KOLÁTOR, M. Modelování přírubových spojů tlakových zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Létal, Tomáš

Pan Matyáš Kolátor měl ve své práci vytvořit výpočtový model pro přírubové spoje. Rešeršní část a závěr jsou zpracovány celkem dobře, problémy ovšem nastaly při řešení výpočtové části, kde student postupoval velmi nesamostatně a často neřešil zjevné nesrovnalosti v použitých postupech. V prezentovaných rovnicích je často obtížné zjistit význam jednotlivých veličin. K tomuto jsem studentovi opakovaně důrazně doporučoval použití obrázků, přičemž v práci několik obrázků k odvození je, nicméně jsou v nich často chyby a nesoulad s rovnicemi a textem. Praktická část je velmi nepřehledná a obsahuje velké množství chyb. Na většinu chyb jsem studenta upozorňoval, nicméně opravil jen malou část. Z vytvářených výpočtových modelů je korektní pouze první, který měl původně sloužit spíš jako úvod do problematiky a s jeho prezentací v práci jsem ani nepočítal. V dalších modelech se negativně odráží špatné počáteční předpoklady, díky kterým jsou výsledné modely chybné. I přes všechny nedostatky se přikláním k tomu, že práce splňuje minimální požadavky a hodnotím ji jako dostatečnou.

Posudek oponenta

Pernica, Marek

Předložená bakalářská práce studenta Matyáše Kolátora se zabývá modelováním přírubových spojů tlakových zařízení, pro které jsou v práci představené tři obecné přístupy. Práce obsahuje stručnou rešeršní část, kterou lze označit za poměrně zdařilou. Student se v ní věnuje přírubovým spojům obecně, zabývá se jednotlivými částmi přírubového spoje a popisuje zatěžování a některé normy určené pro volbu a výpočet přírubových spojů. V následující kapitole student vhodně popsal přírubový spoj, který bude řešit pomocí představených výpočtových modelů a následně určil předpoklady pro odvození výpočtových modelů. Dále už je práce věnovaná samotným výpočtovým modelům pro výpočty přírubových spojů, kde student začíná od nejsnazšího, kde uvažuje list příruby jako dokonale tuhé těleso. Šrouby, těsnění a potrubí jsou uvažovány jako tělesa deformovatelná tahem/tlakem. Zde student řeší jak stav montážní, tak i provozní, což je v problematice přírubových spojů velmi zásadní z hlediska těsnosti spoje. V druhém výpočtovém modelu student uvažuje plášť jako bezmomentovou skořepinu, ve třetím modelu jako momentovou skořepinu. Jednotlivé přístupy jsou v závěru práce porovnány, bohužel pouze pomocí tabulky. U druhého a třetího modelu se mi zdá nešťastné, že student neuvažoval montážní stav, což má na výsledné řešení zásadní vliv. Práce je poměrně přehledně členěná, student na poměry bakalářské práce vhodně pracuje s literaturou, avšak objevuje se velké množství chyb, překlepů a nejasností. Také uvedené obrázky mohly mít zásadně lepší kvalitu a některé mohly být přehlednější (obr. 5.1, obr. 5.3 a další). Za chybu lez označit například obrázek 2.11, kde student uvedl průměr děr pro šrouby příruby, ale už neuvádí jejich počet. Ten je uveden až v tabulce 2.2, ale je označen písmenem „i“ bez vysvětlení, že se jedná o počet šroubů. V téže tabulce chybí popis všech veličin a čtenář se tak musí pořád vracet k předchozím obrázkům, což čtení značně ztěžuje. Na straně 16 zase student uvádí, že teplota je zanedbatelná a zároveň, že je konstantní u všech výpočtových modelů, což mi nedává smysl. Na straně 20 student uvádí, že přírubový spoj má dvě osy symetrie, což není pravda. Výhrady mám také ke schématu na straně 24 (obr. 5.3), kde nesedí popis hodnoty LB0 a stejně tak šroub po utažení (červeně označený) by měl vypadat jinak. Dále na téže straně student vnesl do odvození nejasnost v podobě uvažování polovičních a celých vzdáleností na symetrickém modelu přírubového spoje. Vhodnější by bylo vybrat jeden přístup a toho se držet v celém výpočtu. Na straně 26 student uvádí, že při výpočtu napětí v těsnění vznikla nepřesnost kvůli zaokrouhlovací chybě, což mi nedává smysl, protože výpočet je proveden pomocí softwaru Jupyter, takže zaokrouhlování není třeba používat. Navíc na straně 22 je napětí v těsnění uvedeno jako vstupní parametr do výpočtu síly na těsnění. Na straně 27 je uvedeno, že síla předpětí byla volena na základě iteračního výpočtu uvedeného v kapitole 5.1, ve zmíněné kapitole ale žádný iterační výpočet není uveden. Na obrázku 5.8, kde je uveden deformovaný tvar šroubu přírubového spoje, je zřejmě také chyba, protože by mělo docházek k protažení šroubu, nikoli k jeho stlačení. U druhého výpočtového modelu považuji za největší chybu špatně odvozené rovnice 6.1 v důsledku chyby v obrázku 6.3, kde student špatně zaznačil úhel při natočení osově symetrického tělesa. Dále mi vůbec není jasné, co znázorňuje obrázek 6.8. U vykreslování deformovaných tvarů u druhého modelu chybí uvedení montážního stavu, navíc to z obrázků vypadá, že těsnění je natahované. U třetího modelu bych vytkl především to, že student nepopisuje symboly použité v rovnicích, což čtení značně znepříjemňuje. Stejně jako u druhého modelu i zde chybí uvedení montážního stavu. Za nedostatek také považuji, že student vyzkoušel funkčnost odvozených modelů pouze na jednom příkladu, což je v rozporu se zadanými cíli práce. Práce působí velmi rozpolceně, některé části jsou zpracovány dobře, jiné velmi špatně. Za pochvalu stojí rešeršní část, ovšem ve výpočtu se objevují časté chyby, nejasnosti a chybí i hlubší porovnání modelů a jejich použití na více než jednom případu. Z důvodů uvedených výše uděluji výslednou známku E.

eVSKP id 132431