VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN KONCEPČNÍ NÁVRH VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY NA MARSU CONCEPTUAL DESIGN OF A WIND POWER PLANT ON MARS BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Miroslav Novotný VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR Ing. Josef Pouzar BRNO 2025   Zadání bakalářské práce               Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: Koncepční návrh větrné elektrárny na Marsu Stručná charakteristika problematiky úkolu: Pro kosmické mise na planetě Mars, zaměřené na průzkum povrchu a podporu energetických potřeb autonomních zařízení, je nezbytné využití obnovitelných zdrojů energie. Větrné elektrárny na Zemi se ukázaly jako účinné řešení pro produkci energie a jejich přizpůsobení pro podmínky na Marsu by mohlo představovat inovativní alternativu k fotovoltaickým článkům a radioizotopovým termoelektrickým generátorům. Integrace triboelektrického jevu, který vzniká třením mezi dvěma materiály, by mohla umožnit vytvoření větrné elektrárny, která by produkovala elektrický náboj pomocí větrných proudů na Marsu, a poskytla tak nezávislý zdroj energie. Typ práce: vývojová – konstrukční Cíle bakalářské práce: Cílem práce je navrhnout koncept větrné elektrárny využívající triboelektrický jev pro výrobu elektrické energie na Marsu. Dílčí cíle bakalářské práce: – studium literatury týkající se prostředí Marsu a triboelektrického jevu, – rešerše technologií větrných elektráren a triboelektrických generátorů, – identifikace vhodných materiálů pro konstrukci triboelektrického generátoru, – koncepční návrh větrné elektrárny pro marsovské podmínky. Požadované výstupy: průvodní zpráva. Rozsah práce: cca 27 000 znaků (15 – 20 stran textu bez obrázků). Časový plán, struktura práce a šablona průvodní zprávy jsou závazné: https://www.ustavkonstruovani.cz/texty/bakalarske–studium–ukonceni/ Seznam doporučené literatury: SEOL, Myeong-Lok; HAN, Jin-Woo; MOON, Dong-Il a MEYYAPPAN, M. Triboelectric nanogenerator for Mars environment. Online. Nano Energy. 2017, roč. 39, s. 238-244. ISSN 22112855. Dostupné z: doi.org/10.1016/j.nanoen.2017.07.004. [cit. 2024-10-18]. Ústav: Ústav konstruování Student: Miroslav Novotný Studijní program: Základy strojního inženýrství Studijní obor: Základy strojního inženýrství Vedoucí práce: Ing. Josef Pouzar Akademický rok: 2024/25 Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně / Technická 2896/2 / 616 69 / Brno JONES, W. R. a M. J. JANSEN. Tribology for space applications. Proceedings of the Institution of Mechanical Engineers, Part J: Journal of Engineering Tribology. 2008, 222(8), 997-1004. ISSN 1350-6501. Dostupné z: doi:10.1243/13506501JET305. SHIGLEY, Joseph Edward, Charles R MISCHKE a Richard G BUDYNAS. Konstruování strojních součástí. Editor Martin Hartl, Miloš Vlk. Brno: VUTIUM, 2010, 1159 s. ISBN 978-80-214-2629-0.     Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2024/25       V Brně, dne       L. S.         prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. ředitel ústavu doc. Ing. Jiří Hlinka, Ph.D. děkan fakulty Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně / Technická 2896/2 / 616 69 / Brno 5 ABSTRAKT Práce se zabývá konstrukcí větrné elektrárny s triboelektrickým generátorem pro použití na Marsu. Návrh konstrukce elektrárny zohledňuje podmínky na povrchu Marsu a používá kombinaci vertikálních Darrierus a Savonius jako turbínu a několikavrstvý triboelektrický generátor s volnou vrstvou. Pro detailní návrh elektrárny je potřeba další analýzy aerodynamické analýzy větrné turbíny a analýzy samotného generátoru užitím metod konečných prvků (MKP). Navržené řešení přináší pohled na možnosti výroby větrné elektrické energie v mimozemských podmínkách a může přispět k větší soběstačnosti budoucích Marsovských misí. Poznatky z této práce je možné uplatnit i v pozemských podmínkách. KLÍČOVÁ SLOVA triboelektrifikace, Mars, větrná energie, Darrierova turbína, Savoniova turbína. 6 ABSTRACT This thesis focuses on the design of a wind power plant with a triboelectric generator intended for use on Mars. The powerplant design takes into account the environmental conditions on the Martian surface and employs a combination of vertical-axis Darrieus and Savonius turbines, along with a multi-layered freestanding triboelectric generator. For a detailed design of the power plant, further aerodynamic analysis of the wind turbine and finite element method (FEM) analysis of the generator are required. The proposed solution offers a perspective on the potential for wind energy generation in extraterrestrial environments and may contribute to greater self-sufficiency in future Mars missions. The findings of this work can also be applied under terrestrial conditions. KEYWORDS triboelectrification, wind energy, Darrieus turbine, Savonius turbine 7 8 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE NOVOTNÝ, Miroslav. Koncepční návrh větrné elektrárny na Marsu. [online], Brno 2025 [cit. 2025-05-15]. Dostupné z: https://www.vut.cz/studenti/zav-prace/detail/165809. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav konstruování. Vedoucí práce Ing. Josef Pouzar https://www.vut.cz/studenti/zav-prace/detail/165809 9 10 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval především vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Josefu Pouzarovi, který mi poskytl mi cenné rady, doporučení a kvalitní zpětnou vazbu. Poděkování patří také mým přátelům a blízkým za podporu a ochotu, která mi pomohla zachovat chladnou hlavu během studia. PROHLÁŠENÍ AUTORA O PŮVODNOSTI PRÁCE Prohlašuji, že diplomovou práci jsem vypracoval samostatně, pod odborným vedením Ing. Josef Pouzar. Současně prohlašuji, že všechny zdroje obrazových a textových informací, ze kterých jsem čerpal, jsou řádně citovány v seznamu použitých zdrojů. …………………………. Podpis autora 11 12 OBSAH 1 ÚVOD 15 2 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ 16 2.1 Elektrická energie na Marsu 16 2.1.1 Solární elektřina 16 2.1.2 Radioizotopové termoelektrické generátory (RTG) 17 2.1.3 Větrná energie 18 2.2 Doprava na Mars 18 2.3 Prostředí Marsu a kosmu 19 2.3.1 UV záření 20 2.3.2 Ionizující záření 20 2.3.3 Teplotní rozdíly 20 2.3.4 Atmosférické podmínky Marsu 21 2.3.5 Prach 22 2.4 Větrné elektrárny 23 2.4.1 Vztlakové turbíny 23 2.4.2 Odporové turbíny 24 2.4.3 Horizontální turbíny 24 2.4.4 Vertikální turbíny 25 2.5 Triboelektrickcké elektrárny 28 2.5.1 Triboelektrický jev 29 2.5.2 Získávání energie z triboelektrického jevu 30 2.5.3 Elektrostatická indukce 30 2.6 Triboelektrické generátory (TENG) 31 2.6.1 Generátory s pohyblivou elektrodou 31 2.6.2 Generátory s volnou vrstvou 31 2.6.3 Uspořádání generátorů 32 2.7 Zefektivnění generátorů 34 2.7.1 Mřížkování 35 2.7.2 Vliv tlaku 36 2.8 Triboelektrické materiály 36 2.9 Výkon 37 3 ANALÝZA PROBLÉMU A CÍL PRÁCE 39 3.1 Analýza problému 39 13 3.2 Cíl práce 39 4 KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ 40 4.1 Generátor 40 4.1.1 Generátor s pohyblivou elektrodou 40 4.1.2 Generátor s volnou vrstvou 41 4.1.3 Tribopár generátoru 41 4.2 Turbína 42 4.2.1 Horizontální turbína 42 4.2.2 Vertikální turbíny 43 4.3 Těsnění a uložení hřídele 44 4.3.1 Přetlakování generátoru 44 4.4 Mobilita 45 4.5 Koncept konstrukce 45 4.5.1 Koncept konstrukce elektrárny 1 45 4.5.2 Koncept konstrukce elektrárny 2 46 4.5.3 Koncept konstrukce elektrárny 3 47 4.6 Výběr řešení 47 5 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ 48 5.1 Vstupní parametry 49 5.1.1 Rozměrové parametry 49 5.1.2 Provozní parametry 50 5.2 Rozvržení 51 5.2.1 Materiály 51 5.3 Turbína 52 5.3.1 Uložení turbíny 54 5.4 Hřídel 55 5.4.1 Uložení hřídele 55 5.4.2 Kontrola hřídele k MSÚ 56 5.5 Generátor 57 5.6 Skříň generátoru 58 5.7 Přetlakový systém 59 5.7.1 Těsnění 60 5.8 Stojanové nohy 61 5.8.1 Kontrola překlopení 62 14 6 DISKUZE 63 7 ZÁVĚR 64 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 65 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, SYMBOLŮ A VELIČIN 70 10 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ 72 11 SEZNAM TABULEK 74 12 SEZNAM PŘÍLOH 75 15 1 ÚVOD Zajištění spolehlivého zdroje elektrické energie je klíčovým předpokladem úspěchu jakékoli vesmírné mise. Elektrická energie je nezbytná nejen pro funkci vědeckého vybavení a život podporujících systémů, ale i pro komunikaci se zemí. Výběr vhodného zdroje energie proto hraje zásadní roli již ve fázi plánování mise i v konstrukci ostatních zařízení na misi. Vesmírné prostředí a zejména podmínky na povrchu jiných planet, jako je Mars, kladou na energetické systémy mimořádně náročné požadavky. Tyto systémy musí být robustní, spolehlivé a schopné odolávat širokému rozsahu teplot, zvýšenému opotřebení způsobenému prachovými částicemi a intenzivnímu UV záření. Selhání energetického systému může znamenat konec celé mise, ať už s lidskou posádkou nebo bez ní. Zatímco na Zemi běžně využíváme větrné elektrárny jako obnovitelný zdroj energie, na Marsu se tento zdroj elektřiny zatím neuplatnil, a to navzdory tomu, že je zde vítr přítomen. Důvodem jsou specifika Marsovského prostředí, jako je řídká atmosféra a omezené možnosti údržby mechanických systémů. I přes tyto problémy by větrná elektrárna mohla rozšířit paletu zdrojů energie na Marsu, zejména jako doplněk k fotovoltaickým článkům a radioizotopovým generátorům. Diverzifikace energetického mixu může zvýšit celkovou spolehlivost výroby elektřiny a snížit závislost na jediném zdroji. Nevýhodou tradičních větrných elektráren je však jejich složitost, rozměry a velké množství pohyblivých částí, což je z hlediska spolehlivosti nevýhodné. Možným řešením těchto problémů je využití triboelektrického generátoru, který k výrobě elektrické energie využívá jev triboelektrifikace a jeho zástavba do elektrárny a konstrukce je jednodušší než u běžného generátoru. Cílem této bakalářské práce je návrh triboelektrické větrné elektrárny určené pro použití na Marsu. Úvodní rešeršní část se zaměřuje na analýzu současných zdrojů elektrické energie využívaných na povrchu Marsu, dále na principy fungování triboelektrických generátorů a konstrukci pozemských větrných elektráren. Na základě těchto poznatků bude zpracován návrh elektrárny, která bude brát v potaz jak omezení daná prostředím Marsu, tak využívat výhody triboelektrického generátoru. 16 2 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ 2.1 Elektrická energie na Marsu Pobyt nebo jakékoliv a kosmické na jiných planetách vyžaduje pro udržení lidského života elektrickou energii, která zajišťuje komunikaci se zemí, přísun kyslíku, zdroj tepla a světla, napájí vědecká zařízení, rovery a další. Získání elektřiny na jiných planetách je značně obtížnější než na Zemi, často není možné použít pozemské zdroje kvůli absenci paliva, kyslíku, vody, nebo jiných přírodních zdrojů. Pro dlouhodobý provoz elektrických zařízení je tedy potřeba obnovitelný zdroj energie, nebo zdroj s dlouhou výdrží paliva. Na Marsu se v současné době využívá pouze dvou zdrojů energie, solární a radioizotopové termoelektrické generátory (RTG). 2.1.1 Solární elektřina Solární panely jsou jako osvědčený zdroj energie hojně používány pro kosmické aplikace Mars nevyjímaje. Je jednoduché je implementovat, obvykle nemají pohyblivé části a výroba elektřiny je u nich relativně předvídatelná. Sluneční záření dopadající na solární panely je během jednoho SOLu (marsovského dne) dostupné pouze po omezenou dobu, což omezuje dobu jejich aktivní výroby elektrické energie. Z tohoto důvodu je nezbytné akumulovat přebytečnou energii do bateriových systémů, které slouží k napájení během nočního provozu. Účinnost solárních panelů na Marsu je snížena jak větší vzdáleností planety od Slunce, tak přítomností atmosférického prachu. Navíc se panely postupně tímto jemným prachem zanášejí, což jejich efektivitu dále snižuje. Problematické je i jejich čištění, které je v podmínkách Marsu technicky velmi obtížné (Obr. 2-1).