BORODÁČ, S. Měření modulární hlubokotónové jednotky v blízkém poli [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Bakalářská práce pana Borodáče se zabývá měřením kmitočtových charakteristik hlubokotónových jednotek s různým typem ozvučnice, s různým počtem primárních zdrojů vlnění se zaměřením na měření probíhajícím v blízkém poli. Kromě dokumentování postupu měření mělo dojít ke zjištění vlivu způsobu a podmínek měření na výsledky měření. Tyto podklady sloužily pro vytvoření náplně budoucí laboratorní úlohy. Všechna měření byla prováděna na modulární hlubokotónové jednotce OM4, která podporuje své uspořádání do osmi různých konfigurací s různým typem ozvučnice. Práce nakonec obsahuje všechny požadované části včetně konceptu laboratorní úlohy. Zpočátku nesystematický přístup studenta spolu s jeho do značné míry limitovanými znalostmi a dovednostmi nevedl k výrazným postupům v úspěšném provádění veškerých nezbytných činností spojených s řešením samotné práce. Často docházelo k provádění chybných měření, k chybným interpretacím a zhodnocováním výsledků měření. Validní měření byla provedena až na konci řešení bakalářské práce, což bylo způsobené také dlouhou nečinností na začátku letního semestru. Koncept práce byl předložen předem, byl však do značné míry nevyhovující, do termínu odevzdání proběhla pouze jedna kontrolovaná úprava, všechny připomínky nebyly zapracovány. Práce tak občas obsahuje nepřesné či zavádějící formulace. Text práce občas působí chaotickým dojmem, který spíše než by problematiku jasně vysvětlil, tak ji spíše dále znepřehledňuje. Nakonec student problematiku zjevně pochopil, což považují za stěžejní a vzhledem k rozsahu odvedené práce ji hodnotím B/82 bodů.
Bakalářská práce v teoretické části rozebírá možnosti měření hlubokotónových ozvučnic a dále se věnuje praktickým měřením modulární ozvučnice v blízkém poli, kompenzacemi měření a spojování charakteristik reproduktoru a basreflexového nátrubku. Měření zkoumají vliv vzdálenosti mikrofonu, příkonu reproduktoru a tlumení stojatých vln pro různé konfigurace modulární ozvučnice. Hlavním přínosem práce je prověření zvoleného způsobu kompenzace a spojování charakteristik, i když, jak student sám v práci uvádí, je potřeba metody prověřit ve více bodech. V souladu se zadáním byla také navržena laboratorní úloha a vytvořen návod a výstupní protokol, který obsahuje i funkce ve VBA pro import dat z měřicího systému NTi a LspCADu. Funkce jsou ale jednoúčelové, stejný kód se opakuje pro tlačítka na různých listech protokolu, což není efektivní. Pokud jsou tyto funkce dílem autora bakalářské práce, měl by se jim věnovat i v textu práce. Při kombinaci kmitočtových charakteristik s ohledem na různé vzdálenosti zdroje od mikrofonu student zbytečně převádí komplexní hodnoty akustického tlaku do kartézských souřadnic a zpět, když se jedná o vektorový součet realizovatelný přímo v polárních souřadnicích. Text práce má dostatečný rozsah, obsahuje ale některé formální chyby, např. formát odkazů na obrázky, scházející čárky a tečky za rovnicemi, které jsou součástí věty, scházející větné čárky a překlepy. Pro násobení je v rovnicích použit symbol *. Na začátku kapitoly 4, např. na obr. 4.2, by mělo být jasně vysvětleno, co má vliv na tvar modulové kmitočtové charakteristiky. Kromě vlivu módů komory bude čtenáři méně seznámenému s danou problematikou nejasné zejména to, že zákmit mezi kmitočty 500 a 550 Hz je způsoben stojatým vlněním v ozvučnici.
eVSKP id 141295