HERŮFEK, R. Vliv větrných elekrátren na napěťovou stabilitu v kontinentální Evropě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Předložená diplomová práce zpracovává aktuální problematiku integrace a provozu větrných elektráren a jejich vliv na stabilitu elektrizační soustavy. Práce je logicky sestavena do několika částí - teoretická část je zaměřena na popis a rozdělení větrných elektráren, v praktické části je provedena studie připojitelnosti pro plánovaný větrný park v ČR. Teoretickou část práce hodnotím jako průměrnou - základní princip funkce větrných rotorů je vysvětlen velmi obecně a samotné rozdělení větrných rotorů a souvisejících systémů regulace výkonu považuji za neodpovídající povaze práce. V uvedených bodech se v práci vyskytují nepřesnosti, které bez znalosti problematiky mohou u čtenáře vyvolat mylnou představu o větrné energetice. Praktickou část práce hodnotím jako dobrou - uvedené výsledky simulací ukazují na potřebu využití kompenzace u uvažovaného větrného parku v definované lokalitě. Samotnou prezentaci a zhodnocení výsledků provedených simulací považuji z autorovi strany za velmi obecné. Z autorova zhodnocení nevyplývají jasné závěry, jaká opatření je nutno využít v případě realizace celého projektu, včetně případného návrhu následných systémových opatření z oblasti provozu elektrizační soustavy. Poznámky a připomínky: 1. Práce je psána v anglickém jazyku, avšak text obsahuje značné množství gramatických chyb a nevhodně použitých slovních spojení - např. předpřítomný čas je v 90% použit chybně, protože se v těchto případech vždy jedná o děj již ukončený v minulosti. 2. Rovnice uvedené v práci jsou formátovány jako text, což je v tomto typu práce nevhodné. 3. V textu jsou použity rozdílné styly u jednotlivých odstavců - různá odsazení prvního řádku. 4. V textu se vyskytují chybně uvedené odkazy na obrázky a rovnice - např. str. 20 odkaz na obr. 2-1 (má být 2-4), je odkazováno na rovnici 1, ale v práci taková rovnice není (2.1). 5. Nízká kvalita některých obrázků (např. obr. 2-7). 6. U kapitol 4.1.1 a 4.1.2 nejsou uvedeny zdroje, i když je zřejmé, že nejde o původní texty autora!!! Otázky: 1. Vysvětlete rozdíl funkce (princip) regulace typu STALL a PITCH. 2. Co se skrývá pod zkratkou FYROM? 3. Autor uvádí (str. 52), že vývoj větrných podmínek v průběhu několika hodin je "lehce" predikovatelný - z čeho vychází toto tvrzení? Jaký predikční model je využíván pro tyto časové úseky a s jakou pracuje přesností? 4. Jakým způsobem byla odvozena křivka výkonu v obr. 5-6 pro rychlosti větru přesahující 25 m/s? Proč je vyrobená energie definována pouze do 15 m/s? Předloženou práci hodnotím celkově jako průměrnou a i přes uvedené připomínky ji doporučuji k obhajobě.
Student zpracoval diplomovou práci na téma vliv větrných elektráren na napěťovou stabilitu v kontinentální Evropě. Teoretická část je z mého pohledu poměrně obsáhlá, splňuje jednotlivé body zadání, přestože některé uvedené informace jsou velmi obecně vysvětleny. Nicméně mi není jasné tvrzení autora na str. 16, že tření má význam na rychlost větru především u zemského povrchu, protože povrch není drsný (cituji „As has been discussed, the friction is very important near to the Earth’s surface, because the surface is not rough.“). Dále je v teoretické části špatně popsána tabulka 3-1 na str. 36, kdy je uváděna maximální kapacita větrné farmy v megawattech. Pravděpodobně se jedná o výkonový potenciál dané lokality. V praktické části student pomocí programu Power World Simulator namodeloval část přenosové sítě a vliv připojeného výkonu z větrného parku na napětí v jednotlivých uzlech. Zde je uvažována velmi jednoduchá interpolace výkonu větrného parku na základě vynásobení výkonu jedné větrné elektrárny při určité rychlosti větru jejich celkovým počtem. Autor se sice odkazuje na literaturu (obrázek 4-1 na str. 53), nicméně s tímto zjednodušením nelze souhlasit, protože jednotlivé elektrárny se budou dozajista navzájem ovlivňovat, přičemž rychlosti větru v různých částech lokality budou výrazně odlišné. Při tomto zjednodušení potom simulační úloha spočívá pouze ve výpočtu podmínek v síti pro odstupňovanou injektáž výkonu z větrného parku na základě rychlosti větru. V této souvislosti je chyba v obrázku 5-6, kdy je výkonová křivka až do 30m/s (přičemž podle tab. 5-4 končí u 25m/s) a energie narůstá pouze do 15m/s. Následný výčet dvou simulačních nástrojů vhodných pro řešení hodnotím jako nedostatečný. Například numerické metody jako Newton-Raphsonova, případně program GLF by stav sítě dozajista spolehlivě určily, avšak autor je vůbec nezmiňuje. Výsledky praktické části popisují různé stavy sítě. Zasloužily by však obsáhlejší komentář, než se nachází v závěru práce a především odůvodnění nejvhodnějšího způsobu řešení. Praktická část přes uvedené připomínky potvrzuje autorovy znalosti v řešené problematice a splňuje zadání práce. Po formální stránce mám připomínku ke členění práce do kapitol, kdy se vyskytuje značný počet nadpisů páté úrovně, které již nejsou číslovány a činí tak text nepřehledným. Místy je použito různých stylů (str. 36) pro formátování textu a nesprávně provedeny odkazy na obrázky (Fig. vs. Figure), přičemž na některé obrázky není odkazováno (Figure 5-2). Rovnice na str. 16 je nesprávně odvozena, protože předpokládá zjednodušení, která nejsou uvedena. Navíc je nevhodně naformátována. Jazyková úroveň práce je na nižší úrovni, což je do jisté míry způsobeno nezkušeností autora s tvorbou odborného textu v anglickém jazyce. Autor nesprávně užívá odborné termíny a zaměňuje jejich význam (např. condenser ve významu kondenzátor – prvek mající kapacitu, slova different x differential). Práce dále vykazuje i gramatické chyby a nesprávné užití časů. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D-68b.
eVSKP id 86986