SKALSKÝ, O. Systém pro ověření závislosti kvality signálu laserového vibrometru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Ondřej Skalský měl navrhnout a sestrojit systém pro ověření závislosti kvality signálu laserového vibrometru. Text práce je silně nad doporučeným rozsahem pro bakalářskou práci, což je dáno zejména rozsahlým, ale velmi kvalitně zpracovaným, teoretickým úvodem. Formální úprava je velmi dobrá, včetně výkresové dokumentace či grafů změřených dat. Student přistupoval k práci velmi aktivně, na konzultace přicházel perfektně připraven a s podnětnými nápady. Výsledkem je plně funkční měřicí systém na vysoké úrovni a řada ukázkových měření závislosti kvality signálu laserového vibrometru. Práci hodnotím na 100 bodů, A.
Cílem bakalářské práce pana Skalského je vytvoření systému pro ověření závislosti kvality signálu laserového vibrometru. Práce obsahuje 38 stran teoretické části, 36 stran praktické části a 19 stran příloh. Svým rozsahem tak výrazně vybočuje od doporučeného rozsahu práce. Náročnost práce je celkově vysoká kvůli velkému množství informací, které student musel nastudovat, a také kvůli vytvoření aplikace a provedení měření, která zaberou velké množství času. Teoretická část (kap. 1 až 4 a část kap. 5) je hezky napsaná. Kromě převzatých informací je také vhodně interpretuje, což často zlepšuje pochopitelnost textu. Některé části (kap. 1.3.2 až 1.4) jsou podle mého názoru ale nadbytečné, protože nespadají do kontextu práce. Uvedený text plní první bod zadání. Za začátek praktické části považuji základní měření (kap. 5.3), kterým se student seznamuje s vibrometrem a testuje vliv vytipovaných veličin na výsledek měření (zhoršená reflektivita, neoptimální vzdálenost a nekolmý úhel). Plní tak na druhý bod zadání. Na třetí bod zadání reaguje kap. 6, která rozebírá průběh návrhu měřicího systému (hw i sw). Rozebírá tak účel použitých komponent a důvod jejich výběru, ale také mechanické části, které slouží ke spojení v jeden funkční celek. Rozvrhnul zde i základní podobu měřicí aplikace, která bude automatizovat měření. Realizaci mechanické a softwarové části popisují kap. 7 a 8. Text je detailní a obsahuje popis klíčových částí. Místy vzniklo oproti návrhu několik úprav, které jsou v textu přehledně popsané a nevznikají tak nejednoznačnosti. Oceňuji velké úsilí, které bylo nutné k vytvoření aplikace, která obsluhuje různé typy přístrojů (lineární posun, rotační stůl, vibrační stolek, vibrometr, měřicí karta). Zvolená struktura programu pomocí stavového automatu je s ohlédnutím na její účel odpovídající. Popsána je dostatečně jak pro obsluhu, tak pro účely případného budoucího rozšíření. Obě zmíněné kapitoly v plném rozsahu splňují čtvrtý a pátý bod zadání. Poslední část (kap. 9) popisuje měření provedená pomocí vytvořeného systému. Data jsou prezentována přehledně, často i dvěma způsoby (3D i intenzitní graf). Zde jsem si všiml v kap. 9.2 poznámky, že byla odstraněna doba nulování hodnoty dekodéru, ta ale nekoresponduje s popisem na obr. 8.4. Za zmínku také stojí to, že měření na kartě NI 9234 probíhalo vzorkovací frekvencí 51,2 kHz namísto nastavených 50 kHz (karta má pevně dané frekvence a nastavení se upraví na nejbližší vyšší). Formální stránka práce je na velmi dobré úrovni. Obsahuje pouze několik překlepů, které se vyskytují zejména v praktické části práce. Občas také používá nevhodné či v použitém kontextu chybné výrazy (např. „propusť“ či „měření za stížených podmínek“). Občas také dochází k odkazování na jiné obrázky (např. kap. 3.2 či 7.2). Práce s literaturou je na dobré úrovni, pouze bych doporučil používání původních zdrojů namísto Wikipedie nebo článků z hw.cz. Připomínky k práci jsou zejména formálního rázu. Předložená práce je vysoce nadstandardní a splňuje všechny body zadání. Navrhuji hodnocení A/95 bodů.
eVSKP id 142469