitol. Autor pro teoretickou část využil odborného, ale velmi čitelného slohu. Aktuálnější mohly být informace z odrůdové knihy. V práci jsou prezentovány data z roku 2019. Aktuálně je však dohledatelný seznam odrůd s aktualizací ze dne 15.6.2021. Z teoretické části je patrné, že se autor zaměřil na tzv. PIWI odrůdy, které doplnil o odrůdu Pálava. Ocenil bych fotografie rostlin a plodů. Popis odrůd zahrnuje stručnou senzorickou charakteristiku. Autor mohl jít trochu hlouběji a doplnit, jaké látky jsou za aromatický profil zodpovědné. To činí až obecně v kapitole 2.4. Dosti podrobně je v práci popsána technologie vína. Rád bych vyzdvihl pasáž o syntéze aromatických látek během dozrávání hroznů. Bc. Gross mohl více rozvinout kapitolu 2.4.2 o stanovení aromatických látek ve víně a to hlavně z hlediska technických specifik moderních analytických instrumentů. Experimentální část zahrnuje podrobný popis všech analyzovaných vzorků a metod. Jednotlivé experimenty jako byla optimalizace HS-SPME a separace pomocí GC-MS měly být popsány v experimentální části. Autor tyto postupy prezentuje v části výsledky a diskuse. První fáze experimentů byla zaměřena na optimalizaci extrakčních a separačních podmínek. Bylo patrné, že změnou jednotlivých parametrů lze dosáhnout značného navýšení citlivosti a rozlišení. Optimalizovaná metoda byla dále validována. Autor vše dostatečně a velmi dobře diskutuje. Mohl se ale vyhnout větám jako je : "Naproti tomu chromatogramy na Obrázcích č. 6 a 7 poskytují u většiny píků velmi uspokojivé rozlišení. Lze na nich nalézt například i nenápadný pík butyrolaktonu před velkým píkem." - místo těchto obratů lze přímo uvést hodnotu rozlišení dvou konkrétních píků. Žádný pík s dostatečným odstupem signál/šum není vhodné charakterizovat jako nenápadný. Validovaná metoda byla dále aplikovaná na reálné vzorky vína. Z prezentovaných chromatogramů je patrné, že aromatický profil vína je velice komplexní. Bylo třeba podrobně studovat jednotlivé chromatografické záznamy. Dle mého názoru nebylo možné v mnoha případech využít automatické integrace. Autor tak musel přistupovat k vyhodnocení doslova pík po píku. Bc. Gross využil pro zpracování velkého objemu dat širokého spektra statistických metod a to jak deskriptivních tak i vícerozměrných. Prokázal, že analyzovaná odrůdová vína nesou svůj specifický fingerprint v aromatickém profilu. Zajímavým poznatkem byl i potvrzený vliv geografického původu vína na obsah vybraných aromatických látek. Jediné, na co je třeba upozornit je to, že autor nesprávně tvrdí, že byly vytvořeny modely pro diferenciaci vín dle odrůd. Modely pomocí PCA zkonstruovány nebyly, k tomu slouží jiné metody. Byla jen provedena vícerozměrná charakterizace pozorování. Z formálního hlediska není na této diplomové práci co vytknout. Typograficky i graficky je dílo na vysoké úrovni. Text neobsahuje větší množství gramatických chyb. Lze konstatovat, že cíle práce byly splněny. Bc. Gross během realizace DP provedl velké množství experimentů a sepsal práci na vysoké odborné úrovni. V mnoha ohledech je srovnatelná s publikovanými odbornými texty z tohoto oboru. Díky tomu hodnotím tuto DP známkou A - výborně a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 131322