[1] 17 Obr. 2-1 Solární panely sondy InSight a) v prosinci 2018, b) panely v červnu 2021 [2] Další nevýhodou solárních panelů je nemožnost jejich využití ve větších vzdálenostech od rovníku kde kvůli ročním obdobím dochází k velkým výkyvům v intenzitě slunečního záření. Navíc na Marsu dochází k prašným bouřím, které dokážou omezit výrobu elektrické energie solárními panely až na několik měsíců. [3] 2.1.2 Radioizotopové termoelektrické generátory (RTG) RTG (Obr. 2-2) vyrábí elektrickou energii pomocí termočlánků, které získávají teplo z radioaktivního rozpadu paliva. Tyto generátory se v kosmických aplikacích využívají primárně pro mise ve větší vzdálenosti od slunce, kde není dostatek slunečního záření pro použití solárních panelů. Mezi hlavní výhody těchto zařízení patří stabilní a nepřetržitá výroby elektrické energie, provozní spolehlivost díky absenci pohyblivých částí a dlouhá životnost která může dosahovat až několik desítek let. RTG generátory využívají například rovery Curiosity a Perseverance. Jejich výroba je závislá na plutoniu-238, kterého je v současné době pro vesmírné účely dostupných asi jen 4 kg. Výroba samotného plutonia je omezená, náročná a drahá, přičemž většina současné zásoby byla vyrobena během studené války. V poslední době se však výroba plutonia pomalu obnovuje. [4] Generátor v těchto roverech obsahuje 4,8kg plutonia a při uvedení do provozu poskytuje 110 W, pro potřeby lidské mise na Mars je potřeba výkonnějšího zdroje energie a současná zásoba i s obnovenou výrobou je nedostačující.[5] 18 Obr. 2-2 zjednodušený řez RTG [6] 2.1.3 Větrná energie Větrná energie jako zdroj elektřiny na Marsu se nabízí jako další obnovitelný zdroj, může být využita namísto RTG, nebo jako doplněk k solárním panelům, které v noci a během špatného počasí nepracují. Taky může umožnit mise do oblastí se méně intenzivním slunečním zářením jako jsou polární oblasti. [7] Větrná energie má i na Marsu svá omezení. Podobně jako na Zemi se i zde vítr v různých oblastech liší, na určitých místech je vítr dlouhodobě slabší než jinde. Větrné elektrárny je proto vhodné nasazovat pouze tam, kde panují příznivé povětrnostní podmínky. Konstrukce elektráren podobných těm pozemským by byla náročnější, protože je nutné zohlednit specifika prostředí Marsu, například zvýšené množství prachu, nízké teploty a další. Použití klasické větrné elektrárny se tedy jeví jako nevhodné zejména kvůli hmotnosti jejího generátoru a složitosti s množstvím pohyblivých částí, jako je převodovka. Zde přichází v úvahu použití triboelektrického generátoru, který je mnohem lehčí a nevyžaduje převodovku. [8][9] 2.2 Doprava na Mars Největší omezující faktor jakéhokoliv zařízení pro využití na Marsu, je jeho hmotnost a rozměry. Užitný náklad musí mít co nejmenší rozměry a hmotnost, kvůli omezenému užitného objemu a nosnosti nosných raket. 19 Raketa Atlas V541(Obr. 2-3), která dopravila na Mars rover Perseverance, má nákladový prostor o výšce 10,2 m a průměru 5 m. Maximální hmotnost nákladu činí 3300 kg, přičemž skutečné maximum závisí na zvolené trase k Marsu. Podstatnou část nákladového prostoru je navíc nutné vyhradit pro zbývající výbavu nezbytnou pro misi a přistávací zařízení. To výrazně omezuje maximální možnou velikost elektrárny, kterou lze na Mars dopravit. [10] Avšak se předpokládá, že v budoucnu budou dostupnější větší nosné rakety s větší nosností. Problém s velikostí je z části eliminován v případě přítomností lidské posádky, kdy je možné dopravit elektrárnu rozloženou a členové posádky ji na místě sestaví, případně je možné použít několik nosných raket. Obr. 2-3 Nákladový prostor Atlas V541 [11] Hmotnost elektrárny jako taková zásadně ovlivňuje cenu dopravy, která se řádově pohybuje ve stovkách tisíc korun za 1 kilogram nákladu. [12] Je proto výhodné nahradit ocelové součásti protějškem z titanové slitiny, který je sice výrobně nákladnější, avšak díky nižší hmotnosti může výrazně snížit náklady na dopravu. 2.3 Prostředí Marsu a kosmu Při návrhu konstrukcí určených pro pobyt na povrchu Marsu je nutné zohlednit extrémní podmínky jak na povrchu Marsu, tak v prostředí kosmu, které musí zařízení během cesty překonat. Tyto podmínky se výrazně liší od podmínek na Zemi. Promítají se do konstrukčního řešení a zásadně ovlivňují volbu materiálů, typ používaných maziv, nároky na bezpečnost, životnost zařízení a další technické aspekty. Obecně je pak potřeba zařízení testovat v simulovaných podmínkách na Zemi, aby se předešlo nechtěnému poškození nebo nefunkčnosti zařízení. [13][14] 20 2.3.1 UV záření Zvýšené úrovně ultrafialového záření jsou typické pro kosmický prostor, i pro povrch Marsu. Na obou místech chybí hustá atmosféra a zejména ozónová vrstva, která na Zemi zachycuje až 77 % UV záření. Největším problémem spojeným s UV zářením je jeho negativní vliv na polymerní materiály, které se vlivem UV záření mohou rozpadat, protože záření porušuje řetězce polymerů, nebo naopak přílišně vytvrzuje materiál prosíťováním, takové poškození se projevuje drolením a blednutím materiálu. [14] 2.3.2 Ionizující záření Podobně jako v případě UV záření může mít ionizující záření negativní vliv na polymery. Zvýšená míra ionizujícího záření navíc představuje riziko pro jemnou elektroniku, záření může způsobovat tzv. „bit flipy“, kdy dojde ke změně stavu bitu v paměti z 0 na 1 nebo naopak, tyto bit flipy mohou vést k poškození dat a chybám v řízení nebo regulaci systémů. Záření také může vyvolat náhodné změny stavu tranzistorů, které tvoří základ logických obvodů, touto změnou stavu mohou být narušené logické operace v zařízení. V extrémních případech může dojít k trvalému poškození plošných spojů na základních deskách mikrozkratem. Použité obvody a komponenty je potřeba chránit speciálním stíněním, výběrem radiačně odolných komponent, nebo implementací korekčních algoritmů. [14] 2.3.3 Teplotní rozdíly Teplotám, kterým musí technika při letu na Mars odolávat se kosmickém prostředí běžně pohybuje od -120 °C ve stínu, do +120 °C na straně vystavené přímému Slunečnímu záření. Takto vysoké teplotní rozdíly jsou obzvláště výrazné u materiálů s malou tepelnou vodivostí.[14] Na povrchu Marsu se teploty obvykle pohybují v rozmezí od –123 °C do +20 °C. Teplota zde již není tolik závislá na stínu nebo přímém slunečním záření, avšak kvůli řídké atmosféře dochází k rychlému úniku tepla. Mezi denními a nočními teplotami jsou často výrazné rozdíly, které mohou dosahovat až 80 °C. Průměrná teplota rovněž rychle klesá s výškou, přičemž pokles činí přibližně 12 °C na každý metr výšky. [14][15] 21 Tyto velmi nízké teploty a velké výkyvy teplot mají za následek, únavu od tepelných cyklů, které mohou škodit povrchové úpravě, vlivem různých tepelných roztažností také dochází ke změnám rozměrů součástí, a tím i ke změnám funkčních vůlí. Tyto změny rozměrů je nutné zohlednit již při návrhu konstrukce. Nízké teploty také omezují výběr materiálů, například u většiny ocelí dochází za nízkých teplot ke křehnutí[14][16] Na Marsu taky působí menší gravitační zrychlení zhruba 3,73 m/s2. Nižší gravitační zrychlení má za následek menší namáhání konstrukce vlastní hmotností a taky usnadňuje manipulaci s technikou. [17] 2.3.4 Atmosférické podmínky Marsu Atmosféra Marsu umožňuje vznik větrných podmínek, které jsou nezbytné pro potenciální využití větrné energie. Průměrné složení atmosféry je v tabulce (Tab. 2-1), naprostou většinu tvoří oxid uhličitý, jehož obsah se sezónně mění díky jeho sublimaci na pólech. Hustota Marsovské atmosféry je v porovnání se Zemí asi 100krát řidší, tedy asi 0,02 kg/m3. Hustota spolu s rychlostí větru zásadně ovlivňuje množství energii získatelné z větru. Jakákoli větrná turbína bude pracovat v aktivní povrchové vrstvě atmosféry, jejíž výška se pohybuje od několika metrů až po desítky metrů. V této vrstvě atmosféra přijímá energii potřebnou pro vznik větru od sluncem ohřívaného povrchu. [3][18][19] Tab. 2-1 Složení atmosféry Marsu [19] Plyn Objemové množství [%] Oxid uhličitý (CO2) 96.00 % Argon (Ar) 1.93 % Dusík (N) 1.89 % Kyslík (O2) 0.15 % Oxid uhelnatý (CO) 0.09 % Vodní pára (H2O) 0.03 % Pohyby atmosféry jsou podobně jako na zemi způsobeny lokálními nebo regionálními změnami tlaku, který se obvykle mění v důsledku ohřátí nebo ochlazení atmosféry, když na různých místech vznikají oblasti s různým tlakem, tyto rozdíly se přirozeně snaží vyrovnat a dochází k proudění atmosféry z oblasti vyššího tlaku směrem do oblasti nižšího tlaku. [20] Takové proudění obvykle nazýváme jako vítr a spolu s ním dochází k dalším atmosférickým jevům jako jsou prachové bouře a Dust Devils (prašní ďáblové, malé rychle se pohybující víry prachu připomínající tornádo). 22 Rychlost větru se za běžných podmínek pohybuje v rozmezí 5 až 30 m/s s průměrnou rychlostí 12,4 m/s. Rychlost záleží zejména na konkrétní lokaci, ročním období, na denní době a na počasí. Takto nízká rychlost větru může být nedostatečná pro rozběh některých větrných turbín, rychlost větru však může být na vhodných místech výrazně vyšší, jako třeba na okrajích kráterů, vrcholcích kopců a jiných místech s velkými teplotními rozdíly. Rychlost větru také stoupá s výškou nad povrchem.[3][18][19] Na povrchu planety se také relativně pravidelně objevují prachové bouře, při těchto prachových bouřích jsou rychlosti věru podstatně vyšší než obvykle, průměrně 27 m/s. Někdy mohou prachové bouře trvat několik měsíců a mohou obklopit celou planetu (Obr. 2-4).[3][18][21] Obr. 2-4 Mars normálně a během globální prachové bouře [22] 2.3.5 Prach V atmosféře Marsu se běžně vyskytuje značné množství prachu (Obr. 2-5), jehož přítomnost představuje riziko pro technologické zařízení na povrchu planety. Prach je elektrostaticky nabitý, což zvyšuje jeho tendenci usazovat se na površích. V kombinaci s větrem má tento prach abrazivní účinky, které mohou znatelně poškodit zařízení. V důsledku toho dochází ke zvýšenému opotřebení, na které je třeba brát ohled. Díky usazeninám prachu na solárních panelech již vypovědělo funkci několik roverů např.: Spirit a Opportunity. Prach má zásadní vliv na životnost ložisek a jiných pohyblivých částí, to vede k velkým nárokům na těsnění, které je poté složitější. V případě, kdy zařízení pracuje se stlačenou atmosférou je filtrace prachu nutností. [21][13] 23 Obr. 2-5 Zastínění oblohy atmosferickým prachem v rozpětí 30 solů [23] 2.4 Větrné elektrárny Větrná elektrárna je zařízení, které umožňuje přeměnu kinetické energie větru na elektrickou energii. Běžná větrná elektrárna je tvořena dvěma částmi, generátorem a turbíoua. Turbína slouží k přeměně proudění větru na otáčivý pohyb hřídele a generátor mění otáčivý pohyb hřídele na elektrický proud. Často mezi turbínou a generátorem nalezneme převodovku. Generátor s převodovkou a zbylým příslušenstvím je pak uložen v gondole, ke které je pak připojena turbína. Elektrárny poté dělíme podle uložení turbíny na vertikální a horizontální, přičemž u druhé zmíněné je celá gondola navíc zpravidla uložena na vysokém sloupu vysoko nad zemí. Samotné turbíny lze podle aerodynamických charakteristik pak dělit na odporové a vztlakové. Jednotlivá uspořádání sebou nesou výhody a nevýhody, které je potřeba zohlednit při konstrukci vlastní větrné elektrárny.[24][25] 2.4.1 Vztlakové turbíny Vztlakové turbíny fungují na principu vztlakové síly, která vzniká při proudění vzduchu kolem aerodynamického profilu. Tento profil přesměrovává proud vzduchu, čímž vytváří reakční vztlakovou sílu. V důsledku této síly se lopatka nebo list turbíny uvádí do pohybu (Obr. 2-6). Rychlost takového listu pak může být větší než rychlost nabíhajícího proudu vzduchu. Na tomto principu pracují horizontální turbíny a některé vertikální turbíny.