KOUKAL, O. Metody stabilizace polohy dronu pomocí obrazových dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Ondřej Koukal na své bakalářské práci pracoval v zásadě samostatně, konzultace využíval, i když spíše nárazově, především si ale dobře nerozvrhl časovou náročnost jednotlivých úseků. V důsledku toho se student zasekl na optimalizaci algoritmů zpracování obrazu a tvorby vlastních řešení namísto nabízené sady hotových knihoven. Jako zásadní se mi jeví podcenění časové náročnosti praktické části implementace algoritmů pro stabilizaci polohy dronu s řídící jednotkou Pixhawk v rámci praktické části bakalářské práce. Implementace algoritmů neobsahuje dostatečné vysvětlení navrhovaného komceptu a popis experimentů je úrovní podprůměrné technické zprávy. Nicméně kladem práce je, že se student seznámil s problematikou držení přesné polohy bezpilotních letadel v 3D prostoru bez signálu GNSS, navrhl vhodné metody zpracování obrazu a otestoval je v reálných podmínkách. Text práce je náležitě formátován a doplněn vhodnými obrázky a literaturou, avšak obsahuje velké množství překlepů. Student zvolil minimální cestu, zadání i přesto považuji za splněné a doporučuji práci k obhajobě s hodnocením C(70b).
Úkolem studenta bylo navrhnout, naimplementovat a otestovat algoritmus pro stabilizaci dronu pomocí obrazových dat. Student musel nastudovat problematiku bezpilotních letounů, zpracování obrazu, seznámit se s běžně používaným SW a naprogramovat požadovaný SW. Práce začíná krátkým popisem metod určování polohy z optických dat. Následuje popis vizuální odometrie, snímačů a algoritmů pro detekci příznaků v obraze. Následně se autor věnuje popisu prostředků vybraných pro implementaci systému a samotné implementaci. Nakonec student popisuje testování algoritmů. Autor vytvořil správný koncept, vybral správné nástroje pro realizaci a ověřil funkčnost systému. Tímto považuji zadání práce za splněné. Z formálního hlediska je práce průměrná, obsahuje množství překlepů a některá větná spojení snižují srozumitelnost textu. Obrázky by mohly být větší, u grafů by mohla být zobrazena mřížka. Autor dále v průběhu práce uvádí několik nepodložených závěrů. V obr. 9.1 mi nedává smysl větvení s dotazem na připravenost řídící jednotky. Práce by zasloužila více času na korekci textu. Kód aplikace by si též zasloužil refaktorizaci. Veškerý kód je umístěn v 1 souboru, což snižuje čitelnost a zvyšuje časové nároky na pochopení. Dále kód není okomentovaný. Celkově student vykonal množství práce, avšak chybí zde dotažení práce do konce. I přes udevené nedostatky doporučuji práci k obhajobě s hodnocením C(78b).
eVSKP id 150779