ZSIGMOND, A. Nová platforma pro výuku laboratorních cvičení předmětu Analogové elektronické obvody [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student zpracoval práci, která řešila inovaci výukové desky pro předmět Analogové elektronické obvody, který je povinným předmětem pro všechny studenty oboru B-MET. Inovace spočívala v redesignu předchozí výukové desky, revizi úloh, které studenti řešili a návrhu minimálně jedné nové úlohy, která je implementována i na nové desce. Hlavní úkol byl v jádru splněn, nicméně student se nevyvaroval řady chyb a přešlapů, které by u tohoto celkem snadného zadání neměly nastat. Mezi hlavní problémy realizace BP řadím nedodržování termínů a harmonogramu řešení práce, malou samostatnost a invenci při řešení zadání, problémy ve formálním zpracování práce. Zvážením všech okolností při řešení úkolu práci navrhuji k obhajobě s hodnocením D - 60 bodů.
Student v rámci své bakalářské práce měl navrhnout kompletně nový set úloh, případně modifikovat současné úlohy v předmětu Analogové elektronické obvody (BAEY) bakalářského studia oboru Mikroelektronika a technologie. Práce je sepsána na 47 stránkách včetně foto příloh a seznamů obrázků, tabulek apod. Po stručném úvodu následuje kapitola rozbor laboratorních úloh, která je spíše než rozborem jen stručným popisem současných úloh. Ve třech větách je konstatováno, že do první úlohy je přidána možnost nastavit pracovní bod pomocí sluchu, což je pro výuku určitě zajímavá novinka. Avšak nejsem si jistý, jestli tranzistorový zesilovač ve třídě A je schopný pracovat se zátěží v jednotkách nebo desítkách Ohmů. V dalších částech práce není o tom žádná zmínka. Kompletně nová je pouze poslední úloha – oscilátor s Wienovým článkem, která je opět jen stručně popsaná na 2 stránkách. Většina schémat v této kapitole je převzatá ze současných skript. V této kapitole bych očekávat detailní popis funkce obvodů včetně grafických znázornění, aby studenti předmětu BAEY rychle pochopili principy všech zapojení. U některých schémat není vůbec popsán význam některých součástek a ty, které jsou zmíněny, někdy ani nesedí s popiskem na obrázku (např. na straně 18 - R3, U1, U2 ani U3 nejsou ve schématu). Další kapitola se věnuje návrhu DPS. Nedostatkem současné DPS byla absence popisek hodnot pasivních součástek na DPS. Ty na nové DPS také chybí, i když se možná jedná zatím jen o prototyp. O tom se však student v práci nezmiňuje. V přílohách práce se nacházejí zadání úloh. Opět se ve většině jedná o drobné doplnění a přepis současných zadání do slovenštiny. Velkým nedostatkem zadání je absence schémat zapojení. U nové úlohy s Wienovým článkem bych očekávat doplnění o počítačový model obvodu v programu MicroCap, se kterým studenti v rámci měření pracují. Po formální stránce je v práci několik nedostatků a nepřesností – věty začínající zkratkou (např. na str. 22 nebo 29), na straně 19 student zmiňuje že „napětí UBE je napětí mezi KOLEKTOREM a bází“. Jak již bylo zmíněno, v rovnicích jsou popisky veličin a součástek, které ve schématu nejsou vyznačeny. Na konci řádků jsou osamocené samohlásky, některé části textu nejsou zarovnány do bloku (např. kap. 1.1.2, nebo 1.2, závěr). Uvedená zadání patří mezi jednodušší, proto bych očekával precizní vypracování. V tomto stavu nesplňuje nároky na bakalářskou práci. Navrhuji práci dopracovat podle výše uvedených, zásadních, nedostatků. Hodnocení F (30).
eVSKP id 85953