[26][25] 24 Obr. 2-6 Aerodynamické síly na profilu [27] 2.4.2 Odporové turbíny Při proudění vzduchu vzniká na ploše, na kterou vzduch nabíhá aerodynamický odpor, odporová síla působící na lopatky otáčí rotorem. Aby vznikal hnací kroutící moment musí být rychlost lopatky menší než rychlost působícího vzduchu. S odporovým rotorem se setkáme u vertikálních turbín.[25] 2.4.3 Horizontální turbíny Rotor se otáčí okolo vodorovné osy a pracuje na aerodynamickém principu, na listech rotoru pak vzniká vztlaková síla, která tvoří moment a otáčí rotorem. Běžná větrná turbína má obvykle dva nebo tři listy a spolu s generátorem bývá umístěna na vysokém sloupu. Sloup zajišťuje dostatečnou vzdálenost lopatek od země, čímž se minimalizuje riziko kolize s osobami. Menší turbíny s nízkým sloupem lze alternativně instalovat například na střechy budov. Výhodou vyššího umístění turbíny je využití rychlejšího větru ve výškách. Lopatky musí být značně tuhé nebo zakloněné, při provozu se totiž vlivem odporu vzduchu ohýbají a při velkém prohnutí může dojít ke kolizi se sloupem, kolizi se dá také zabránit umístněním rotoru po větru vůči sloupu (Obr. 2-7). Obr. 2-7 Elektrárna v konfiguraci po větru VS proti větru [28] 25 Vzhledem k tomu, že směr větru je proměnlivý, je pro jeho maximální využití nutné zajistit natáčení celé gondoly turbíny. U větších větrných elektráren se používá mechanizovaný systém. U menších zařízení často postačí jednoduché řešení v podobě ocasní lopatky (korouhve), která automaticky nastaví turbínu do směru větru (Obr. 2-8). Horizontální turbíny dosahují vyšší účinnosti než vertikální turbíny. [25][29] Obr. 2-8 Elektrárna s nastavením řízeným korouhví [30] 2.4.4 Vertikální turbíny Vertikální turbíny mají osu rotace orientovanou ve svislé poloze. Díky tomuto uspořádání není nutné použití vysokého stožáru, protože generátor může být umístěn blízko země. Rotor vytváří moment z rozdílu aerodynamického odporu mezi jednotlivými lopatkami. Největší výhodou takové turbíny je nezávislost na směru větru, turbína pracuje při jakémkoliv směru větru a nepotřebuje natáčecí systém, proto se hodí do oblastí nevyzpytatelnými povětrnostními podmínkami. Tyto turbíny mají obvykle menší účinnost, než turbíny horizontální navíc díky absenci sloupu je turbína vystavena větru o menší rychlosti, může být pak vhodné takovou turbínu umístit na střechu základny, kde může být rychlost větru vyšší. [31] 26 Savoniova turbína Jedná se o odporovou vertikální turbínu s lopatkami půlkruhového tvaru uspořádaných do tvaru S (Obr. 2-10), lopatky se navzájem zčásti překrývají. Při proudění vzduchu působí aerodynamický odpor na obě poloviny turbíny. Na lopatce pohybující se proti směru větru je odpor nižší, a to díky jejímu pozitivnímu zakřivení ve směru proudění, lopatka pohybující se po směru větru vykazuje vyšší odpor (Obr. 2-9). Mezera mezi lopatkami umožňuje, aby část proudícího vzduchu působila i na zadní stranu protiběžné lopatky, což zvyšuje účinnost turbíny. Kroutící moment pak vzniká díky rozdílným odporům na jednotlivých lopatkách. Obr. 2-9 Princip funkce Savoniovy turbíny [32] Výhodou je nízká rozběhová rychlost větru a jednoduchost, turbína má však nízkou efektivitu. Efektivita se dá mimo jiné zvýšit zakrytím protiběžné lopatky, ale přijdeme o možnost vystavit turbínu proměnnému směru větru. [29][33] Obr. 2-10 Savoniova turbína [34] 27 Darrieova turbína Lopatky turbíny pracují na aerodynamickém principu a objevují se v C, H a šroubovité konfiguraci. (Obr. 2-11) H konfigurace kombinuje několik lopatek rozmístěných po obvodu otáčejícího se kruhu. U lopatek jdoucích proti větru pak vzniká vztlaková síla, která otáčí turbínou. Spirálová konfigurace je stejná jako H, s tím rozdílem, že jsou lopatky po obvodu rotace zakřiveny. V C konfiguraci jsou lopatky zkrouceny do tvaru C, vrchní a spodní část každé lopatky se napojuje s ostatními lopatkami na hřídel. Efektivita turbíny je značně vyšší než u Savoniovy turbíny, rychlost větru potřebná pro start turbíny je ale značně vysoká a často potřebují externí zdroj startování. Za provozu jsou lopatky značně namáhané odstředivými silami, u C a H turbín dochází taky k cyklickému namáhání v krutu kvůli střídání lopatek v záběru. [29][31] Obr. 2-11 Darrierova turbína tvar a) C, b) H, c) šroubovitá [35] Turbíny lehčí než vzduch Jedná se nejčastěji o odporové turbíny využívající vyšších rychlostí větru ve větších výškách nad povrchem země. Na válcové vzducholodi (Obr. 2-12), plněné heliem, jsou připevněny plachty, které vlivem odporových sil otáčejí celou vzducholodí. Osou tohoto válce prochází hřídel pevně spojený se zbytkem válce, na jehož koncích se nachází generátor, který je pomocí lan ukotven k pozemní stanici a zajištěn proti protáčení. Elektřinu je nutné z generátoru odvádět vodičem namotaným na lano. Pozemní stanice slouží jako kotva a ovládací stanice pro výšku turbíny. Natáčení turbíny proti nabíhající proudu vzduchu je zajištěno stabilizačním diskem. Výhodou takové turbíny je absence sloupu. Po čase však dochází k úniku helia z balónu a je potřeba ho jednou za čas doplnit.[36] 28 Obr. 2-12 Turbína v podobě vzducholodě [36] 2.5 Triboelektrickcké elektrárny Triboelektrická elektrárna je relativně nový koncept pro získávání elektrické energie. Taková elektrárna nahrazuje indukční generátor pracující na principu elektromagnetické indukce, který nalezneme v běžných elektrárnách, za generátor, který vyrábí elektřinu z triboelektrického jevu. S tímto jevem se nevědomky setkáváme každý den, kdy při tření dvou různých materiálů dochází k přenosu elektrického náboje z jednoho materiálu na druhý. Tento jev známe jako statickou elektřinu a ve většině případů je nežádoucí. Nabitá tělesa mohou při nevhodném zacházení vyvolat elektrický výboj, který může poškodit elektronická zařízení nebo v extrémních případech způsobit požár. Triboelektrická elektrárna využívá triboelektrického jevu pro výrobu elektrické energie.[37] V současné době není mnoho zařízení využívajících triboelektrického jevu. Většinou se jedná pouze o prototypy generátorů nebo elektráren, samo napájecích senzorů, nebo příruční zařízení pro získání malého množství energie. V posledních 10 letech se však objevuje stále více konceptů a prototypů. Elektrárny využívající triboelektrický jev mohou v budoucnu nahradit běžné generátory využívající elektromagnetickou indukci. Příkladem zařízení využívající triboelektrický jev je prototyp elektrárny od The Tekniker (Obr. 2-13) technology centre. Tato elektrárna využívá vertikální Darierovu turbínu a několikavrstvý generátor s volnou vrstvou. [38] 29 Obr. 2-13 Elektrárna od The Tekniker [38] 2.5.1 Triboelektrický jev K triboelektrickému jevu neboli triboelektrifikaci dochází při kontaktu a následném oddělení dvou různých materiálů, přičemž si alespoň jeden z materiálů po oddělení zachová elektrický náboj. Při kontaktu těchto materiálů dochází k přestupu elektronů z jednoho materiálu na druhý díky rozdílům v elektrických potenciálech, které se po kontaktu vyrovnají. Dále může docházet k výměně iontů nebo nanočástic materiálů, tyto výměny také přispívají k výměně náboje, ale jejich příspěvek je oproti elektronům nevýznamný. Při oddělení materiálů od sebe zůstanou vyměněné elektrony tam kde byly a vzniká kladně a záporně nabitý povrch materiálu. [39][40] Množství přeneseného náboje mezi materiály závisí na několika faktorech. Jedním z nich je síla přitlačení, tedy kontaktní tlak. Při větším tlaku je ve vzájemném kontaktu více vrcholků nerovností, což umožňuje přenos většího množství elektronů. Dalším faktorem je druh namáhání. Pokud povrchy vůči sobě dynamicky třou, dochází k častějším kontaktům vrcholků nerovností, což poskytuje více příležitostí pro přenos elektronů. Důležitý je i druh materiálů, protože různé materiály mají různé kontaktní potenciály a různou schopnost přenášet náboje. Při kombinování různých materiálů vznikají triboelektrické páry, u kterých definujeme povrchovou hustotu náboje [σ] = C/m2. Tato hustota má přímý vliv na výkon generátoru. [8][40][41][42] 30 2.5.2 Získávání energie z triboelektrického jevu Náboj vytvořený na površích těles při triboelektrifikaci není jednoduché přímo převést na elektrický proud, pro udržení náboje je totiž potřeba nevodivý povrch, který znemožní okamžitou disipaci náboje. Tření dvou kovů je tedy nepoužitelné a je proto nutné využít nevodivého oddělení elektrod a elektrostatickou indukci, která umožňuje nepřímý přenos elektronů z jedné elektrody na druhou. [40][41][42] 2.5.3 Elektrostatická indukce Jedná se o jev vznikající, když se do blízkosti neutrálního tělesa přiblíží jiné těleso s elektrickým nábojem. Vlivem elektrostatických sil dojde na povrchu neutrálního tělesa k přeskupení volných nosičů náboje, nejčastěji elektronů. Elektrostatické síly jsou síly, kterými na sebe navzájem působí všechny, jakkoliv nabité částice. Částice se stejným nábojem se budou odpuzovat, částice s opačnými náboji naopak odpuzovat. V důsledku vzniklé síly dochází k přeskupení částic, nejčastěji elektronů, na povrchu tělesa. (Obr. 2-14) Při přiblížení kladně nabitého tělesa k neutrálnímu se elektrony přesunou do blízkosti nabitého tělesa. [43] Obr. 2-14 Znázornění elektrostatické indukce-zelený Pokud dojde k indukci náboje ve vodivém materiálu, pohyb elektronů vyvolaný tímto jevem lze využít jako zdroj elektrického proudu. Vizualizace Obr. 2-14 je stvořena na základě poznatků z [43]. Vytvořené vizualizace (Obr. 2-15, Obr. 2-16, Obr. 2-17, Obr. 2-18) jsou vytvořeny na základě poznatků z [40]. 31 2.6 Triboelektrické generátory (TENG) Struktura každého triboelektrického generátoru se skládá minimálně ze dvou elektrod, které nejsou v přímém kontaktu a jsou odděleny nevodivou vrstvou nebo mezerou. Vznikající elektrický proud pohybem elektronů mezi vrstvami, lze získat dvěma principy: 2.6.1 Generátory s pohyblivou elektrodou Při kontaktu nebo tření dvou elektrod, z nichž je alespoň jedna pohyblivá, dochází vlivem triboelektrického jevu k přenosu náboje z jedné elektrody na druhou. Tyto elektrody následně fungují jako nabitá tělesa, která umožňují vznik elektrostatické indukce. Aby nedošlo k okamžité disipaci náboje, musí být mezi elektrodami alespoň jedna nevodivá vrstva. Náboj, který se na izolovaných elektrodách hromadí, vytváří elektrický potenciál podobně jako v kondenzátoru. Pokud jsou elektrody propojeny vnějším vodičem nebo jinou elektrickou zátěží, dochází vlivem rozdílných potenciálů a elektrostatické indukce k toku elektronů mezi elektrodami – vzniká elektrický proud. [40] 2.6.2 Generátory s volnou vrstvou Při kontaktu nebo tření pohyblivé vrstvy s jednou nebo dvěma nepohyblivými elektrodami dochází ke shromažďování elektrického náboje na pohyblivé vrstvě. K zabránění okamžité disipaci náboje, musí být vrstva nevodivá nebo potažená nevodivým povlakem. Případně mohou být nevodivou vrstvou opatřeny samotné elektrody. Vrstva a elektrody uchovávají náboj, pokud se elektrody propojí vodičem nebo zátěží a do blízkosti jedné z elektrod přiblížíme nabitou volnou vrstvu, dojde vlivem elektrostatické indukce ke vzniku proudu. [40] Oba způsoby mají na rozdíl od klasických generátorů kapacitní charakter, je tomu tak kvůli absenci cívek, které jsou přítomny u klasických generátorů. Namísto cívek se zde objevuje něco jako kondenzátor s proměnnou kapacitou závislou na poloze elektrod. [40][42][44] 32 2.6.3 Uspořádání generátorů Dle principu fungování a směru pohybu dělíme generátory na: Kontaktní generátor s pohyblivou elektrodou Jedná se o jednu pevnou elektrodu a druhou pohyblivou ve vertikálním směru. Elektrifikace nastává při krátkodobém kontaktu pohyblivé elektrody s nevodivou vrstvou na