SAPRYKIN, Y. Model fyzické vrstvy komunikačního systému IEEE 802.11af [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práca Bc. Yaroslava Saprykina je zameraná na návrh a realizáciu modelu fyzickej (tzv. PHY) vrstvy komunikačného systému IEEE 802.11af v programu MATLAB. Práca sa skladá zo štyroch častí. V prevej časti je prezentovaný základný popis systému IEEE 802.11af. V druhej časti študent detailne popisuje fyzickú vrstvu systému IEEE 802.11af, zahrnujúci aj prenosový mód MIMO a uvažované prenosové kanálové modely. Detailný popis vytvoreného simulačného nástroja IEEE 802.11af v programu MATLAB tvorí tretiu časť diplomovej práce. Posledná štvrtá časť obsahuje výsledky zo simulácií a ich stručný popis. Po preštudovaní práce je možné konštatovať, že zadanie práce bolo len čiastočne splnené. Práca i s prílohu má dostatočných 62 strán. Grafické a formálne spracovanie práce je na veľmi dobrej úrovni. Na druhej strane však niektoré grafy a obrázky (napr. I/Q diagramy, RF spektrum) majú zbytočne veľké rozmery a niektoré odkazy na literatúru sú nesprávne a zbytočne mnohonásobne citované. Jednotlivé kapitoly na seba nadväzujú logicky a sú dostatočne vypracované. V práci sa však vyskytuje pomerne značné množstvo gramatických a terminologických preklepov (napr. nejasnosti u vzorcov (2.2)-(2.4)), ktoré tak zbytočne znižujú kvalitu práce. Práca s doporučenou a dostupnou literatúrou je na dobrej úrovni. V práci však postrácam zoznam použitých symbolov. Počet prevzatých obrázkov nie je zanedbateľný, navyše obsahujú anglický popis. Avšak všetky sú správne citované. Po preštudovaní diplomovej práci musím konštatovať, že zadanie práce bolo len čiastočne splnené a niektoré výsledky sú zlé, prípadne nesprávne prezentované. Množstvo získaných a diskutovaných výsledkov zo simulácii je minimum. Niektoré výsledky sú dokonca nesprávne, napr. Obr. 4.2 (BER po Viterbiho dekódovaniu vs. CNR) a Obr. 4.3 (MER versus CNR). U Obr. 4.3 autor tvrdí, že parameter MER (napr. pre 16QAM) je 22 dB pri CNR=10 dB v AWGN kanálu. To však v tzv. Gaussovskom (AWGN) kanálu nie je možný. Z týchto obrázkov plynie, že v realizovanej aplikácii modulačná chyba sa vypočítava nesprávne a nefunguje správne kanálový dekodér. Zobrazenie niektorých I/Q diagramov pri CNR=60 dB nedáva zmysel (napr. Obr. 4.9). V práci chýba analýza prenosového módu MIMO (napr. konfigurácia 2x2). Čiastočne nesplnenie zadania bolo pravdepodobne spôsobené časovým nedostatkom študenta, ktorý je v kombinovanej forme štúdia. Študent pracoval samostatne a v rámci jeho možností konzultoval s vedúcim práce o riešení zadania diplomovej práci. Výsledky pred odovzdaním práce som nevidel a tak som nemal možnosť ich okomentovať. Vzhľadom ku všetkým predchádzajúcim hodnoteniam odporúčam predloženou diplomovú prácu k obhajobe, ale navrhujem nízke bodové hodnotenie a to E/58.
Student se zabýval tématem dle pokynů pro vypracování diplomové práce. Avšak konkrétní požadavky zadání nenaplnil. Text v práci je velmi nesnadno čitelný. Obsahuje množství chyb, nedostatečně působí rovněž z odborného hlediska. Část textu, patrně, vznikla překladem cizojazyčných pramenů bez důkladného odborného pochopení tématu (viz například příloha 1). V textu se nachází nesrovnalosti. Například není zřejmé, zda model umožňuje zvolit alespoň veškeré povinné volby parametrů fyzické vrstvy (viz příloha 2). Nebo například není jasné, na kolika dílčích nosných vlnách systém pracuje (viz příloha 3). Je odkazováno do přílohy na část, která chybí (viz příloha 4). 55 % – 31 % = 26 % (viz příloha 5). Uváděné hodnoty přenosové rychlosti datového toku jsou nesprávné (ve skutečnosti jsou podstatně vyšší). O zvolené hodnotě šířky kanálu pro přenos signálu se dozvíme až ze závěru práce. V příloze (příloha 6) přikládám, bez komentáře, další nesrozumitelné části textu (vybráno jako příklady pouze z kapitoly 2). Drtivá většina obrázků je převzata, bez úprav, v původním jazyce pramene. Nepřesvědčivá je prezentace výsledků. Dle mého názoru je nefunkční jak vysílač (viz dotaz k šířce pásma signálu), tak přijímač systému (viz dotaz k hodnotám BER za dekodérem). Vliv systémových parametrů nebyl zkoumán a nebyl podán podrobný rozbor výsledků. Vytvořený model nerespektuje možnost více antén při vysílání a příjmu. Závěr obsahuje obecně platná tvrzení. Seznam zkratek (nazvaný seznam symbolů, veličin a zkratek) obsahuje neúplný a náhodně řazený seznam zkratek (symboly a veličiny neobsahuje). Dle mého názoru práce nesplňuje dostatečnou úroveň a obvyklé požadavky pro závěrečnou práci studenta usilujícího o titul inženýra, proto práci k obhajobě nedoporučuji. Práci doporučuji předložit k přepracování s následujícími konkrétními doporučeními: • Hlouběji prostudovat modelovaný systém, zaměřit se podrobně na partie fyzické vrstvy. • Lépe teoreticky prostudovat a popsat přijímací část. • V modelu realizovat alespoň veškeré povinné volby parametrů fyzické vrstvy (viz seznam „funkcí“ na straně 18). • Odstranit chyby v modelu systému. • Popsat zpracování signálu a způsob ovládání veškerých bloků modelu. • Pro příjem signálu po průchodu kanálem s únikem je nutno doplnit přijímač ekvalizérem. • V případě, že zůstane režim více antén součástí zadání, bude nutno doplnit model o další části pro zpracování signálu pro tento režim. • Provést důkladnou jazykovou a odbornou korekci (včetně matematického popisu). • Provést zadané experimenty a získané výsledky vyhodnotit při podrobném rozboru. K případným reakcím na výše uvedené nedostatky (+ přílohy), přikládám následující dotazy.
eVSKP id 110446