MUDROCH, M. Porovnání vlastností perovskitovských fotovoltaických článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Solární články na bázi perovskitových struktur jsou moderní systémy, které se objevuji v prestižních publikacích v posledních několika málo letech. Mají poměrně slušnou účinnost, trpí však prozatím velmi rychlou degradací a tím ztrátou schopnosti přeměňovat sluneční energii na energii elektrickou. Úkolem studenta v bakalářské práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, proto bylo připravit několik sad solárních článků na bázi perovskitových struktur a to z komerčně dostupného prekurzoru a z prekurzoru připravovaného v našich laboratořích. Pro přípravu perovskitových solárních článků byla navázána těsná spolupráce s kolegy z Fakulty chemické. V tamních laboratořích čistých prostor sestavení všech vzorků probíhalo. Bohužel zde také došlo vlivem poruchy na jednom z klíčových zařízení k zásadnímu zdržení celého projektu. Zde je potřeba vyzdvihnout nasazení jak kolegů na FCH, tak studenta Michala Mudrocha, kteří dokázali přes všechny potíže články připravit a především provést velké množství experimentálních měření novými fotoelektrickými metodami. Z naměřených dat vyplývají již některé zajímavosti. Nejdůležitějším poznatkem je ale fakt, že oběma způsoby je možné připravit funkční fotovoltaický článek s podobnými vlastnostmi. Články sice vykazují mírné odlišnosti, nicméně nelze zatím rozhodnout, který článek je lepší či horší a proč. K tomu bude potřeba ještě mnoho dalších měření jak fotoelektrických, tak i chemických a strukturních analýz. To však nebylo náplní této práce. Úroveň předložené práce je po stránce obsahové dobrá. Vzhledem k tomu, že je práce psána slovensky, jazykovou stránku práce nemohu odpovědně posoudit. Student přistupoval k práci samostatně, velmi aktivně a s velkým osobním zaujetím. Využíval doporučenou literaturu i možnosti osobních konzultací, na které chodil vždy dobře připraven. V průběhu řešení bakalářské práce musel zvládnout náročnou experimentální práci při přípravě vzorků v čistých prostorách FCH a měření novými fotoelektrickými metodami na unikátním zařízení Zahner. Ne vždy byla tato práce jednoduchá a musím konstatovat, že se jí student zhostil na výbornou. Práce představuje jakýsi úvod k výzkumné činnosti ve spolupráci s Fakultou chemickou na poli perovskitových solárních článků, která by měla pokračovat i formou dalších bakalářských a diplomových prací. Získané výsledky a zkušenosti tak budou moci využívat studenti dalších ročníku, kteří budou v tomto tématu pokračovat. Z tohoto pohledu je předkládaná práce velice cenná. Práci doporučuji k obhajobě.
Úkolem studenta Michala Mudrocha bylo seznámit se s problematikou perovskitovských fotovoltaických článků, způsobem jejich přípravy a s možnostmi měření jejich zatěžovacích charakteristik. Dále se měl seznámit s některými metodami testování fotovoltaických článků, především s metodou impedanční a fotoimpedanční spektroskopiea s metodou měření kvantové účinnosti. V praktické části měl sestavit sadu perovskitovských článků na bázi průmyslově vyráběných prekurzorů a laboratorně připravených roztoků. Práce má celkem 64 stran, resp. 54 stran a 10 stran seznamů a příloh. Teoretické části věnoval student 22 stran. Rozsah a obsah této části je přiměřený a obsahuje potřebné podklady pro řešení zadání. Způsobům měření je věnováno 5 stran a tato část je velmi stručná. Vztah (7) pro výpočet IPCE není správný a není správný rozměr Planckovy konstanty na str. 25. 4. kapitola je věnována výrobě perovskitových článků v rozsahu 8 stran. Rozsah i obsah je dostatečný pro seznámení se s postupem výroby článků. Snad jen připomínka k názvu dusíkový rukavicového boxu. Jedná se o tzv. suchý box (Dry Box) u kterého byla zřejmě k dané realizaci použita dusíková atmosféra. 5. kapitola je věnována měření vlastností článků. Jedná se stěžejní část práce v rozsahu 17 stran. K této části bych měl několik připomínek. Rozměr intenzity záření na str. 38 je chybný. Intenzita záření v tabulce 5.1 není ve W, ale W/m2. Rovněž tak ve všech příslušných grafech uvádí autor intenzitu záření ve W. V práci jsem nenašel hodnotu plochy článku Acell, která byla dosazena do vztahu pro výpočet účinnosti článku na str. 42. Do vzorce je dosazena hodnota plochy 6.10-6. Rozměr článku byl 2,45 x 2,45 mm? V tabulce 5.5 je chybný rozměr intenzity zdroje. V tabulce 5.6 a 5.10 má být MHz. Diskutabilní je graf 5.7 pro vysoké kmitočty. Rovněž tak graf 5.10. V grafech 5.13 a 5.14 by bylo vhodné alespoň u některých bodů uvést hodnotu kmitočtu. Takto není zřejmé, v jakém rozsahu kmitočtů se měřilo. Z grafu 5.15 plyne, že v infračervené oblasti je účinnost fotoproudu nulová. Je to pravda? V závěru práce mě chybí podrobnější zhodnocení dosažených výsledků, resp. porovnání komerčních a školských vzorků. Pouhé konstatování, že sledovaná veličina je vyšší nebo nižší nedává informaci o tom, který článek je lepší a proč. Mohu konstatovat, že práce je v souladu se zadáním projektu a zadání bylo splněno. Práci doporučuji přijmout k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným připomínkám navrhuji hodnocení: 90 bodů
eVSKP id 103659