pevné elektrodě. Během následného oddálení pohyblivé elektrody dochází ke změně elektrického potenciálu mezi elektrodami, což vyvolá proud v připojené zátěži. Pohyb elektrody je v tomto případě přímočarý. (Obr. 2-15) [40] Obr. 2-15 Kontaktní generátor s pohyblivou elektrodou Kluzný generátor s pohyblivou elektrodou K elektrifikaci dochází třením pohyblivé elektrody o pevnou. Ke změně potenciálu a vzniku proudu dochází při kluzu pohyblivé vrstvy po pevné. Tento pohyb může být jak přímočarý, tak rotační. (Obr. 2-16) [40] Obr. 2-16 Kluzný generátor s pohyblivou elektrodou 33 Kontaktní generátor s volnou vrstvou Mezi dvěma pevnými elektrodami pohybujeme ve vertikálním směru s volnou vrstvou nevodiče nebo kovu. K elektrifikaci dochází při každém kontaktu s elektrodou, pohybem vrstvy dochází ke změně potenciálu a na zátěži vzniká proud. Pohyb je přímočarý. (Obr. 2-17) [40][44] Obr. 2-17 Kontaktní generátor s volnou vrstvou Kluzný generátor s volnou vrstvou Volnou vrstvou lze třít o jednu nebo obě pevné elektrody čímž dochází k elektrifikaci pohyblivé vrstvy. Následným přiblížením této nabité vrstvy k jedné z elektrod se mění elektrický potenciál mezi nimi, což vyvolává proud v připojené zátěži. Pohyb může být buď přímočarý, nebo rotační. Toto uspořádání je konstrukčně jednodušší generátor s pohyblivou elektrodou. Pohyblivá elektroda totiž vyžaduje vodivé spojení s rotujícím prvkem, což s sebou přináší nežádoucí tření a zvýšené opotřebení. (Obr. 2-18) [40][44] Obr. 2-18 Kluzný generátor s volnou vrstvou 34 Všechny typy generátorů pro svojí funkci vyžadují pohyb, při kterém dochází k oddělení jedné vrstvy nebo elektrody od jiné. V reálných podmínkách není možné zajistit trvalé oddalování dvou vrstev tak, aby vznikal stejnosměrný proud. Z tohoto důvodu je nutné zajistit opakované cykly kontaktu a oddělení, což vede ke vzniku střídavého elektrického výstupu generátoru. Takové cykly jsme schopni vyvodit vibracemi nebo rotací. Rotační generátory vyžadují speciální mřížkovanou strukturu elektrod. Mřížková struktura se skládá z několika pevných elektrod po obvodu kružnice (Obr. 2-21), které jsou vodivě propojeny, nebo jsou vyřezány do jednoho plechu. Po tomto plechu rotačně klouže obdobná elektroda nebo volná vrstva. Takto uspořádaný může být poháněn větrnou turbínou, která na rotor generátoru přenáší točivý moment. Kontaktní generátory nelze jednoduše pohánět rotací, a proto jsou spíše vhodné pro jiné aplikace. Dále se práce bude zabývat jen kluznými generátory. [40][42] 2.7 Zefektivnění generátorů Generátory jsou citlivé na velikost připojené zátěže. Pokud má zátěž nízký odpor, dochází k rychlému vyrovnání náboje mezi elektrodami, což vede k nízkému výstupnímu napětí. Naopak při zátěž s velkým odporem bude výstupní napětí vysoké, ale protékající proud bude malý, protože vysoký odpor omezuje tok elektronů. Graf (Obr. 2-19) ukazuje závislost proudu a napětí na zátěži v modelové situaci. Je proto třeba najít optimální zátěž takovou, aby byl výkon co největší. Skutečný generátor poskytuje střídavý proud a maximálního výkonu se dosáhne vhodným RC obvodem. Generátory se tedy nehodí pro přímé připojení k zátěži. [40] Obr. 2-19 a) Volt ampérová charakteristika, b) Výkon v závislosti na odporu [40] 35 2.7.1 Mřížkování Při konstrukci generátoru je potřeba zajistit opakovaní cyklů generátoru, tyto cykly zajistí mřížkovaní elektrod. Jedná se o kruhové uspořádání několika elektrod uprostřed, nebo na krajích propojených vodičem. Mřížkování zvyšuje efektivitu nabíjení elektrod, zvyšuje počet nabíjecích cyklů za jednu otáčku a tím i frekvenci výstupního střídavého proudu. Mřížkování nesmí být příliš jemné, protože při vyšším počtu mřížek dochází ke znatelnému poklesu efektivity vlivem hranového efektu. Na hranách jednotlivých elektrod se deformuje elektromagnetické pole (Obr. 2-20), které následně zasahuje i mimo aktivní plochu elektrod. Výsledkem je snížení intenzity elektrického pole mezi elektrodami. Při menším počtu mřížek je tento efekt méně výrazný. [40][45] Obr. 2-20 Elektrostatické pole s vlivem hranového efektu [46] Mřížkování generátoru s volnou vrstvou je konstrukčně složitější kvůli nutnosti oddělení jednotlivých elektrod. Je proto třeba použít dvě odlišné struktury mřížkování: jednu s propojením uprostřed pro jednu z pevných elektrod a druhou s propojením na okrajích pro druhou pevnou elektrodu. (Obr. 2-21) [41] Obr. 2-21 a) Mřížkování s propojením uprostřed, b) Mřížkování s propojením na krajích 36 2.7.2 Vliv tlaku Atmosferické složení Marsu napomáhá k elektrifikaci, experimentem [8] bylo zjištěno, že generátor v natlakované CO2 atmosféře produkoval větší napětí (Obr. 2-22). Generátor si na elektrodách udržel větší σ, kvůli snížené disipaci náboje v natlakované CO2 atmosféře, to vyplývá z Paschenova zákona, který určuje limitní napětí, při kterém dochází k výboji, limitní napětí je za většího tlaku větší. [8] Tohoto jevu se dá využít pro zvýšení výkonu elektrárny umístěním generátoru do natlakovaného prostoru. Obr. 2-22 Naměřená napětí na kontaktním generátoru za různých atm. podmínek [8] 2.8 Triboelektrické materiály Výkon a životnost generátoru závisí na zvolené kombinaci materiálů(tribo-párů), které se účastní elektrifikace rotoru a statoru generátoru. Tyto materiály musí být odolné vůči opotřebení a zároveň musí mít dobré triboelektrické vlastnosti. Všechny materiály se dají seřadit do triboelektrické řady (Obr. 2-23), která vyjadřuje schopnost materiálů přijmout nebo odevzdat elektrony referenčnímu materiálu při elektrifikaci. Volbou materiálů více vzdálených od sebe v triboeletrické řadě obecně dosáhneme větší hustoty náboje σ. Triboelektrická řada slouží především jako pomůcka a je stanovena experimentálně. Nelze ji tedy použít k přesnému vyčíslení hustoty přeneseného náboje. Kvůli složitosti samotného procesu elektrifikace je nutné tuto hodnotu určit experimentálně. Experiment by přitom měl co nejlépe odrážet skutečné provozní podmínky budoucího generátoru. [41] [47][48] 37 Obr. 2-23 Triboelektrická řada [49] Volba páru také závisí na mechanických a tribologických vlastnostech materiálů, jako je tření, opotřebení a pevnost. Z dosavadních poznatků se v současné době jeví jako vhodné použít teflon (PTFE) a jeho modifikace v kombinaci s hliníkem pro jejich třecí, triboelektrické a mechanické vlastnosti. Další vhodné materiály jsou DLC (diamond like carbon) ve formě povlaku, sklo a měď. Pro další vývoj v této oblasti je zapotřebí rozsáhlejších studií. [47][50] 2.9 Výkon Odhad, nebo výpočet výkonu generátoru je závislý na typu generátoru. Na výpočet výkonu je často nutné použít metodu konečných prvků nebo numerické metody. Výstupní parametry generátoru se pak řídí podle následující diferenciální rovnice. 𝑅 𝑑𝑄 𝑑𝑡 = 𝑉 = − 1 𝐶 𝑄 + 𝑉𝑂𝐶 (1) kde R je odpor zátěže, C je kapacita systému, zahrnuje v sobě geometrii jednotlivých elektrod, 𝑑𝑄 je změna náboje v čase, a 𝑉𝑂𝐶 je napětí na elektrodách uvažující nepropojené elektrody. Jednotlivé parametry se podle typu generátoru vyskytují v podobě funkce (𝑡), nemusí tedy být konstanty a často není možné rovnici vyřešit analyticky. To je obzvlášť pravda pokud je zátěž složitější než pouhý odpor. [40] 38 Obecně má vliv na výkon generátoru hustota náboje σ a jeho konstrukce. Napětí U i proud I se mění v čase proporcionálně k σ. Konstrukci je možné pomocí MKP optimalizovat. [40] 39 3 ANALÝZA PROBLÉMU A CÍL PRÁCE 3.1 Analýza problému Práce se zaměřuje na lepší porozumění triboelektrického jevu a jeho využití k získávání elektrické energie. Koncepční návrh elektrárny má přiblížit problémy spojené s konstrukcí zařízení pro použití na Marsu. Elektrárna pro takové použití se značně liší od jejího pozemského protějšku, je potřeba aby byla spolehlivá, lehká a nepodlehla marsovským podmínkám a zároveň měla dostatečný výkon. Jak se ukázalo, tak jednou z největších komplikací pro funkční elektrárnu je nedostatečná síla větru pro rozběh turbíny a uvedení elektrárny do provozu. Je tedy nezbytné navrhnout turbínu tak, aby byla schopná funkce i ve slabším větru. Další komplikací jsou extrémní podmínky panující na Marsu, nízké teploty a zvýšená intenzita UV záření činí problémy při použití některých materiálů, zejména polymerů a kompozitů. Komplikace je také zvýšená přítomnost prachu, který má vliv na životnost pohyblivých součástí. 3.2 Cíl práce Cílem práce je navrhnout koncept větrné elektrárny využívající triboelektrický jev pro výrobu elektrické energie na Marsu. Dílčí cíle: studium literatury týkající se prostředí Marsu a triboelektrického jevu, rešerše technologií větrných elektráren a triboelektrických generátorů, identifikace vhodných materiálů pro konstrukci triboelektrického generátoru, koncepční návrh větrné elektrárny pro marsovské podmínky. 40 4 KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ Pro maximální spolehlivost, robustnost a zajištění správné funkce elektrárny je třeba volit konstrukci jednotlivých součástí s ohledem na spolehlivost, hmotnost, efektivitu a celkové rozměry. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozměry a efektivitu bude především typ zvolené turbíny. Konkrétní provedení jednotlivých součástí pak závisí na jejich individuálních požadavcích. 4.1 Generátor Při výběru typu generátoru je nutné zohlednit charakteristický otáčivý pohyb větrných turbín. Z tohoto důvodu je zásadní zvolit některý z kluzných typů generátoru, které umožňují jednodušší zavedení rotačního pohybu na elektrody. U kontaktních generátorů je příliš složité zavedení otáčivého pohybu. Na druhou stranu jsou méně náchylné k opotřebení elektrod, protože nedochází ke smýkání. Zároveň u nich bývá výpočet výkonu spolehlivější a jednodušší. Kontaktní generátory jsou kvůli obtížím zavedení rotačního pohybu vhodnější pro jiné aplikace. 4.1.1 Generátor s pohyblivou elektrodou Tento typ generátoru je konstrukčně poměrně jednoduchý a využívá mřížkovanou strukturu elektrod. Jeho výhodou je použití pouze jedné pevné a jedné pohyblivé elektrody. Není nutné řešit přesnou vzájemnou vzdálenost elektrod, pouze počet mřížek a celkovou plochu elektrod. Nevýhodou je nutnost komplikovaného připojení pohyblivé/rotující elektrody k vnějším obvodům nebo k zátěži. Toto spojení lze realizovat pomocí kartáčů a stíracího kroužku, což zvyšuje složitost celého systému. Zároveň tím přibývá další prvek náchylný k opotřebení. Další nevýhodou tohoto typu generátoru je požadavek na vyšší tuhost jednotlivých vrstev. Při separaci elektrod může dojít vlivem přítlačné síly k jejich prohnutí. To může při dalším pohybu způsobit kolizi s bokem následující elektrody. 41 4.1.2 Generátor s volnou vrstvou U tohoto typu generátoru není nutné vodivé propojení statoru s pohyblivou vrstvu, stačí propojit dvě mřížkované pevné elektrody. Volná vrstva zde slouží pouze jako nosič náboje a tribopár. Díky absenci kartáčů je konstrukce výrazně jednodušší – pohyblivá část může být tvořena pouze plechem, plechem s nevodivým potahem nebo plátem z nevodivého materiálu. Výroba této vrstvy je tedy jednodušší. Pevné elektrody jsou však konstrukčně složitější. Je nutné zajistit jejich oddělení – jedna elektroda musí mít mřížkování propojené po krajích a druhá uprostřed. Další výhodou tohoto typu generátoru je, že nehrozí kolize vrstev, protože volná vrstva je vždy v kontaktu s pevnými elektrodami. Je dokonce možné nahradit nevodivou vrstvu na každé elektrodě jednou společnou vrstvou, která překrývá obě elektrody najednou. Tento způsob zajistí, že nikdy nedojde k oddělení volné vrstvy od elektrod (Obr. 4-1.). Takové zjednodušení však znemožňuje použití kovu v tribopáru na pevných elektrodách, protože by v takovém případě došlo ke zkratu mezi elektrodami. Obr. 4-1 Generátor s volnou vrstvou se společnou nevodivou vrstvou 4.1.3 Tribopár generátoru Nejdůležitějším kritériem pro výběr tribopáru je dosažitelná hustota náboje σ, která přímo ovlivňuje výkon generátoru. Dalším důležitým faktorem je součinitel tření mezi použitými materiály, ten by měl být co nejnižší. Důležitá je také nízká míra vzájemného opotřebení, snadnost zpracování materiálů a jejich hmotnost. Jako vhodní kandidáti se nabízí kombinace PTFE (teflon) a jiného materiálu. Teflon je jako povlak jednoduché nanést, dosahuje malých součinitelů tření a jako triboelektrický materiál je velmi dobrý příjemce elektronů. Jako kombinace k teflonu se nabízí zejména hliník, sklo, nylon a DLC (diamond like carbon) povlaky. Hlavní výhodou hliníku je jednoduchost jeho zpracování, hmotnost a je relativně dobrý poskytovatel elektronů. 