NEVRLÝ, V. Matematické modely v logistice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudek vedoucího

Popela, Pavel

Předložená bakalářská práce se podle zadání zabývá modelováním a generováním testovacích dopravních sítí, které mají být podobné realným sítím pro dopravu odpadu. Základní motivací pro zadané téma bylo vytvořit programový nástroj opírající se o vhodné poznatky teorie grafů a umožňující generovat testovací sítě pro komplexní optimalizační model NERUDA vyvinutý na základě spolupráce odborníků a studentů ÚM a ÚPEI. Autor se navíc zaměřil na simulační experimenty s cílem zabývat se přibližnými odhady časových nároků na generování sítě a zejména nároky na řešení následných optimalizačních úloh. Uvedené zadání tedy autor více než splnil. Autor pracoval samostatně, dlouhodobě a systematicky. Aplikační otázky pravidelně konzultoval s kolegy na ÚPEI, kterým patří zasloužené poděkování. Ilustrací jeho přístupu jsou pro mne jeho pravidelné návštěvy počítačových učeben ústavu matematiky v době mé méně obsazené výuky, které účelně využíval k paralelnímu běhu svých programů, a na rozdíl od mnoha svých kolegů, každé mé prodloužení výuky vítal s úsměvem. Není tedy překvapením, že další rozvíjení tématu autorovy práce bylo oceněno jeho zařazením do návrhu česko-norského projektu na doporučení norských kolegů (profesor Haugen, profesor Wallace), a zároveň bude jeho aplikace dále rozvíjena v rámci centra kompetence Waste-to-Energy TAČR. Grafická úprava práce a členění do kapitol a odstavců se mi zamlouvá, stylistika autora je úsporná, ne všechny překlepy se podařilo odstranit. Oceňuji výstižné názvy částí textu a motivační úvod. Kapitola 1 uvádí podrobnější motivaci práce zpracováním odpadu a NERUDOU, posiluje ji zařazením přesvědčivých map na vložených obrázcích, chystá si přechod na další část textu poznámkami k matematickému popisu zobrazené sítě. Na základě diskusí spolupracovníků z ÚM a ÚPEI autor nezařadil dříve publikovaný model NERUDA do přehledové části práce, souvislosti popsal slovy a řešil odkazy. Díky tomu významně nepřekročil obvyklý rozsah bakalářské práce. Nastudovanou teorii grafů uvádí autor v kapitole 2 na žádané úrovni a v potřebném rozsahu. Drobné výhrady mám k formátování hlaviček algoritmů. V kapitole 3, a navíc v dodatcích a programové příloze, autor jen decentně upozorňuje na skutečnost, že použil čtyři značně rozdílné programové nástroje (makra MS Excelu, VBA, Wolfram Mathematica a GAMS), a podle výsledků práce musím zdůraznit, že na nadprůměrné úrovni. V kapitole 4 autor prezentuje výsledky vlastní práce krok za krokem a s využitím poznatků předchozích kapitol. Oceňuji promyšlený a gradující způsob autorova podání zmiňující jak tradiční využití hledání kostry grafu, tak jeho původní heuristiku. V obou případech vhodně zohlednil požadavky vyplývající ze zpracování odpadu. Dále chválím velice pěknou ilustraci výkladu rozmanitými a výstižnými obrázky a vhodnou kombinaci slov a matematické symboliky. Počítačové experimenty jsou shrnuty v kapitole 5. I přes jejich obsáhlost by bezesporu mohly být dále rozšířeny a precizněji statisticky pojaty, ale chci zdůraznit, že z hlediska rozšíření zadání práce na cíl získat řádově přesné odhady nároků na výpočtový čas pro generované sítě, i jednodušší pojetí než to, které zvolil autor, opírající se výhradně o vizualizaci pomocí průzkumové analýzy, by pro mne jako školitele bylo plně akceptovatelné. Proto si cením, že se snažil využít pro něho nové poznatky z výuky regrese v letním semestru 3.ročníku ve své práci. Práci uzavírá stručný závěr, přehled použité literatury, několik dodatků s programy. Bakalářskou práci hodnotím jako výbornou a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Holešovský, Jan

Práce se zabývá možným rozšířením stávajícího optimalizačního nástroje určeného pro návrh svozu odpadu a nakládání s ním. Je zaměřena na zhodnocení výpočtové náročnosti možných rozšíření stávajícího modelu a z aplikačního hlediska je tak velmi přínosná. Kvůli rozsahu práce patrně nebyl zařazen podrobnější matematický popis diskutovaného optimalizačního problému (jen formou citace [1]), který by ovšem značně usnadnil orientaci v problematice. Omezením se pouze na slovní popis se text stává těžkopádným, čemuž přispívá i zbytečně podrobný popis některých základních kroků softwarové implementace. Lze ocenit autorův přístup k simulacím, kdy je kladen důraz na přiblížení modelu generovaných dopravních sítí reálným požadavkům. Úvahy jsou zde vedeny srozumitelně a logicky na základě daných skutečností, grafové algoritmy pro generování sítí jsou použity velmi vhodně. Část věnovaná simulacím nabízí otázku, jak se mění struktura sítě při různých náhodných generováních. Zde by bylo vhodné širší pojednání, např. včetně diskuze o počtu uvažovaných omezení optimalizačního problému při rostoucím počtu uzlů, přesto lze zadání bakalářské práce považovat za více než splněné. Práce je uspořádána logicky se slušnou grafickou úpravou. Celkový kladný dojem z jinak ucelené práce zhoršuje snad jen poměrně častý výskyt typografických a gramatických chyb, nakládání se zkratkami a nejednotná citační forma (cit. [2]). Je rovněž nevhodné užívat kvantifikační symboly jako součást slovního popisu. Tyto skutečnosti ovšem nijak zásadně nesnižují kvalitu práce. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 72265