ZVĚŘINA, L. Využití filtračních metod v NMR měřeních [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Gescheidtová, Eva

Cílem bakalářské práce Lukáše Zvěřiny byl návrh kritérií pro hodnocení účinnosti filtrace MR obrazů a jejich základě porovnat vybrané filtrační techniky. Student pracoval aktivně a samostatně. Navrhl a ověřil filtrační techniky MR signálů, vypočítal preemfázové konstanty. Vzhledem ke stěhování MR tomografu na ÚPT nebylo možno ověřit funkci preemfázových filtrů na reálném přístroji. Cíle bakalářské práce považuji za splněné.

Posudek oponenta

Rajmic, Pavel

Bakalářská práce Lukáše Zvěřiny pojednává o filtraci šumu v signálech z MR tomografie. Členění práce na kapitoly a jejich části je logické. Po jazykové stránce je práce celkem v pořádku, text se čte plynule. Rozsah práce co se týká počtu stran je dostatečný, nicméně významná část prostoru je zaplněna někdy až triviálními matlabovskými kódy sloužícím k načtení dat, vykreslení obrázku apod. Paradoxní mi připadne, že klíčová část programu, tj. samotná filtrace, otisknuta není. Po stránce grafiké bych zejména poznamenal, že obrázky jsou vkládány jako JPEG – vzhledem k jejich čárovému charakteru by bylo lepší použít některý z paletových formátů jako např. PNG. Po stránce obsahové mám řadu výtek, z nich vybírám: V teoretické části na str. 18 se najednou úplně samozřejmě mluví o relaxačních časech T1, T2, přičemž nikde předtím není psáno, co to je. Na str. 19 se nachází sousloví „konstantní periodická funkce sinus“. Zdůvodnění, že v bance filtrů probíhá decimace signálů, tím, že se využívá percepčních vlastností lidského zraku nebo sluchu, je úplný nesmysl. V části o vlnkové transformaci není definována vlnka! Na str. 22 student píše, že vlnky jsou časově omezené signály, což nemusí být pravda (kupříkladu vlnka Morlet). Student namísto relevantní literatury cituje převážně webové stránky, školní práce a skripta. Na str. 23 dochází ve vzorcích (6) a (7) ke kolizi značení. Na téže straně nalézáme výraz „měřítková funkce“, ačkoliv o stranu dříve byl pro totéž použit pojem „otcovská vlnka“. Praktická část se věnuje implementaci jednotlivých kroků filtrace signálu. Na str. 48 je otisknut banální program na odstranění tzv. nežádoucích impulzů. Zdůvodnění, že zrovna prvních 15 vzorků je nežádoucích, jsem nenašel. Našel jsem jen větu, se kterou zásadně nesouhlasím: „Odstraněním impulzů...se sníží i šum vyšetřovaného signálu“. S odůvodňováním svých rozhodnutí má student problémy i jinde, na str. 50 čteme „K filtraci signálu jsem zvolil Haarovy vlnky, která má velmi jednoduché, ale efektivní použití...“ Tato věta sama o sobě pro mě je nicneříkající, naopak, na obrázku 37 se projevilo, že použití Haarovy vlnky vedlo k nepříznivě „schodovitému“ výsledku filtrace. Nad tím se ale student nepozastavil. Na straně 52 se mluví o tom, že se provede vymazání složky „bez informace“. Z programu na CD jsem pochopil, že podle studenta informaci nese pouze prvních 124 vzorků. Proč je tomu tak, nechápu. Vzniká podezření, že student manipuloval s parametry programu tak dlouho, až mu konečně vyšly smysluplné výsledky. Matlabovský program je ušitý na míru jednomu jedinému signálu, tudíž zcela neflexibilní. Student nesplnil zadání bakalářské práce, neboť tam se píše, že měl navrhnout kritéria hodnocení (navrhnul pouze jednu netradiční variantu SNR), a měl porovnat vybrané techniky (což udělat nemohl, neboť implementoval pouze jednu). Vypovídací schopnost výsledků je tudíž diskutabilní. Z výše uvedených důvodů práci navrhuji k přepracování.

eVSKP id 41225