42 Jako vhodní kandidáti pro tribopár se nabízí kombinace PTFE (teflonu) s jiným materiálem. Teflon je snadno aplikovatelný jako povlak, má velmi nízký součinitel tření a jako triboelektrický materiál je výborným přijímačem elektronů. Jako protějšek k teflonu se nejvíce hodí hliník, sklo, nylon nebo DLC povlaky (diamond-like carbon). Hlavní výhodou hliníku je jeho snadné zpracování, nízká hmotnost a poměrně dobrá schopnost poskytovat elektrony. Sklo je výborným poskytovatelem elektronů, ale kvůli své křehkosti a náročnému zpracování není vhodné pro použití v generátoru. DLC povlaky mají výborné abrazivní vlastnosti, tedy nízké opotřebení, a zároveň dobré třecí vlastnosti. Při vhodném dopování jinými prvky, jako je křemík nebo vodík, mohou být také velmi dobrými dárci elektronů. Nevýhodou DLC je nutnost použití jádra, na které se povlak nanáší, a také samotný proces nanášení, který je technologicky náročný. 4.2 Turbína Při výběru turbíny je třeba zohlednit její rozměry, efektivitu, konstrukční složitost a zejména schopnost rozběhu při nízkých rychlostech větru. Zvolený typ turbíny zároveň ovlivňuje požadavky na její uložení, případně na uložení generátoru. 4.2.1 Horizontální turbína Horizontální turbína nabízí dobrou efektivitu a relativně jednoduchou konstrukci. Její krátká hřídel je namáhána pouze na krut, což přispívá k její životnosti. Turbína je obvykle umístěna na sloupu ve větší výšce, kde vane silnější vítr. Hlavní nevýhodou je potřeba vysokého sloupu a natáčecího zařízení, které do jinak jednoduché konstrukce vnáší složitost. To zahrnuje dodatečná ložiska a další zařízení pro natáčení turbíny do směru větru. Dalším významným problémem je nutnost robustního základu pro sloup, aby nedošlo k jeho převrácení nebo vyvrácení pod náporem větru. Situaci zhoršuje i fakt, že generátor bývá uložen v gondole přímo u turbíny na vrcholu sloupu, což posouvá těžiště výše. Tento problém lze částečně řešit využitím Marsovského materiálu, například kamenů nebo písku, jako zátěže. Alternativně je možné sloup přišroubovat k jiné stabilní konstrukci, například ke střeše základny. 43 4.2.2 Vertikální turbíny Savoniova turbína Savoniova turbína vyniká jednoduchou a robustní konstrukcí a snadným rozběhem. Jelikož se jedná o vertikální turbínu, nevyžaduje pro svůj provoz vysoký sloup. Stačí pouze malý základ, na který lze přímo umístit generátor. Díky nízkému umístění generátoru se snižuje riziko převrácení celé elektrárny .Turbína navíc díky svému principu nevyžaduje natáčecí systém, směr jejího otáčení je nezávislý na směru větru.. Největší nevýhodou Savoniovy turbíny je její nízká efektivita. Problémem je taky zatížení hřídele, která je při rotaci namáhána současně na krut i na ohyb. Darrierova turbína Podobně jako Savoniova turbína nevyžaduje tento typ turbíny sloup ani natáčecí zařízení. Generátor je umístěn nízko, což přispívá k lepší stabilitě konstrukce. Oproti Savoniově turbíně však dosahuje vyšší efektivity. Hlavním problémem je obtížný rozběh a složitější, konstrukčně náročnější provedení samotné turbíny. Stejně jako u Savoniovy turbíny zde dochází k nepříznivému cyklickému namáhání hřídele. V případě listů do tvaru H a C je toto namáhání navíc doplněno o mírný pulzující cyklický krut. Turbína lehčí než vzduch Použití vzducholodi na Marsu je velmi problematické a značně nepraktické. Navrhnout vzducholoď schopnou letu v řídké atmosféře je technicky náročné. Objem helia, který by na Zemi nadzvedl určitou hmotnost, je v podmínkách na Marsu schopen unést pouze 1,6 % této hmotnosti. Tento výpočet platí za předpokladu nízkého přetlaku uvnitř balónu. Ve skutečnosti by však bylo nutné udržovat vyšší přetlak, aby nedocházelo k propadávání stěn balónu. Vyšší přetlak ale zároveň zvyšuje hustotu plynu, čímž snižuje vztlakovou sílu. Kromě problémů s letem samotným má vzducholodní turbína i další nevýhody. Patří mezi ně potřeba pravidelného doplňování plynu, potřeba pozemní podpůrné stanice a omezená životnost materiálů použitých na balón. Tkaniny, ze kterých jsou balóny vyrobeny, snadno zachytávají atmosférický prach, což výrazně urychluje jejich degradaci a poréznost. 44 4.3 Těsnění a uložení hřídele Kvůli atmosférickému prachu zvyšujícímu opotřebení je nutné prostor generátoru a ložisek těsnit. U elektrárny je potřeba minimálně jedno hřídelové těsnění, u kterého se snažíme dosáhnout co nejlepších těsnících vlastností a zároveň co možná nejmenšího tření, nabízí se použít teflonové, nebo jiné speciální těsnění ideálně v kombinaci s labyrintovým těsněním, které ještě více zabrání průniku prachu k hlavnímu těsnění. Uložení hřídele se odvíjí od typu použité turbíny, horizontální turbína vlivem aerodynamických sil zavádí axiální sílu na ložiska, kdežto vertikální turbína ne, u ložisek se snažíme dosáhnout také co nejnižšího tření a dlouhé životnosti, mazivo pro taková ložiska musí být kompatibilní s CO2 atmosférou. Kvůli přítomnosti atmosférického prachu, který zvyšuje opotřebení, je nutné důkladně těsnit prostor generátoru a ložisek. U elektrárny je nezbytné minimálně jedno hřídelové těsnění, u kterého je cílem dosáhnout co nejlepšího těsnění při co nejnižším tření. Jako vhodné se nabízí použití teflonového nebo jiného speciálního těsnění, ideálně v kombinaci s labyrintovým těsněním. To poskytuje další ochranu proti průniku prachu k hlavnímu těsnění. Uložení hřídele závisí na typu použité turbíny. Horizontální turbína vytváří v důsledku aerodynamických sil axiální zatížení ložisek, zatímco u vertikální turbíny toto zatížení vzniká jen v důsledku hmotnosti turbíny. I u ložisek se snažíme minimalizovat tření a maximalizovat jejich životnost. Mazivo taky musí být kompatibilní s CO₂ atmosférou. 4.3.1 Přetlakování generátoru Přetlakování generátoru oxidem uhličitým může být účinným způsobem, jak zvýšit výkon elektrárny. Toto vylepšení však s sebou přináší zvýšené nároky na těsnění a celkově zvyšuje konstrukční složitost systému. Těsnění hřídele musí odolávat zvýšenému vnitřnímu tlaku, stejně jako samotná skříň generátoru. Systém přetlakování navíc vyžaduje kompresor, filtraci nasávaného CO₂ a regulační ventil, všechny tyto prvky musí být elektronicky řízené. 45 4.4 Mobilita Pro maximální využití větrné energie může být užitečné elektrárnu občas přemístit na vhodnější místo. Pokud je elektrárna dostatečně lehká, může ji lidská posádka nebo robot snadno přesunout na větrnější místo. Přesunu napomáhá snížená gravitace na Marsu, která činí pouze 3,73 m/s2 Design takové elektrárny by měl zahrnovat úchyty, nebo madla, jednoduchý systém ustavení a možnost připojení baterie. Ta umožní provoz elektrárny ve větší vzdálenosti od základny, kam by nedosáhlo elektrické vedení. 4.5 Koncept konstrukce 4.5.1 Koncept konstrukce elektrárny 1 Tento koncept (Obr. 4-2) využívá klasickou konstrukci horizontální turbíny v kombinaci s generátorem s volnou vrstvou a přetlakováním. Celá sestava je určena k montáži na střechu základny. Generátor spolu s turbínou je uložen na sloupu, který zajišťuje dostatečnou vzdálenost listů turbíny od střechy a dalšího vybavení základny. Gondola elektrárny je kvůli jednoduchosti opatřena korouhví, která umožňuje natáčení turbíny do směru větru. Výhodou této konstrukce je možnost využití baterie přímo v základně a zároveň vyšší efektivita horizontální turbíny. Obr. 4-2 Elektrárna s horizontální turbínou 46 4.5.2 Koncept konstrukce elektrárny 2 Využití kombinace dvou typů vertikálních turbín Darrierovy a Savoniovy společně s přetlakovaným generátorem s volnou vrstvou, sebou nese rozměrově kompaktní elektrárnu vhodnou pro přenos na větrná místa. Konstrukce zahrnuje generátor spolu s přípojkou pro externí baterii, jako základ slouží několikanohý stojan s nastavitelnou výškou nohou pro postavení elektrárny do nezarovnaného terénu. (Obr. 4-3) Kombinace dvou typů turbín kombinuje jejich výhody. Savoniova pomůže s obtížným rozběhem při pomalejším větru a Darrierova dobrou účinnost. Výhodou je univerzální použití elektrárny. Využití kombinace dvou typů vertikálních turbín Darrierovy a Savoniovy spolu s přetlakovaným generátorem s volnou vrstvou přináší rozměrově kompaktní elektrárnu, která je vhodná pro přenos na větrná místa. Konstrukce zahrnuje generátor s přípojkou pro externí baterii. Základ tvoří několika nohý stojan s nastavitelnou výškou, což umožňuje stabilní ustavení elektrárny i na nerovném terénu. (Obr. 4-3) Kombinace těchto dvou turbín spojuje jejich výhody. Savoniova turbína pomáhá s obtížným rozběhem při pomalejším větru, Darrierova turbína zajišťuje vysokou účinnost. Výsledkem je univerzální elektrárna. Obr. 4-3 Elektrárna vertikální – přenosná 47 4.5.3 Koncept konstrukce elektrárny 3 Kombinací konceptu 1 a 2 vzniká statická elektrárna vhodná pro montáž na střechu základny. Využitím podobné turbíny jako u konceptu 2 odpadá potřeba sloupu a natáčecího zařízení. Tato elektrárna rovněž využívá baterii v základně. Obr. 4-4 Vertikální elektrárna – statická 4.6 Výběr řešení Jako výsledné řešení byl zvolen koncept 2. Tento koncept byl vybrán především kvůli své jednoduchosti, všestrannosti a možnosti přenosu. Kombinace Darrierovy a Savoniovy turbíny představuje ideální kompromis mezi účinností a schopností rozběhu při nízkých rychlostech větru. Savoniova turbína umožňuje snadný start i při slabém větru, zatímco Darrierova turbína zajišťuje vyšší efektivitu při vyšších rychlostech větru. Tato kombinace eliminuje potřebu natáčecího zařízení, které by bylo nutné v případě využití horizontální turbíny. Navíc, pro použití vertikální turbíny není potřeba sloupu ani složité gondoly, což výrazně zjednodušuje konstrukci a snižuje hmotnost. Na rozdíl od horizontálních turbín koncept 2 nevyžaduje robustní základ. Celkově koncept 2 nejlépe odpovídá požadavkům na jednoduchou, odolnou a snadno přemístitelnou elektrárnu, vhodnou pro podmínky na Marsu. 48 5 KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Zvolené konstrukční řešení je koncept 2 (Obr. 5-1), přenosná elektrárna s vertikální turbínou a možností připojení baterie. Pro konstrukci generátoru byla zvolena kombinace teflonových desek na statoru a DLC povlaku na hliníkovém rotoru. Uložení generátoru tvoří odlitá přetlaková nádoba (skříň), která umožňuje přetlakování pomocí mikrokompresoru. Skříň zároveň slouží jako přípojné místo pro stojanové nohy. Ty mají nastavitelnou výšku a jsou ke skříni připojeny dvojice ok pro každou nohu. Turbína a generátor jsou propojeny hřídelem, který je uložen v protáhlém krku. Mezi tímto krkem a turbínou se nachází labyrintové těsnění a přetlakové gufero. Obr. 5-1 Elektrárna podle konceptu 2 49 5.1 Vstupní parametry Pro správnou volbu aerodynamického profilu a rozměrů jednotlivých turbín je nutná dodatečná analýza, která zohledňuje povětrnostní podmínky na Marsu. Tato složitá analýza je však nad rámec této práce. Z analýzy vyplývají zatížení jednotlivých částí elektrárny. Do analýzy rovněž vstupuje odpor generátoru a jeho uložení, který závisí na konkrétní konstrukci. Tento odpor se projevuje jako krouticí moment a lze ho do určité míry ovlivnit volbou přítlačné síly na disky generátoru. Snížení přítlačné síly ale vede k nižšímu výkonu generátoru. V této práci proto stanovíme pouze maximální rozměry turbíny a generátoru a pouze odhadneme zatížení hřídele. Konkrétní vstupní parametry pro návrh turbíny jsou tedy závislé na zvoleném konstrukčním řešení generátoru a výsledcích předchozí analýzy. Práce nastíní možnou konstrukci jednotlivých částí elektrárny. 