KUČERA, K. Generování grafů v DIAdemu z LabVIEW [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem bakalářské práce studenta bylo generovat grafy z LabVIEW pomocí DIAdemu. Zadání vyžadovalo nastudovat programování v LabVIEW tak i VBS skriptování v DIAdemu. Student dokázal obojí samostatně nastudovat, pracoval samostatně, na konzultace, i přes připomínání, prakticky nechodil. První verzi textu bakalářské práce jsem i přes opakované urgence viděl až 5 dní před odevzdáním a funkční finální program jsem neviděl vůbec. Bohužel obojí se podepsalo na kvalitě jak programu, tak i textu práce. I přes to je odevzdaný program funkční a zadání práce se tedy dá považovat za splněné. Hodnotím D/65 bodů.
Bakalářská práce „Generování grafů v DIAdemu z LabVIEW“ pana Kučery obsahuje celkem 29 stran, z toho 9 stran je teoretický popis a praktická část zabírá 20 stran. Zadání považuji spíše za náročnější, protože vyžaduje zvládnutí dvou programových nástrojů. Text práce je minimalistický, např. o typografických zásadách grafů (kap. 1) se rozepisuje pouze na 2 stranách. S ohledem na téma práce bych očekával podrobnější informace, protože použití dvou materiálů (prezentace a krátkého dokumentu) je málo. Následný popis použitých nástrojů (kap. 2) je také velmi stručný, neřeší všechny implementované typy grafů a jejich specifika, navíc např. rozdíly mezi prvky graph a chart jsou vysvětleny nesrozumitelně. Možné způsoby komunikace mezi programy (kap. 3) jsou v zásadě správně, jen mi chybí popis kladů a záporů uvedených metod a důvod, proč byl zvolen přenos dat pomocí souboru. TDMS soubor, který byl nakonec použit, zde není vůbec zmíněn. V kap. 3.1 mám také připomínku k odkazované literatuře [5], která evidentně neobsahuje nic o volání DIAdemu z LabVIEW nebo naopak. Jedná se totiž o úvodní stránku National Instruments. V návrhu řešení (kap. 4) je uvedeno, že bude použito několik souborů pro přenos dat. Dokonce text zmiňuje až 4 soubory. Nenašel jsem ale důvod, proč musí být souborů tolik. Návrh navíc nesouhlasí s následující praktickou částí. Popis realizace (kap. 5) je také velmi krátký. Z části obsahuje alespoň popis rozhraní k použití vytvořeného nástroje. Nezmiňuje ale, že knihovna má části pro 2D a 3D grafy zvlášť. Výsledky práce (kap. 6) ukazují grafy vytvořené pomocí implementovaného nástroje. Zde je vidět, že nástroj alespoň pro uvedené grafy funguje a je zřejmá i možnost nastavení, kdy lze vytvořit hezké grafy. Osobně mi ale vadí orámování kolem grafu a použití desetinné tečky místo v ČR obvyklé čárky. V této kapitole je také mnoho prázdných konců stran. Student tak chtěl asi opticky práci zvětšit na minimální doporučený rozsah 30 stran. Trochu netradičně je seznam použitého SW vybavení uveden až v kap. 7. Praktická část je oproti textové části výrazně lepší. Student úspěšně zvládl implementovat nástroj pro generování grafů. Dokázal získat potřebné informace z grafů, ty přenést do DIAdemu a tam pomocí vlastního skriptu vygenerovat graf do různých formátů (zejména PDF nebo PNG, které jsou nejpoužívanější). To zajisté vyžadovalo mnoho času a hledání funkčního řešení. Chybí mi ale podpora pro nastavení legendy, výběr mezi desetinnou tečkou a čárkou, případně také vypnutí popisku grafu nebo změna poměru stran grafu. Text práce obsahuje velké množství překlepů a chyb a z toho usuzuji, že jí věnoval student jen naprosto minimální množství času. Mnohé kapitoly obsahují pouze jeden odstavec a nepopisují skutečný stav praktické části. Z textu ani není zřejmé, z jakých grafů je export do DIAdemu podporován a pro jaké datové typy. To zjistí uživatel až z generované chyby. V závěru musím konstatovat, že student zvládl vyřešit nelehký úkol a tím jednoznačně prokázal své technické schopnosti. Z textu práce to ale není na první pohled zřejmé. Po zvážení kladů i záporů doporučuji práci k obhajobě s hodnocením D/65 bodů. Pokud student při obhajobě prokáže, že splnil 4. bod zadání (řádně zdokumentujte vytvořenou knihovnu), nebráním se i hodnocení o stupeň lepší C/75 bodů.
eVSKP id 126988