ŠEVČÍKOVÁ, V. Chromofory na bázi push-pull substituovaných stilbenů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Studentka Veronika Ševčíková přistupovala k řešení úkolů a zpracování bakalářské práce aktivně a samostatně. Studentka měla nelehký úkol prostudovat optické vlastnosti málo emitujících fluoroforů, příp. emitujících v NIR oblasti, což přinášelo řadu experimentálních těžkostí. I přes tyto obtíže se jí ale podařilo látky charakterizovat a získat tak cenné informace o vztahu mezi molekulární strukturou a optickými vlastnostmi. Studentka nastudovala zadanou problematiku, realizovala domluvené experimenty a nad výsledky se kriticky zamýšlela a při průběžných konzultacích přicházela s vlastní interpretací pozorovaných zjištění. Jediná drobná výtka z mé strany je směrem k ne úplně ideálnímu využívání konzultací, které vedlo k nedostatku času ke korekcím průběhu práce a textu práce vedoucím. I přes tuto výtku hodnotím celkově práci Veroniky Ševčíkové jako výbornou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Studentka Veronika Ševčíková se ve své bakalářské práci zabývá charakterizací optických vlastností chromoforů na bázi push-pull substituovaných stilbenů. Bakalářská práce je rozsahem kratší (27 stran textu bez formálních částí a seznamu literatury), pracuje však s přiměřeným počtem literárních zdrojů a do velké míry naplňuje stanovené cíle. Práce je poměrně dobře logicky členěná a jednotlivé části na sebe dobře navazují. Teoretická a rešeršní část je dobře strukturovaná velmi dobře pokrývá všechny relevantní aspekty týkající se luminiscence a jejího experimentálního studia. Pochopitelně a přístupně je přiblížena také problematika pevnofázové emise. Popis strukturních aspektů luminoforů a jejich vlivu na optické vlastnosti je precizní a vychází z aktuální literatury. Vzhledem k zadání by dobré, kdyby byl chromoforům na bázi push–pull substituovaných stilbenů věnován ještě větší prostor. Experimentální část velice detailně popisuje použité metody a postupy. Autorka připravila a studovala čtyři různé luminofory v prostředí jednoho rozpouštědla (dichlormethanu) s v pevné fázi. Ve výsledkové části autorka analyzovala naměřená data a interpretovala je ve vztahu k molekulární struktuře studovaných látek. Diskuse výsledků je logická a podporuje závěry práce. Výsledky experimentů byly porovnány s literaturou a potvrzují předpoklady o vlivu push-pull efektu na optické vlastnosti. Velmi kladně lze hodnotit stanovení a uvedení hypotézy na konci teoretické části a snaha o její experimentální ověření. Nevýhodou je její poněkud nejasné uvození a odlišení v textu. V rozporu se zadáním byly optické vlastnosti zkoumány v prostředí pouze jednoho rozpouštědla, což studentka zdůvodňuje nedostatečným množství zkoumaných materiálů. Formální stránka práce je na velmi dobré úrovni. Práce je psána srozumitelně a odborně, obsahuje minimum gramatických chyb. Použité grafy a tabulky jsou přehledné a dobře ilustrují diskutované výsledky. V případě grafů bych doporučil volit silnější čáry pro lepší viditelnost. Citace literatury jsou provedeny správně a odpovídají stanoveným normám. K práci mám několik, zejména formálních, připomínek: • V textu jsou uvedeny dvě rovnice, (2) a (5) označené jako Bouguer-Lambert-Beerův zákon. • V grafech na Obr. 15 nevidím důvod k použití různých značek, zvlášť, když vede u dvou grafů k použití značek s ne zcela jasným středem. • V Tab. 3 by bylo vhodné k hodnotám uvést i nejistoty stanovení. • Jak vyplývá i z předložených výsledků, v rámci zkoumaných čtyř molekul jsou dvě dvojice s podobnými vlastnostmi. Vzhledem k zacílení práce na studium vlivu push-pull efektu by asi bylo lepší zkoumat látky se stejnými bočními skupinami (buď Br nebo 2,6-xylil), ale chápu že studentka zřejmě neměla na výběr materiálů velký vliv. I přes to by bylo dobré tuto skutečnost alespoň okomentovat. • Poněkud nešťastné je uvádět v obsahu nadpisy až do třetí úrovně, když se jedná o poměrně krátké odstavce. Bakalářská práce Veroniky Ševčíkové splňuje požadavky kladené na závěrečnou práci tohoto typu. Autorka prokázala schopnost samostatně pracovat s odbornou literaturou, plánovat a provádět experimenty a analyzovat a interpretovat výsledky. Práce je přínosná pro další výzkum v oblasti optických vlastností luminoforů na bázi push-pull substituovaných stilbenů. Z důvodu malého množství studovaných materiálů se nepodařilo zcela naplnit stanovené cíle (studium v různých prostředích a stanovení vlivu polarity). Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velmi dobře (B)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 156721