5.1.1 Rozměrové parametry Kvůli rozměrovým omezením nákladového prostoru nosné rakety je elektrárna navržena tak, aby ji bylo možné na místě sestavit lidskou posádkou, nebo s konstrukčními úpravami montážních míst robotem. Jednotlivé díly jsou konstruovány s maximální délkou 2 metry. Celková hmotnost elektrárny je omezena na 300 kg. V Tab. 5-1 jsou uvedeny rozměry jednotlivých částí. Tab. 5-1 Rozměry částí elektrárny Součást Rozměry [mm] x y z List turbíny 2000 765 75 Savoniova turbína 960 350 350 Prut nohy 814 40 40 Generátor 770 474 474 Posuvník nohy 630 170 103 Celková hmotnost 72 kg 50 5.1.2 Provozní parametry Vnější působení Elektrárna je během provozu vystavena extrémním teplotám, které znemožňují použití některých materiálů, nebo vyžadují dodatečná opatření jejich povrchu. Zvýšená intenzita UV záření navíc vyžaduje dodatečnou ochranu kompozitních materiálů a dalších polymerů použitých na vnějších částech zařízení. Elektrárna je dále vystavena erozi způsobené větrem a prachovými částicemi v atmosféře. V Tab. 5-2 jsou vypsány důležité vnější účinky. Tab. 5-2 Vnější účinky Parametr Hodnota Max. rychlost větru 𝑣 40 m/s Prům. hustota atmosféry 𝜌 0,02 m/s2 Max teplota 25 °C Min teplota -120 °C Provoz Určení výkonu generátoru závisí na konstrukci samotného generátoru i turbíny. Pro přesnější výpočet je potřeba dříve zmíněná analýza. Pro základní výpočty však můžeme uvažovat maximální výkon elektrárny 20 kW při 500 1/min. Přetlakování je navrženo s max přetlakem 150 kPa. Tyto hodnoty byly odhadnuty na základě zjištění a poznatků v [38]. Výkon byl záměrně zvolen vyšší s ohledem na větší rozměry vlastní konstrukce v této práci. Všechny provozní parametry jsou uvedeny Tab. 5-3. Tab. 5-3 Provozní parametry Parametr Hodnota Výkon 𝑃 20 000 W Otáčky 𝑛 500 1/min Přetlak 𝑝𝑟 150 kPa 51 5.2 Rozvržení Elektrárna je navržena tak, aby skříň generátoru, její vnitřní části a krk nebylo nutné na Marsu skládat. Rozebíratelné jsou však turbína a stojan. Z unašečů na Savoniově turbíně se demontují všechny tři listy Darrierovy turbíny. Samotnou Savoniovu turbínu je rovněž potřeba demontovat. Kompletně demontované jsou také tři stojanové nohy, přičemž každá z nich se skládá ze dvou prutů a posuvníku (Obr. 5-2). Obr. 5-2 Elektrárna rozložená na jednotlivé části 5.2.1 Materiály Pro zajištění co nejlehčí konstrukce jsou v této aplikaci, s výjimkou ložisek, elektroniky a pružin, použity převážně slitiny lehkých kovů nebo kompozity. Toto platí i pro veškerý spojovací materiál – šrouby, podložky a matice jsou vyrobeny z titanových slitin. Většina konstrukčních dílů je zhotovena z hliníkových slitin, například A356 nebo 7075-T6. Pro více namáhané součásti jsou použity slitiny titanu. 52 5.3 Turbína Větrná turbína se skládá ze dvou částí – tří listů Darrierovy turbíny a Savoniovy turbíny. Konstrukce turbíny je navržena tak, aby žádná z jejích částí nepřesahovala výšku dvou metrů. Turbína je k hřídeli připojena pomocí sešroubované příruby (Obr. 5-3). Obr. 5-3 Příruba turbíny Savoniova turbína Savoniova turbína má výšku 893 mm a průměr 350 mm. Je vyrobena ze čtyř kompozitních dílů – dvou krajních disků a dvou lopatek. Všechny díly jsou navzájem slepeny. Lopatky mají kapkovitý tvar a jsou navrženy tak, aby jejich vnitřní dutinou procházely dvě trubky z hliníkové slitiny. Tyto trubky přenášejí krouticí moment z lopatek a zároveň přenášejí moment i z horního unašeče Darrierovy turbíny. Tvar lopatek je znázorněn na Obr. 5-4. Obr. 5-4 Řez Savoniovou turbínou 53 Trubky jsou pomocí matic zajištěny v přírubě na spodní části turbíny a podobným provedením zajištěny i v unašeči Darrierovy turbíny na horní straně (Obr. 5-5). Obr. 5-5 Uchycení na a) horní straně turbíny, b) dolní straně turbíny Darrierova turbína Listy Darrierovy turbíny mají tvar písmene H, což zajišťuje jednoduchou konstrukci a kompaktní rozměry. Každý list je dlouhý dva metry a je vyroben z karbonového kompozitu. Nosníky listů jsou uchyceny k unašečům na horní a spodní straně Savoniovy turbíny pomocí sešroubovaného sevření (Obr. 5-6). Tento způsob uchycení umožňuje snadnou montáž bez narušení struktury kompozitu. Obr. 5-6 Sevření nosníku 54 5.3.1 Uložení turbíny Turbína je uložena na krku, který slouží jako menší sloup. Jeho funkcí je přiblížit uložení ložisek blíže k místu působení ohybového momentu, vznikajícího v důsledku aerodynamických sil působících na lopatky turbíny. Krk zároveň zajišťuje dostatečnou vzdálenost lopatek od země a od stojanových noh. Dále přispívá k celkové tuhosti uložení, čímž snižuje nadměrný ohyb hřídele. Krk do konstrukce však zavádí potenciální místo pro vznik netěsnosti v místě připojení ke skříni generátoru. Toto spojení je realizováno pomocí příruby. Krouticí moment od turbíny je na hřídel přenášen rovněž pomocí příruby. Ta je svařena ze dvou dílů. Horní deska obsahuje otvory pro průchod trubek ze Savoniovy turbíny. Spodní díl je dutý, což umožňuje vystředění na hřídel, a je prodloužen tak, aby bylo možné do šesti otvorů příruby vložit šrouby. Mezi přírubu turbíny a hřídel je vložena vysoce přesná pohyblivá část labyrintového těsnění (Obr. 5-7). Obr. 5-7 Uložení turbíny 55 5.4 Hřídel Dlouhá hřídel přenáší krouticí moment z turbíny ke generátoru. Na spodní části hřídele je nasazen celý generátor, který je proti sklouznutí zajištěn pojistným kroužkem. Přenos krouticího momentu z hřídele na jednotlivé rotorové disky generátoru je zajištěn pomocí čtyř frézovaných drážek, do kterých zapadají plechové jazýčky na rotorech. Drážky sahají až ke konci hřídele, aby bylo možné generátor nasadit (Obr. 5-8). Na druhém konci hřídele se nachází šest závitových otvorů a středicí přesah pro sešroubování s přírubou turbíny. Součástí hřídele je také kontaktní plocha s nízkou drsností povrchu určená pro kroužky přetlakového gufera. Nízká drsnost snižuje tření a zároveň zvyšuje těsnost a životnost těsnění. Gufero je umístěno v horní části hřídele, v blízkosti šroubových otvorů. Pro snížení hmotnosti je hřídel dutá. Obr. 5-8 Hřídel v krku 5.4.1 Uložení hřídele Hřídel je uložena v krku pomocí dvojice ložisek, která se nacházejí mezi přírubovým spojem a drážkami (Obr. 5-8). Díky tomuto uspořádání nevzniká v místě generátoru ohybový moment, který by mohl způsobit nerovnoměrné zatížení třecích ploch generátoru. Toto řešení však vede k výraznému rozdílu v radiálních silách působících na jednotlivá ložiska. Z tohoto důvodu je horní ložisko zvoleno dvouřadé s oboustranným kosoúhlým stykem, ložisko disponuje dlouhou životností a schopností axiálního zajištění hřídele. Spodní ložisko je plovoucí radiální kuličkové ložisko. Tento plovoucí typ uložení zabraňuje vzniku vnitřního pnutí nebo skřípnutí ložiska vlivem tepelné roztažnosti hřídele. Pro mazání ložisek je použito plastické mazivo. 56 5.4.2 Kontrola hřídele k MSÚ Hřídel přenáší velký krouticí moment a zároveň i ohybový moment z turbíny na generátor. Tato namáhání spolu s konstrukcí hřídele určují její únosnost. V tomto případě se zaměříme především na únavovou životnost hřídele tak, aby bezpečnost k meznímu stavu únavy (MSÚ) 𝑘𝑢 byla větší než 1,5. Pro stanovení sil působících na hřídel je nutné vypočítat přenášený krouticí moment a odhadnout ohybovou sílu, kterou turbína na hřídel působí. Krouticí moment 𝑀𝑘 se určí na základě výkonu 𝑃 a otáček 𝑛, které jsou uvedeny v Tab. 5-3. Výpočet krouticího momentu se provádí podle následujícího vztahu: 𝑀𝑘 = 𝑃 𝑛 ∙ 2𝜋 60 = 20000 500 ∙ 2𝜋 60 = 381,970 𝑁𝑚 (2) Pro určení největšího ohybového momentu na hřídeli není díky uložení hřídele nutné znát reakční síly ložisek. Postačí výsledná aerodynamická síla působící na turbínu a vzdálenost jejího působiště od ložiska A. K výpočtu aerodynamických síl 𝐹𝑉 je zapotřebí analýza uvedená v kapitole 5.1. Pro odhad síly 𝐹𝑉 lze využít následující vztah, do kterého vstupují následující parametry: součinitel odporu 𝐶𝐷 = 2 (je kvůli neurčitosti záměrně zvolen vysoký), průřez turbíny 𝑆 kolmý na směr větru, rychlost větru 𝑣 a hustota atmosféry 𝜌. Rychlost větru a hustotu najdeme v Tab. 5-2. 𝐹𝑉 = 1 2 ∙ 𝑣2 ∙ 𝜌 ∙ 𝑆 ∙ 𝐶𝐷 = 1 2 ∙ 402 ∙ 0,02 ∙ 0,615 ∙ 2 = 19,68 𝑁 (3) Působiště této síly lze určit jako vzdálenost středu turbíny 𝑙𝑡 od ložiska A, ohybový moment se poté spočítá jako síla působící na ramenu. 𝑀𝑜 = 𝐹𝑉 ∙ 𝑙𝑡 = 19,68 ∙ 661 = 12 015 𝑁𝑚𝑚 (4) Jako nebezpečné místo na hřídeli je uvažováno zúžení za ložiskem A. V tomto bodě bude uvažován stejný ohybový a kroutící moment jako v místě ložiska A, vypočtené výše. Pro výpočet je nutné znát vnější průměr hřídele 𝐷 a vnitřní průměr 𝑑. Výpočty MSÚ jsou provedeny podle kritéria ASME [51] a jsou uvedeny v Příloha 1 str. 2. Důležité výsledky těchto výpočtů jsou shrnuty v Tab. 5-4 Výsledky kontroly hřídele k MSÚ. Uvažovaným materiálem hřídele je hliníková slitina 7075-T6, jejíž mechanické vlastnosti jsou uvedeny v Příloha 1 str. 2 [52]. 57 Tab. 5-4 Výsledky kontroly hřídele k MSÚ Parametr Hodnota Amplituda redukovaného napětí 𝜎𝑎 1,484 MPa Střední redukované napětí 𝜎𝑚 47,192 MPa Bezpečnost k meznímu stavu únavy 𝑘𝑢 10,57 Vysoký součinitel bezpečnosti 10,57, umožňuje další snížení průměru hřídele, tloušťky její stěny nebo materiálu. Další snižování průměru či tloušťky stěny je však z praktických důvodů nevhodné, a to zejména kvůli obtížnému vrtání a rozměrům prvků, které přenášejí krouticí moment. 5.5 Generátor Generátor s volnou vrstvou je uložen přímo na hřídeli. Se skříní jsou v kontaktu pouze frézované drážky na vnějším okraji statorových disků. Tyto drážky zapadají do protikusu ve skříni a zajišťují stator proti protáčení. Samotný generátor se skládá z pěti statorových disků o průměru 390 mm a čtyř rotorových disků. Každý rotorový disk je umístěn mezi dvěma disky statoru. Statorovými disky prochází šest šroubů s pružinami zajištěných maticemi. Pružiny slouží k nastavení přítlačné síly na disky (Obr. 5-9). Aby nedocházelo k vodivému propojení mezi hřídelí a statorem, jsou mezi ně vloženy teflonové kroužky. Obr. 5-9 Řez generátorem 58 Konstrukce rotorového disku je jednoduchá. Jedná se o hliníkový mřížkovaný plech o tloušťce 3 mm, s propojením uprostřed, celý disk je povlakován nevodivou vrstvou DLC. Ve středu disku se nachází otvor s jazýčky, které přenášejíí kroutící moment z hřídele na disky. (Obr. 5-10) Statorový disk (Obr. 5-10) je vyroben frézováním z jednoho kusu hliníku. Z obou stran je disk zahlouben, do těchto zahloubení jsou na vrstvě izolace uloženy mřížky elektrod. Elektrodové mřížky jsou následně přikryty nevodivou vrstvou teflonu, po které klouže rotor. Obr. 5-10 Rozložení statorového disku 5.6 Skříň generátoru Skříň drží pohromadě všechny části elektrárny a zároveň slouží k udržení přetlaku CO₂ atmosféry uvnitř. Skříň vyrobena ze dvou dílů: hliníkového odlitku, který tvoří tělo, a hliníkového plechu jako víko. Na horní straně skříně je otvor se šrouby pro připojení krku. Na okrajích horní části se nacházejí tři oka pro montáž nohou (Obr. 5-11). Uvnitř skříně jsou umístěna montážní místa pro přetlakový systém a tři drážky pro nasunutí statorových disků. Na válcové části skříně jsou vyvrtány tři závitové otvory pro montáž elektrické přípojky a pro vstup a výstup CO₂ přetlakového systému. 59 Obr. 5-11 Skříň generátoru Spodní dno a víko skříně jsou vyrobeny z 8 mm silného plechu. Ve víku je vrtáno 24 závitových otvorů pro sešroubování s límcem na těle skříně. Dále je zde šest dalších závitových otvorů pro připevnění tří konzol s oky, která slouží k uchycení nohou. Pro pevnostní kontrolu skříně je potřeba další MKP analýza. 