PODLOUCKÝ, L. Výroba krytu vysokotlakého hydraulického filtru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Císařová, Michaela

Bakalářská práce je zaměřena na výroby krytu určeného pro vysokotlaký hydraulický filtr. Literární rešerše práce je zpracovaná přehledně a v logickém sledu, doplněna názornou obrázkovou dokumentací pořízenou mimo jiné ve firmě, se kterou spolupracoval. Po dobu mého vedení pracoval bakalář samostatně a aktivně reagoval na připomínky týkající se samotného řešení. Při konzultacích byly řešeny formální a obsahové záležitosti práce. Samotný postup výroby je podložen technologickými a kontrolními výpočty a úspěšnost výroby byla ověřena simulací. Práce je doplněna návrhem nástrojů pro první protlačovací operaci. Výsledné hodnocení zohledňuje stylistickou a grafickou úpravu práce, rozsah a provedení práce odpovídá stanovenému zadání.

Posudek oponenta

Lidmila, Zdeněk

V bakalářské práci Lukáše Podlouckého je řešen postup výroby vysokotlakého hydraulického filtru technologií protlačování. Po obecném úvodu je v kap.1 bakalářské práce představen řešený dílec a posouzeny možné způsoby jeho výroby. Student zde zmiňuje technologii odlévání do skořepinové formy, ale z uvedeného textu vyplývá, že o dané metodě nemá reálnou představu. Žádám, aby při obhajobě tuto skutečnost napravil. O zvolené výrobní technologii, tj. protlačování pak pojednává v kap.2. Přesto, že je tato kapitola podrobně a kvalitně zpracována, mám k jejímu obsahu a uspořádání několik připomínek. • V kap.2.2 je uvedena mezní velikost přetvoření, ale vysvětlení tohoto pojmu a stanovení jeho velikosti je až v kap.2.6, • vznik vláknité textury není vhodné nazývat "metalurgickou změnou" , • jednotlivé způsoby protlačování jsou vloženy do kapitoly bez jakéhokoliv úvodu a také zde postrádám zmínku o stranovém protlačování, • neexistuje "průtlačnice pro pěchování", ale pěchovnice. Vlastní řešení výrobního postupu obsahuje kap.3. Navržený postup je rozdělen do dvou operací. S ohledem na skutečnost, že autor vychází z praktických poznatků, získaných při řešení obdobných součástí, jej lze pokládat za správný. Při stanovení pevnostní charakteristiky materiálu C 15R využil ocel 12024, která jak dokladuje, je svým chemickým složením i mechanickými vlastnostmi blízká. Chci se zeptat, zda nebylo možné provést pěchovací zkoušku a získat křivky zpevnění skutečně použité oceli? Dále bych v bakalářské práci předpokládal, že hodnoty přetvárných odporů a měrné deformační práce budou stanoveny z matematického vyjádření těchto křivek. Ve výpočtu první fáze druhé tvářecí operace, což je tažení se ztenčením stěny, bylo vhodnější vycházet ze vztahů sestavených pro tuto technologii. V kap. 4 pojednává student o volbě tvářecího lisu. Tvářecí sílu stanovil výpočtem a simulačním softwarem. Zvolený lis sice vyhovuje jmenovitou lisovací silou vypočtené i simulací získané hodnotě síly, ale žádám studenta o vysvětlení proč při určení lisu vychází z menší velikosti síly. Poslední kapitola obsahuje návrh protlačovacího nástroje po první protlačovací operaci. Upínací část průtlačníku je konstruována s ohledem na rozměry upínacího pouzdra. Ne všechny hodnoty průměrů průtlačníku uvedené v kap.5.1 však korespondují s modelem na obr.35. Ze sestavy nástroje znázorněné na obr. 38 je patrné, že vyhazovač je vedený po celé délce, přesto je kontrolován na vzpěr – žádám studenta o vysvětlení. Bakalářskou práci Lukáše Podlouckého pokládám za zdařilou a hodnotnou. Cíle stanovené zadáním byly splněny. V textu práce se sice vyskytují drobné nedostatky (s. 9, 10, 13, 16, 18 …), ale jako celek je přehledná s kvalitní grafickou úpravou. Rozsah a úroveň jejího zpracování svědčí o zodpovědném přístupu a potřebných odborných znalostech studenta.

eVSKP id 132767