PROCHÁZKA, V. Analýza nápojů slazených extrakty stévie cukerné [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.

Posudek vedoucího

Vespalcová, Milena

Diplomant Bc. Václav Procházka se ve své práci zabýval vývojem separačního chromatografického systému pro dělení dvou majoritních sladkých látek ze stévie cukerné, steviosidu a rebaudiosidu. Tyto látky stejně jako extrakty ze stévie jsou od listopadu 2011 v ČR povoleny ke slazení potravin. Úkolem diplomanta bylo pokusit se rozdělit obě uvedené látky na novém typu kolon, na monolitické koloně, která k tomuto účelu dosud nebyla použita. Vzhledem ke strukturní podobnosti obou látek je jejich vzájemná separace dosti náročná. Posluchač přistupoval k řešení své diplomové práce poněkud pasivně a málo samostatně v porovnání s ostatními diplomanty. Očekávala jsem více osobní iniciativy a aktivity. Nicméně zadané úkoly vždy dovedl do zdárného konce a beze zbytku využíval možností konzultací. Ve vymezeném, nepříliš dlouhém čase, kdy se na přístroji střídal s další diplomantkou, se mu podařilo vyvinout použitelný separační systém a uvedené látky rozdělit. Rezervy však diplomant má ve formulování odborného textu a v kritickém hodnocení získávaných informací. Hlavní oblastí, ve které by se měl v budoucnu intenzivně zdokonalovat, je písemné vyjadřování, stylistika odborného textu a práce s informačními zdroji. Bc. Václav Procházka v průběhu vymezeného období odvedl nemalý kus odborné práce a vytýčeného cíle dosáhl. Proto jeho diplomovou práci doporučuji k obhajobě. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jeho práci na diplomovém zadání hodnotím známkou DOBŘE - C.