5.7 Přetlakový systém Přetlakový systém se skládá z filtru prachových částic, kompresoru, dvou senzorů tlaku, regulačního ventilu a řídicí jednotky (Obr. 5-12). Prachový filtr je našroubován do závitového otvoru na stěně skříně a propojen trubkou s kompresorem. Vypouštění přetlaku řídí regulační ventil. Kompresor i regulační ventil jsou ovládány na základě údajů ze dvou tlakoměrů, které jsou umístěny před a za regulačním ventilem. Obr. 5-12 Přetlakový systém 60 5.7.1 Těsnění Pro správnou funkci přetlakového systému a zabránění vniknutí prachu do generátoru a ložisek je nutné systém řádně utěsnit. U stykových ploch nepohyblivých částí, jako jsou skříň, víko a krk, je použito těsnění ve formě teflonové vložky sevřené mezi dosedací plochy. Klasické pryžové O-kroužky by nevydržely extrémně nízké teploty. Těsnění hřídele Pro utěsnění hřídele je zvolena kombinace labyrintového těsnění a přetlakového gufera (Obr. 5-13). Labyrintové těsnění se skládá ze dvou částí. Pohyblivá část je navlečena na hřídel a je zajištěna pomocí šroubů, které zároveň upevňují turbínu. Pevná část je přišroubována ke krku turbíny šesti šrouby a zároveň slouží jako dosedací plocha pro horní ložisko. Přetlakové teflonové gufero je uloženo v krku a zajištěno pojistným kroužkem. Bylo zakázkově vyrobeno tak, aby vydrželo přetlak 150 kPa CO2. Použití teflonu je nezbytné, protože běžná pryž by při nízkých teplotách na Marsu selhala. Teflonové gufero klade přísné nároky na kvalitu dosedací plochy na hřídeli. Obr. 5-13 Těsnění hřídele 61 5.8 Stojanové nohy Pro ustavení elektrárny do přímé polohy jsou potřeba stavitelné nohy. Každá ze tří noh se skládá ze dvou prutů opatřených oky a vodící trubky pro posuvník. Posuvník je tvořen trubkou s několika otvory pro kolík a zašroubovanou botou. Otvory v posuvníku odpovídají otvorům ve vodící trubce, což umožňuje přibližné nastavení výšky nohy posunutím posuvníku a zajištěním kolíkem (Obr. 5-14). Přesného doladění výšky se dosáhne šroubováním boty. Povrch posuvníku, vodící trubky i boty jsou povlakovány vrstvou MoS2, která zabraňuje vzniku studených svarů. Zároveň nohy slouží jako manipulační prostředek pro přenos elektrárny Obr. 5-14 Stojanová noha 62 5.8.1 Kontrola překlopení Během prašných bouří může rychlost větru dosahovat až 40 m/s. Vítr této rychlosti působí na turbínu značnou silou a může způsobit překlopení celé elektrárny. Je proto nezbytné ověřit, že elektrárna zůstane stabilní i při takových podmínkách. Kromě samotné síly větru ovlivňuje stabilitu také délka noh a jejich vzdálenost od těžiště elektrárny. Pro výpočet rizika překlopení se uvažuje maximální vysunutí noh. Závěr o stabilitě lze vyvodit z momentové rovnováhy vzhledem k bodu překlopení na Obr. 5-15. Obr. 5-15 Silové působení na elektrárnu Pokud je moment od tíhové síly (𝑀𝑔) větší než moment od aerodynamických sil (𝑀𝑉), elektrárna se nepřeklopí. Při této kontrole se neuvažuje možnost posuvu elektrárny kvůli hrubému povrchu. Moment od aerodynamických sil uvažuje sílu 𝐹𝑉 z kapitoly 5.4.2. 𝑀𝑉 = ℎ ∙ 𝐹𝑉 = 1883,75 ∙ 19,68 = 37 072 𝑁𝑚𝑚 (5) Moment od tíhové síly vyžaduje tíhové zrychlení 𝑔 a hmotnost elektrárny 𝑚 odečtenou z vlastností modelu v aplikaci Inventor. 𝐹𝑔 = 𝑔 ∙ 𝑚 = 3,73 ∙ 72 = 268,56 𝑁 (6) 𝑀𝑔 = 𝑎 ∙ 𝐹𝑔 = 553,25 ∙ 268,56 = 148 648 𝑁𝑚𝑚 (7) Jelikož je 𝑀𝑔 výrazně větší než 𝑀𝑉, tak k překlopení nedojde. 63 6 DISKUZE S ohledem na cíl této práce byly navrhnuty tři koncepční řešení triboelektrické větrné elektrárny pro použití na Marsu. Užití elektrárny je uvažováno jako zdroj energie pro několika člennou lidskou misi na Mars, avšak navrhnuté koncepty lze po nutných úpravách uvažovat i pro mise jiného charakteru. Na základě několika studií byl pro elektrárnu navrhnut nejlepší typ generátoru. Jednotlivé koncepty elektráren vyplývají z již existujících větrných elektráren na Zemi. Pro detailnější konstrukční řešení byl vybrán koncept 2, využívající vertikální Darrierovu a Savoniovu turbínu. Výhodou tohoto řešení je snížení počtu pohyblivých částí, což přispívá ke spolehlivosti zařízení. Až při detailním konstrukčním návrhu se objevily konkrétní problémy spojené s prostředím Marsu. Jako problém se ukázalo obtížné zabránění vniku nečistot do prostoru ložisek a generátoru. Extrémní podmínky neumožňují použití běžných materiálů a tomu odpovídají i použitá těsnění a konstrukční prvky. Jako další problém se ukázalo obtížné spojení obou typů turbín a jejich spojení se hřídelí. Jako problém se taky ukázal možný vznik studených svarů, který by bránil nastavení noh. Problematická je taky tepelná roztažnost, při použití materiálů s různou tepelnou roztažností pro hřídel a krk by mohlo dojít k vymezení vůlí. V případě ložisek a hřídele může dojít ke vzniku vůle mezi hřídelí a vnitřním kroužkem ložiska, čemuž je potřeba předcházet. Největším problémem je však návrh samotného generátoru a v něm použitých materiálů. Návrh efektivního generátoru vyžaduje využití metody konečných prvků. Triboelektrické materiály použité v generátoru je potřeba otestovat dlouhodobým testem, při kterém je potřeba hlídat opotřebení a zachování triboeletrických vlastností. Výsledná konstrukce elektrárny, představuje možné řešení a je založena na parametrech zvolených na základě jednoduchých předpokladů. Vývoj funkčního vyžaduje rozsáhlejší analýzu a další vývoj a experimentální ověření, zejména co se týče generátoru a v něm použitých materiálech. 64 7 ZÁVĚR V této práci byl navržen koncept větrné elektrárny pro podmínky na Marsu, využívající kombinaci vertikální turbíny a triboelektrického generátoru. Návrh zohledňuje specifické požadavky prostředí mimo Zemi, jako je přítomnost prachu, teplotní extrémy, omezené rozměry a potřeba vysoké spolehlivosti. Cíle práce byly splněny na úrovni koncepčního návrhu, včetně ověření hřídele a volby vhodných materiálů. Výsledné konstrukční řešení ukazuje, že řešení je funkčně uskutečnitelné. Další práce by měla zahrnovat detailní návrh efektivního generátoru, ověření jeho výkonových charakteristik a optimalizaci konstrukčních prvků pomocí MKP a zkoušek v simulovaných podmínkách. Další práce by taktéž měla uvažovat elektrárnu vhodnou pro mise bez lidské posádky – elektrárnu, která nevyžaduje složení na místě. 65 8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] LANDIS, Geoffrey A. DUST OBSCURATION OF MARS SOLAR ARRAYSt [online]. 1996. Dostupné z: doi:10.1016/S0094-5765(96)00088-4 [2] Průvodce Sluneční soustavou: Stále nedobytý Mars [online]. [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://www.abicko.cz/galerie/precti-si-technika- vesmir/61237/pruvodce-slunecni-soustavou-stale-nedobyty-mars?foto=8 [3] HARTWICK, Victoria, Owen TOON, Julie LUNDQUIST, Olivia PIERPAOLI a Melinda KAHRE. Assessment of Wind Energy Resource Potential for Future Human Missions to Mars [online]. 15. duben 2022. Dostupné z: doi:10.21203/rs.3.rs- 1510777/v1 [4] Full-scale production of plutonium-238 still years away [online]. [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://spacenews.com/full-scale-production-of-plutonium-238-still- years-away/ [5] NATIONAL AERONAUTICS AND SPACE ADMINISTRATION. Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator (MMRTG) [online]. 2020 [vid. 2025-02-18]. Dostupné z: https://mars.nasa.gov/internal_resources/788/ [6] Soubor:RTG.png [online]. [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:RTG.png [7] JAMES, George, Gregory CHAMITOFF a Donald BARKER. DESIGN AND RESOURCE REQUIREMENTS FOR SUCCESSFUL WIND ENERGY PRODUCTION ON MARS [online]. 1999 [vid. 2025-05-06]. Dostupné z: https://marspapers.org/paper/James_1999.pdf [8] SEOL, Myeong-Lok, Jin-Woo HAN, Dong-Il MOON a M. MEYYAPPAN. Triboelectric nanogenerator for Mars environment. Nano Energy [online]. 2017, 39, 238–244 [vid. 2025-05-08]. ISSN 22112855. Dostupné z: doi:10.1016/j.nanoen.2017.07.004 [9] KANG, Jin Ho, Co-Investigator CHRISTOPHER, E BAKER a Danielle D MCCULLOCH. Technology Area Aerospace Power and Energy Storage [online]. 2022 [vid. 2025-02-18]. Dostupné z: https://techport.nasa.gov/projects/106646? [10] Atlas-5(541) [online]. 2024 [vid. 2025-02-19]. Dostupné z: https://space.skyrocket.de/doc_lau_det/atlas-5-541.htm? [11] TARIQ MALIK. Launch of NASA’s next Mars rover delayed again by „contamination concern" on the ground [online]. 2020 [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://www.space.com/nasa-mars-rover-perseverance-launch-delay-july-22.html 66 [12] Cost of Transportation [online]. 2025 [vid. 2025-02-19]. Dostupné z: https://marspedia.org/Cost_of_transportation [13] PERKO, Howard A, John D NELSON a Jacklyn R GREEN. REVIEW OF MARTIAN DUST COMPOSITION, TRANSPORT, DEPOSITION, ADHESION, AND REMOVAL [online]. 2002 [vid. 2025-03-16]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/328319061 [14] MIRIA M. FINCKENOR a KIM K. DE GROH. A Researcher’s Guide to: Space Environmental Effects [online]. 2020 [vid. 2025-03-16]. Dostupné z: https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2022/06/researchers-guide-space- environment-effects.pdf [15] STEPHEN CARNEY. Mars Facts [online]. 2025 [vid. 2025-03-01]. Dostupné z: https://science.nasa.gov/mars/facts/ [16] TOTAL MATERIA AG. Steel properties high an low temperatures [online]. 2001 [vid. 2025-03-01]. Dostupné z: https://www.totalmateria.com/en-us/articles/steel- properties-low-and-high-temperatures/ [17] HIRT, C., S.J. CLAESSENS, M. KUHN a W.E. FEATHERSTONE. Kilometer- resolution gravity field of Mars: MGM2011 [online]. 2012 [vid. 2025-04-16]. Dostupné z: doi:10.1016/j.pss.2012.02.006 [18] RODRIGUEZ-MANFREDI, J. A., M. DE LA TORRE JUAREZ a A. SANCHEZ- LAVEGA. a další... The diverse meteorology of Jezero crater over the first 250 sols of Perseverance on Mars. Nature Geoscience [online]. 2023, 16, 19–28. ISSN 17520908. Dostupné z: doi:10.1038/s41561-022-01084-0 [19] HABERLE, R.M. SOLAR SYSTEM/SUN, ATMOSPHERES, EVOLUTION OF ATMOSPHERES | Planetary Atmospheres. In: Encyclopedia of Atmospheric Sciences [online]. B.m.: Elsevier, 2015 [vid. 2025-04-16], s. 168–177. Dostupné z: doi:10.1016/B978-0-12-382225-3.00312-1 [20] NATIONAL WEATHER SERVICE. Origin of Wind [online]. 2009 [vid. 2025-02- 28]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20090324043730/http://www.srh.noaa.gov/jetstream/ synoptic/wind.htm [21] KARL B. HILLE. The Fact and Fiction of Martian Dust Storms [online]. 2015 [vid. 2025-02-28]. Dostupné z: https://www.nasa.gov/solar-system/the-fact-and- fiction-of-martian-dust-storms/ [22] NASA JPL. The 2001 Great Dust Storms [online]. 2001 [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/?IDNumber=PIA03170 67 [23] NATIONAL AERONAUTICS AND SPACE ADMINISTRATION. Mars dust opacities [online]. 2007 [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mars_dust_opacities_MER- B_Sol_1205_to_1235.jpg [24] ŠKORPÍK, Jiří. VYUŽITÍ ENERGIE VĚTRU [online]. 2006 [vid. 2025-02-28]. ISSN 18048293. Dostupné z: https://www.transformacni-technologie.cz/04.html [25] MASTNÝ, Petr, Jiií DRÁPELA, Stanislav MIŠÁK, Jan MACHÁÁEK, Michal PTÁÁEK, Lukáš RADIL, Tomáš BARTOŠÍK a Tomáš PAVELKA. Obnovitelné zdroje elektrické energie. nedatováno. [26] ANDERSON, David F.. a Scott. EBERHARDT. Understanding flight. B.m.: McGraw-Hill, 2001. ISBN 0-07-136377-7. [27] ALLSTAR NETWORK. Forces acting on Airofoil [online]. 1999 [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://web.eng.fiu.edu/allstar/drag3.htm [28] YANG, Zhongzhou. Wind Turbine Controls for Farm and Offshore Operation. B.m., 2013. b.n. [29] SHIKHA, Afrin Nahar, T BHATTI a D P KOTHARI. Early Development of Modern Vertical and Horizontal Axis Wind Turbines: A Review. Wind Engineering [online]. 