HÁJKOVÁ, B. Použité jaderné palivo - inventář, ionizující záření a zbytkový výkon [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Studentka Barbora Hájková vypracovala bakalářskou práci na téma týkající se použitého (vyhořelého) jaderného paliva (VJP) se zaměřením na obsah prvků a nuklidů v palivu, na zbytkový výkon a ionizující záření emitované z VJP. Práce je zaměřená výpočetně, cílem práce studentky bylo provést zjednodušené výpočty inventáře VJP různých jaderných paliv použitých v průběhu let na jaderné elektrárně v Dukovanech. Dalším cílem bylo provedení rešerše a seznámení se s nezbytným teoretickým základem. Studentka své úkoly bezesporu splnila. Práce obsahuje vše, co zadání práce požaduje v dostatečné kvalitě. Práci místy drobně škodí jisté neobratné fyzikální výrazy, což však může být způsobeno tím, že studentka neabsolvovala volitelný předmět Jaderná zařízení. I přes tento handicap si dostatečně nastudovala základní fyzikální problematiku potřebnou k pochopení procesů při vyhořívání jaderného paliva a následně ve VJP, poradila si s výpočetním programem UWB1, připravila vstupní soubory a zpracovala výstupy. Výsledky simulací jsou fyzikálně správné, studentka vynesla výsledky do grafů, které jsou dobře čitelné, snad jen grafy s časovou osou ve dnech vyžadují větší matematickou představivost čitatele. V komentářích výsledků se objevují příliš stručné a trochu neobratné formulace (zejména komentář k součiniteli násobení). Zde zahrála svoji roli také koronavirová pandemie, během které se studentka potýkala s výpočetním programem (jehož ovládání není příliš intuitivní) a na diskuzi výsledků zbylo již málo času. Závěrem posudku oceňuji práci, kterou studentka Barbora Hájková vykonala, práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k drobným, výše uvedeným nedostatků ji hodnotím stupněm B, velmi době (1-), 88 bodů.
Úvod bakalářské práce obsahuje přehled jaderných zařízení v ČR, popisuje základní aspekty jaderného palivového cyklu a uvádí přehled reakcí v jaderném palivu a rozpadové řady nejvýznamnějších radionuklidů. Následně jsou popsány základní veličiny a jednotky používané v jaderné fyzice. Praktická část práce je tvořena detailním popisem paliva používaného v jaderné elektrárně Dukovany a programu UwB1, který slouží k analýze vyhořívání jaderného paliva. Studentka podrobně popsala strukturu a přípravu modelového vstupního souboru a následně analyzovala získaná výstupní data, která zpracovala ve formě řady grafů zobrazujících závislost koeficientu násobení na vyhoření paliva a rozložení jaderné hustoty vybraných radionuklidů v čase. Následně porovnala časové průběhy jaderných hustot vybraných radionuklidů od okamžiku zavezení paliva do reaktoru až do jeho potenciálního uložení v hlubinném úložišti v roce 2065. V závěru okomentovala získané výsledky a určila i původ chyb – zanedbání vyhořívajících absorbátorů, kyseliny borité v chladivu a neuvažováním doplňování čerstvého paliva v průběhu odstávek. Bakalářská práce je psána jednodušším jazykem a její kvalitu bohužel negativně ovlivňují méně odborné formulace. Teoretická část je přehledně a logicky členěna, avšak v rámci jednotlivých kapitol autorka poněkud chaoticky skáče z myšlenky na myšlenku, což kvalitě textu příliš nepřispívá. Pro dosažení výsledků byla zvolena vhodná metodika. Z celkového pohledu byla zkoumaná problematika vzhledem k tomuto typu akademické práce nastudována dostatečně s využitím odpovídající škály relevantních zdrojů včetně cizojazyčných. Bohužel nejsou všechny odkazy na použitou literaturu správně uvedeny. Praktická část práce byla provedena velmi dobře a získané výsledky kvalitně zpracovány. Poznatky mohou být využity pro další analýzy vyhořívání jaderného paliva. Po formální a jazykové stránce je práce na obstojné úrovni s menším výskytem překlepů a chyb. Práci proto hodnotím jako solidní a přínosnou, a proto doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 127253