Posudek oponenta

Hrstka, Miroslav

Předložená diplomová práce má velmi slabou úroveň. Z textu není jasné, proč autor zvolil ke stanovení sladkých látek ve stévii právě tuto metodu, nevyplývá to ani z předchozí literární rešerše. V literatuře jsou však popsány metody s výrazně lepší separací steviosidu a rebaudiosidu A. V práci chybí validační parametry metody i statistické zpracování výsledků. Ověření metody na reálných vzorcích je nedostatečné a málo průkazné, chybí např. metoda standardního přípravku a srovnání vlastních výsledků s hodnotami deklarovanými na etiketách, či s hodnotami, které uvádějí jiní autoři. Podle toho, co autor v textu prezentuje, bylo vykonáno příliš málo práce. Autor nezvládl techniku literární rešerše, výsledky prezentované v práci nejsou diskutovány. Práci lze doporučit k obhajobě pouze s velkými výhradami. Konkrétní připomínky Abstrakt Svým obsahem i formou je nevyhovující, mnohé věty jsou nadbytečné, jiné důležité věty chybí. V anglické verzi je řada jazykových chyb. Úvod Věty ani odstavce na sebe logicky nenavazují, 2. odstavec bych vynechal, z 5. odstavce bych použil pouze 1. větu, a to až zcela na závěr. Cílem práce bylo zavést metodu na našem pracovišti nebo optimalizovat metodu již zavedenou? V každém případě měla být metoda validována, tj. uvedeny běžné validační parametry. Teoretická část Hned v úvodu teoretické části se objevuje nejednotnost v českém botanickém názvosloví - autor používá názvy stévie sladká i stévie cukerná. Tuto nejednotnost by bylo třeba vysvětlit. Dále autor chybně píše české rodové názvy rostlin s velkým písmenem. S. 10 - 2. odst: Autor chybně uvádí, že zhoršená možnost opylení výrazně snižuje klíčivost semen. O klíčivosti má smysl uvažovat tehdy, až je vytvořeno semeno, bez opylení však semeno ani nevznikne. S. 10 - poslední odstavec: Z formulace není jasné, která země produkuje až několik tisíc tun suchých listů ročně. Japonsko nebo Brazílie? S. 11. - 2. odst.: Nadpis „Historie chemické analýzy“ považuji za nadbytečný. S. 11 - poslední odst.: „Rostlině se daří na plném slunci v poměrně suchých půdách. Nesnáší však sucho ...“ Tato tvrzení si odporují! S. 13 - 1. odst.: Co znamená pojem fytochemikálie? Mohl by to autor vysvětlit? V následující větě totiž tvrdí, že ve stévii 95 % obsahu fytochemikálií tvoří glykosidy. S. 16 - 1. odst.: Třetí věta je nesprávně formulovaná (nadbytečná spojka, chybný pád ve slově „studii“). S. 17 - 3. odst.: Poslední věta je nesprávně formulovaná. S. 17 - kap. 2.1.9: Kapitola je nevědecká, autor kategoricky tvrdí, že aspartam je karcinogenní. Toto tvrzení je převzato z internetových zdrojů, autor však již (úmyslně?) necituje následující odstavce, ve kterých se tvrdí, že toto tvrzení bylo novějšími studiemi vyvráceno a nyní je aspartam považován za bezpečný. S. 20 - kap. 2.2: Autor věnuje příliš prostoru základům kapalinové chromatografie, včetně obecné instrumentace a elučních charakteristik na úrovni základní přednášky z analytické chemie. V diplomové práci bych očekával specializovanější text. S. 20 - poslední odst.: Autor popisuje experiment Martina a Syngeho, přičemž píše, že experimentovali s aminokyselinami, ale v zápětí tvrdí, že v tomto experimentu šlo o těkavé mastné kyseliny. S. 41 - 2. odst: Autor píše, že mezi organosiloxany patří např. styren-divinylbenzen, což je samozřejmě nesprávné tvrzení. S. 45 - kap. 2.4: Tuto kapitolu, která měla být literární rešerší zaměřenou k tématu práce, autor podle mého názoru nezvládl. Jednak neumí správně citovat, ale hlavně se utápí v technických podrobnostech, aniž by správně interpretoval výsledky experimentů různých autorů z hlediska využití při své vlastní práci. S. 45 - 1. odst.: Opravdu bylo u potkana každých 5–60 minut desetkrát za sebou odebráno 150 ml krve pro stanovení steviosidu? Experimentální část Dle mého názoru by bylo lépe členit tuto část tradičně na kapitoly „Materiál“ a „Metoda“. Tak by se snad zabránilo tomu, že fakta, která mají být uvedena v metodice jsou uváděna ve výsledcích. S. 52 - 3. věta: Nejasně formulovaná koncentrace steviosidu a rebaudiosidu A ve směsi. S. 52 - 2. odst.: Doporučil bych nadpis „Analyzované vzorky“. S. 53 - 3. odst.: Je uveden nestandardní postup přípravy standardního roztoku steviosidu. Chybí příklad výpočtu, objem dávkovaný na kolonu čtenář jen obtížně hledá, chybí metodika statistického zpracování výsledků. Výsledky a diskuze S. 55 - 60: Tato část práce by patrně patřila do optimalizace metody, ale čtenář to jenom odhaduje. Chybí zdůvodnění volby kolony a především diskuse s výsledky jiných autorů (na Web of Science je pod heslem „stevia“ 725 odkazů a pod heslem „stevia and HPLC“ 53 odkazů). Mimochodem na WOS jsou práce s mnohem kvalitnějším oddělením steviosidu a rebaudiosidu A, než jaké nám předkládá autor. Existuje pro tento fakt nějaké zdůvodnění, např. že jiná kolona nebyla k dispozici? S. 63 a dále: Zde by měly být uvedeny validační parametry zvolené metody (linearita, citlivost, mez detekce, mez stanovitelnosti, selektivita aj.). S. 65 - tabulka 9: Tabulka 9, uvádějící plochy píků, je nadbytečná, pro informaci čtenáře postačuje tabulka 10. S 66 a dále: Chybí diskuze ke zjištěným výsledkům, srovnání s údaji na etiketách, případně výsledky jiných autorů. Rovněž bych k ověření správnosti výsledků doporučil metodu standardního přídavku. S. 66 - poslední věta je nesrozumitelná. Závěr S. 74: Druhý odstavec patří z větší části do diskuze a nikoliv do závěru. V závěru by rovněž mělo být uvedeno, zda metoda měření stevioglykosidů, použitá v této práci, je nová nebo převzatá, postrádám zde nejdůležitější validační parametry metody. Formální připomínky Autor v celé práci nesprávně umísťuje citace v textu. Citace v seznamu použitých zdrojů neodpovídají předepsané normě. V textu většinou chybí odkazy na obrázky, přičemž kvalita obrázků je nevyhovující. Jednopísmenové předložky a spojky ponechává autor na konci řádku a v práci je značné množství pravopisných chyb.

eVSKP id 54792