2005, 29, 287–300. Dostupné z: doi:10.1260/030952405774354859 [30] WINDUSTRY. Elektrárna s korouhví [online]. [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://www.windustry.com/400w-12v-24v-48v-horizontal-axis-wind-turbine.htm [31] TUMMALA, Abhishiktha, Ratna Kishore VELAMATI, Dipankur Kumar SINHA, V. INDRAJA a V. Hari KRISHNA. A review on small scale wind turbines [online]. B.m.: Elsevier Ltd. 1. duben 2016 [vid. 2025-04-16]. ISSN 18790690. Dostupné z: doi:10.1016/j.rser.2015.12.027 [32] M. SHAMSUDDIN, M.S. a Noorfazreena M. KAMARUDDIN. Experimental study on the characterization of the self-starting capability of a single and double-stage Savonius turbine. Results in Engineering [online]. 2023, 17, 100854. ISSN 25901230. Dostupné z: doi:10.1016/j.rineng.2022.100854 [33] GOLECHA, K., M. A. KAMOJI, S. B. KEDARE a S. V. PRABHU. Review on Savonius Rotor for Harnessing Wind Energy. Wind Engineering [online]. 2012, 36(6), 605–645. ISSN 0309-524X. Dostupné z: doi:10.1260/0309-524X.36.6.605 [34] AL-GHRIYBAH, Mohanad, Mohd F. ZULKAFLI a Djamal H. DIDANE. Numerical Investigation of Inner Blade Effects on the Conventional Savonius Rotor with External Overlap. Journal of Sustainable Development of Energy, Water and Environment Systems [online]. 2020, 8(3), 561–576 [vid. 2025-05-08]. ISSN 18489257. Dostupné z: doi:10.13044/j.sdewes.d7.0292 68 [35] CASTELLANI, Francesco, Davide ASTOLFI, Mauro PEPPOLONI, Francesco NATILI, Daniele BUTTÀ a Alexander HIRSCHL. Experimental Vibration Analysis of a Small Scale Vertical Wind Energy System for Residential Use. Machines [online]. 2019, 7, 35. Dostupné z: doi:10.3390/machines7020035 [36] PETER LOBNER. Magenn Power Inc.-Magenn Air Rotor System (MARS) [online]. 2024 [vid. 2025-04-16]. Dostupné z: https://lynceans.org/wp- content/uploads/2024/11/Magenn-Air-Rotor-System_MARS.pdf [37] ANANDA, M R S. Basic Electrical Engineering [online]. B.m.: Pearson Education India, nedatováno. ISBN 9788131754276. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=uDeN4aji6OgC [38] POZO, Borja, Ewelina RYSZAWA, Iban QUINTANA, Iñigo MUÑOZ, Iñigo ARIZAGA a Lionel GALLIARD. TRIBOELECTRIC WIND TURBINE FOR MARS EXPLORATION [online]. nedatováno [vid. 2025-04-16]. Dostupné z: https://www.esmats.eu/esmatspapers/pastpapers/pdfs/2023/pozo.pdf [39] PAN, Shuaihang a Zhinan ZHANG. Fundamental theories and basic principles of triboelectric effect: A review [online]. B.m.: Tsinghua University Press. 1. únor 2019. ISSN 22237704. Dostupné z: doi:10.1007/s40544-018-0217-7 [40] NIU, Simiao a Zhong Lin WANG. Theoretical systems of triboelectric nanogenerators. Nano Energy [online]. 2014, 14, 161–192. ISSN 22112855. Dostupné z: doi:10.1016/j.nanoen.2014.11.034 [41] POZO, Borja, Iban QUINTANA, Ewelina RYSZAWA, Iñigo MUÑOZ, Lionel GALLIARD a Erlatnz FERNANDEZ DE GOROSTIZA. First steps to develop a triboelectric wind turbine for Mars exploration [online]. 2022 [vid. 2025-04-16]. Dostupné z: https://www.esmats.eu/amspapers/pastpapers/pdfs/2022/pozo.pdf [42] ALAM, Syed Nasimul, Arka GHOSH, Pankaj SHRIVASTAVA, Uddeshya SHUKLA, Kamal GARG, Abhay Chowdary EDARA a Nityananada SAHOO. An introduction to triboelectric nanogenerators. Nano-Structures and Nano-Objects [online]. 2023, 34. ISSN 2352507X. Dostupné z: doi:10.1016/j.nanoso.2023.100980 [43] JOY WAGON. Charging by Electrostatic Induction [online]. 1999 [vid. 2025-02-20]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20161031025014/http://regentsprep.org/Regents/phy sics/phys03/aeleclab/induct.htm [44] NIU, Simiao, Ying LIU, Xiangyu CHEN, Sihong WANG, Yu Sheng ZHOU, Long LIN, Yannan XIE a Zhong Lin WANG. Theory of freestanding triboelectric-layer- based nanogenerators. Nano Energy [online]. 2015, 12, 760–774. ISSN 22112855. Dostupné z: doi:10.1016/j.nanoen.2015.01.013 69 [45] JEBRI, Zaineb a Mahfoudh TALEB ALI. Insights and Applications: Evaluating Edge Effects in Planar Capacitors with Advanced Modeling [online]. 19. prosinec 2023. Dostupné z: doi:10.21203/rs.3.rs-3764903/v1 [46] Parallel Plate Capacitor [online]. 2011 [vid. 2025-05-08]. Dostupné z: https://english.eagetutor.com/root/parallel-plate-capacitor-sp-813460666 [47] ZHANG, Renyun a Håkan OLIN. Material choices for triboelectric nanogenerators: A critical review [online]. B.m.: John Wiley and Sons Inc. 1. prosinec 2020. ISSN 25673173. Dostupné z: doi:10.1002/eom2.12062 [48] YOON, Hong Joon, Hanjun RYU a Sang Woo KIM. Sustainable powering triboelectric nanogenerators: Approaches and the path towards efficient use [online]. B.m.: Elsevier Ltd. 1. září 2018. ISSN 22112855. Dostupné z: doi:10.1016/j.nanoen.2018.06.075 [49] KIM, Yeon, Jaejun LEE, Sang-Won PARK, Chanho PARK, Cheolmin PARK a Heon-Jin CHOI. Effect of the relative permittivity of oxides on the performance of triboelectric nanogenerators. RSC Adv. [online]. 2017, 7, 49368–49373. Dostupné z: doi:10.1039/C7RA07274K [50] LI, Wenjian, Liqiang LU, Chi ZHANG, Katja LOOS a Yutao PEI. Durable and High- Performance Triboelectric Nanogenerator Based on an Inorganic Triboelectric Pair of Diamond-Like-Carbon and Glass. Advanced Science [online]. 2024. ISSN 21983844. Dostupné z: doi:10.1002/advs.202309170 [51] JUVINALL, R C a K M MARSHEK. Fundamentals of Machine Component Design. B.m.: Wiley, 2011. ISBN 9781118012895. [52] AEROSPACE SPECIFICATION METALS INC. Aluminium-7075-T6 [online]. 1990 [vid. 2025-05-13]. Dostupné z: https://www.aerospacemetals.com/wp- content/uploads/2023/06/Aluminum-7075-T6-7075-T651.pdf 70 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, SYMBOLŮ A VELIČIN RTG radioizotopový termonukleární generátor UV ultra fialové PTFE polytetrafluoretylen (teflon) DLC diamond-like carbon (uhlík podobný diamantu) MSÚ mezní stav únavy MKP metoda konečných prvků CO2 oxid uhličitý MoS2 sulfid molybdeničitý  [C/m2] povrchová hustota náboje R [Ω] odpor 𝑄 [C] náboj 𝐶 [µF] kapacita 𝑉𝑂𝐶 [V] napětí při nepropojeném obvodu 𝑡 [s] čas 𝑣 [m/s] rychlost větru 𝜌 [kg/m3] hustota atmosféry 𝑆 [m2] průřez turbíny 𝐶𝐷 [-] součinitel odporu 𝑙𝑡 [mm] vzdálenost středu turbíny od ložiska A 𝑎 [mm] vzdálenost těžiště od noh ℎ [mm] vzdálenost středu turbín od noh 𝑀𝑜 [N mm] ohybový moment 71 𝑀𝑘 [N m] kroutící moment 𝑀𝑉 [N mm] moment od aerodynamických sil 𝑀𝑔 [N mm] moment od tíhové síly 𝐹𝑉 [N] aerodynamické síly 𝐹𝑔 [N] tíhová síla 𝑔 [m/s2] tíhové zrychlení 𝑚 [kg] hmotnost 𝑃 [W] výkon 𝑛 [1/min] otáčky 𝑝𝑟 [kPa] přetlak 𝜎𝑎 [MPa] Amplituda redukovaného napětí 𝜎𝑚 [MPa] Střední redukované napětí 𝑘𝑢 [-] bezpečnost k meznímu stavu únavy 72 10 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obr. 2-1 Solární panely sondy InSight a) v prosinci 2018, b) panely v červnu 2021 [2] .. 17 Obr. 2-2 zjednodušený řez RTG [6] .......................................................................... 18 Obr. 2-3 Nákladový prostor Atlas V541 [11] .............................................................. 19 Obr. 2-4 Mars normálně a během globální prachové bouře [23] .................................. 22 Obr. 2-5 Zastínění oblohy atmosferickým prachem v rozpětí 30 solů [24] ..................... 23 Obr. 2-6 Aerodynamické síly na profilu [28] .............................................................. 24 Obr. 2-7 Elektrárna v konfiguraci po větru VS proti větru [29] ..................................... 24 Obr. 2-8 Elektrárna s nastavením řízeným korouhví [31] ............................................. 25 Obr. 2-9 Princip funkce Savoniovy turbíny [33] ......................................................... 26 Obr. 2-10 Savoniova turbína [35] .............................................................................. 26 Obr. 2-11 Darrierova turbína tvar a) C, b) H, c) šroubovitá [36] ................................... 27 Obr. 2-12 Turbína v podobě vzducholodě [38] ........................................................... 28 Obr. 2-13 Elektrárna od The Tekniker [40] ................................................................ 29 Obr. 2-14 Znázornění elektrostatické indukce-zelený .................................................. 30 Obr. 2-15 Kontaktní generátor s pohyblivou elektrodou .............................................. 32 Obr. 2-16 Kluzný generátor s pohyblivou elektrodou .................................................. 32 Obr. 2-17 Kontaktní generátor s volnou vrstvou ......................................................... 33 Obr. 2-18 Kluzný generátor s volnou vrstvou ............................................................. 33 Obr. 2-19 a) Volt ampérová charakteristika, b) Výkon v závislosti na odporu [42] ......... 34 Obr. 2-20 Elektrostatické pole s vlivem hranového efektu [48] .................................... 35 Obr. 2-21 a) Mřížkování s propojením uprostřed, b) Mřížkování s propojením na krajích 35 Obr. 2-22 Naměřená napětí na kontaktním generátoru za různých atm. podmínek [8] ..... 36 Obr. 2-23 Triboelektrická řada [51] ........................................................................... 37 Obr. 4-1 Generátor s volnou vrstvou se společnou nevodivou vrstvou ........................... 41 Obr. 4-2 Elektrárna s horizontální turbínou ................................................................ 45 Obr. 4-3 Elektrárna vertikální – přenosná .................................................................. 46 Obr. 4-4 Vertikální elektrárna – statická .................................................................... 47 Obr. 5-1 Elektrárna podle konceptu 2 ........................................................................ 48 73 Obr. 5-2 Elektrárna rozložená na jednotlivé části ........................................................ 51 Obr. 5-3 Příruba turbíny .......................................................................................... 52 Obr. 5-4 Řez Savoniovou turbínou ............................................................................ 52 Obr. 5-5 Uchycení na a) horní straně turbíny, b) dolní straně turbíny ............................ 53 Obr. 5-6 Sevření nosníku ......................................................................................... 53 Obr. 5-7 Uložení turbíny .......................................................................................... 54 Obr. 5-8 Hřídel v krku ............................................................................................. 55 Obr. 5-9 Řez generátorem ........................................................................................ 57 Obr. 5-10 Rozložení statorového disku ...................................................................... 58 Obr. 5-11 Skříň generátoru....................................................................................... 59 Obr. 5-12 Přetlakový systém .................................................................................... 59 Obr. 5-13 Těsnění hřídele ........................................................................................ 60 Obr. 5-14 Stojanová noha ........................................................................................ 61 Obr. 5-15 Silové působení na elektrárnu .................................................................... 62 74 11 SEZNAM TABULEK Tab. 2-1 Složení atmosféry Marsu............................................................................. 21 Tab. 5-1 Rozměry částí elektrárny............................................................................. 49 Tab. 5-2 Vnější účinky ............................................................................................ 50 Tab. 5-3 Provozní parametry .................................................................................... 50 Tab. 5-4 Výsledky kontroly hřídele k MSÚ ................................................................ 57 75 12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1. – VYPOCET_MSU (.pdf)