FIALA, J. Sběr provozních dat z 3D tiskárny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Pan Fiala měl za úkol navrhnout a realizovat systém sběru provozních dat z 3D tiskárny a monitorovat řídicí jednotku za účelem budoucího systému pokročilé údržby. Z hlediska senzorů jsme práci zjednodušili na použití dostupných modulků, přičemž jsem zpočátku kladl důraz na vyhotovení systému a jeho otestování, což mělo za následek minimalizaci rešerše na popis senzorů a zevrubný popis měřených veličin. Použitá literatura se tím omezila na datasheet a návody pro zprovoznění. Další ústupek byl vytvořen chybějícím monitorováním řídicího systému tiskárny, což student zkoušel řešit až ke konci semestru. Také část testování se smrskla pouze na odzkoušení funkčnosti měřicího řetězce. Nedostatek času vedl také k faktu, že měření daných veličin zůstalo prvoplánové. Textová část obsahuje drobné formální nedostatky v podobě chybějících veličin u vzorců a členění kapitol. Přestože vytvořený systém bude potřeba ještě upravit, pan Fiala dokázal vytvořit fungující měřicí řetězec s přenosem hodnot na cloud. Také je škoda, že si student nechal převážnou část práce až k termínu odevzdání. Navrhuji hodnocení D (64 b.).
Cílem práce bylo navrhnout a vytvořit platformu pro sběr dat z FDM 3D tiskárny za účelem vývoje algoritmů prediktivní údržby. Zadání se jeví jako relativně komplexní a spíše náročnější. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. V textu se vyskytují drobné stylistické a formální chyby. Rozsah textu odpovídá doporučenému rozsahu pro tento typ dokumentu a práce s literaturou je rovněž na dobré úrovni. V první kapitole autor seznamuje čtenáře jak s technologií 3D tisku která je předmětem měření, tak s konkrétním modelem stroje, na kterém bude měření realizováno. Dále zde definuje veličiny vhodné pro měření. Následující kapitola se zabývá výběrem vhodných senzorických a řídicích prvků pro platformu. Tyto prvky byly vybrány dle definic z předchozí kapitoly. V kapitole 3 je navržena koncepce celé platformy a vytvořeno obvodové řešení zahrnující zvolenou senzoriku. Realizací platformy se zabývá kapitola 5. Zde autor popisuje implementaci jednotlivých částí platformy od sběru dat na HW úrovni po jejich přenos na vzdálený server. K této části mám několik drobných výhrad. Z textu kapitoly 5.3.1 není zcela zřejmé, jakým způsobem probíhá měření v mikrokontroleru a jakým způsobem je zajištěna izochronnost/synchronizace dat. Z textu rovněž není jasné, jakým způsobem je realizována serverová část řešení. Poslední kapitola popisuje výsledky naměřených dat při tisku testovacího výrobku a slouží jako ověření funkčnosti platformy. Předložená práce svědčí o dobrých bakalářských schopnostech studenta. Pokud student uspokojivě odpoví na předložené otázky, navrhuji hodnocení 72 bodů, C.
eVSKP id 134778