ŠULA, V. Zajištění datové komunikace digitálních ochran a terminálů do monitorovacího systému jaderné elektrárny Dukovany [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce je zaměřena na problematiku datové komunikace nových digitálních ochran v systému vlastní spotřeby jaderné elektrárny Dukovany. Nejprve je popsána vlastní spotřeba a vyvedení výkonu JE. Následně je popsán monitorovací systém a používané podpůrné sw. V praktické části bylo provedeno ověření datové komunikace v laboratorních podmínkách a dále bylo provedeno ověření ochranných funkcí jednotlivých terminálů dvou rozvoden vlastní spotřeby. Připomínky: -v práci se občas vyskytují nestandardní termíny (např. str. 27 „hlazení průběhu“), -v práci se vyskytuje termín „nulová složka“, který není definován. V souladu se standardy je správně termín „netočivá složka“, -v textu chybí odkazy na použitou literaturu, -popisy u provedených testů jsou poměrně stručné. Cíle práce byly splněny. Student pracoval samostatně s využitím konzultací a technického zázemí zadavatele. Rozsah použité literatury je odpovídající. Formální a grafické zpracování práce jsou na velmi dobré úrovni.
Zpracovaná diplomová práce je zaměřena na problematiku komunikace a přenášení dat z nově instalovaných digitálních ochran do nadřazeného monitorovacího systému jaderné elektrárny Dukovany, který tato data archivuje pro pozdější analýzu poruchových stavů. Úvodní teoretická část práce je zaměřena především na popis elektrického schématu JE v oblasti vyvedení výkonu a vlastní spotřeby. V následujícím textu teoretické části se pak autor zaměřuje především na popis rozsahu inovace ochran a na vlastní monitorovací systém. Praktická část práce pak popisuje výsledky a postup zkoušení komunikační cesty mezi inovovanými ochranami a nadřazeným systémem. V rámci těchto testů byl ověřován přenos jak stavových veličin, tak i poruchových záznamů včetně jejich časové synchronizace, která je nutnou podmínkou pro precizní analýzu poruchových stavů. Zejména v popisné části práce bych autorovi vytkl nedostatečnou práci s referencemi, jelikož díky absenci odkazů na použitou literaturu lze jen obtížně rozlišit, které části jsou převzaty z popisné dokumentace elektrárny a které jsou vlastním popisem autora. Podobně negativně lze hodnotit i popis a zpracování provedených testů, kde bych očekával vzhledem k časové dotaci na zpracování práce daleko preciznější a odbornější přístup. Zejména díky strohému popisu není zcela zřejmé kde, kým a jakým konkrétním způsobem byly prováděny jednotlivé testy. Z tohoto důvodu se jen obtížně hodnotí vlastní přínos autora a není možné konkrétněji hodnotit uvedené výsledky. Pro přehlednost jsou níže uvedeny některé připomínky k práci. Výsledkem testu kontroly analogových signálů je pouze Tabulka 9, která dle autora potvrzuje, že všechny ochranné funkce pořídily záznam v souladu s požadavky datové komunikace. Tento závěr však nelze doložit, jelikož v práci nejsou definovány parametry provedeného testu (jaký byl testovací signál ve vztahu k nastaveným ochranám, jaká je nastavená vzorkovací frekvence jednotlivých ochran, jaký je pre-trigger a post-trigger apod). Během kontroly časové synchronizace je dle popisu porovnáván čas vzniku poruchy s časem uvedeným pro daný záznam v nadřazeném systému, který se dle Tabulky 10 shoduje a požadavek na časovou synchronizaci je tedy splněn. Dle mého názoru tento test neověřuje časovou synchronizaci ve smyslu následné možnosti vzájemné analýzy časově synchronních záznamů pro posouzení poruchového stavu. Pro tento případ musí test vyhodnocovat nejméně vzájemnou časovou synchronizaci pořízených poruchových záznamů v případě identické poruchy. V tomto testu také postrádám posouzení časové synchronizace stavových veličin. V kapitole 7 by pro objektivní posouzení mělo být provedeno zhodnocení s ohledem na nastavení proudových a napěťových poměrů testovacího signálu, který se v tomto případě musí považovat za referenční zdroj. Zhodnocení zda pořízený poruchový záznam je uvnitř oblasti působení domnělé ochranné funkce je irelevantní. V závěru autor uvádí, že bylo nutné provést i kontrolu správnosti ochranných funkcí. Pokud je tím myšleno ověření nastavení ochranných funkcí, tak výsledky a popis tohoto testu není v práci doložen.
eVSKP id 84988