DOUPOVCOVÁ, Z. Podzemní kultura – adaptace starého pivovaru v Litovli [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
2. Měřítko města, místa, funkce, prostorové vztahy Dvě základní rozhodnutí, otočit se „zády" k městu a orientací centra k promenádě potvrzují dokončení pěšího okruhu kolem historického jádra. Na druhé straně se autorka k přítomnosti řeky nijak nevyjadřuje, kdy se promenáda odvíjí podél břehu bez otočení pohledu a možnosti zastavení na hraně či u vody. Nábřeží jsou pouze schematicky osázena přerušovanou nesymetrickou alejí. Podobně jasné rozhodnutí vtahu – ne vztahu k městu netěží z potenciálu, který mu dimenze centrálního prostoru nabízejí. Nové rozlehlé platformy (uvolněné plochy bývalých skladů) čekají na jejich jakékoliv definování prostředí – samotná zeď k tomu nestačí. Jejich funkce i atmosféra zůstaly v tajnosti textů. Centrální dvůr nemůže sám regulovat svou roli těžiště centra, bez vyjádření vztahu k promenádě a vodě. Definice velké části jeho okolí i správně definované vstupy do podlaží aktivit centra zůstávají v očekávání odpovědí z ústředního prostoru. Umístění venkovní terasy na jedné z platforem je zde příkladem možnosti jejich potenciálu. Organizace sklepů a nástavby je hodnotnou částí projektu s vyvrcholením jejich spojení v převýšeném prostoru, které je přínosem k potenciálu jejich prostředí. Otázkami ale zůstává, co se zde má (v kontextu stávajících institucí) vystavovat, kdo zde bude odpočívat a od čeho? Hodnotné texty, které doprovázejí všechny fáze, zůstávají často osamocené, neprodloužené do reality projektu. Jedná se zde především o definici venkovních prostorů, kde se projekt zastavil příliš brzo na to, aby na zvolených rozhodnutích „stavěl“. Jeho další vývoj by se snad ubíral tímto směrem. Kvalita projektu je tak v jeho jednoduchých volbách charakteru, organizaci a konstrukci centrálního objektu nových funkcí, dnes neutěšeného, shluku bývalého pivovaru. Celkové hodnocení bakalářské práce: Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D 65. Otázky k obhajobě a připomínky bakalářské práci: Slovní hodnocení práce: Projekt nového kulturního života města se především soustředil na definici obnovených klenutých sklepů a nové nástavby, které definují jeho kapacitu a prostředí. Jasně položené základy veřejných prostorů nechávají další cestu k jejich použití, které nabízejí svým „skrytým“ potenciálem. Otázky a náměty k obhajobě: Vysvětlení charakteru a programu na platformách. Materiály venkovních prostorů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | D | Autorka vidí téma jako studii adaptace sklepů, (tj. jejich zapojení do kulturního a komunitního života města), doplněných o nový multifunkční prostor nástavby. Dále hledá zkvalitnění veřejného prostoru zděděného brownfieldu, jako nalezení alternativy pro výstavbu nových bytových domů, mazajících všechny stopy. Společné analýzy vyjadřují základní pohled k charakteru města a místa. Navazují jednoduché, dobře položené, otázky v kvalitních textech, doprovozených schématy linií – řeky a nábřeží, bytového domu, hradeb. Prostory a pohyb lidí vidí regulované dvorem pivovaru; městský blok rozhoduje nejprve očistit od garáží a dále doplnit novou bytovkou. Její reakce ke stávajícím neutěšeným fragmentům pivovaru je založena na stejném principu, vybourat a očistit, nahradit a doplnit nekvalitní shluk objektů. Z této reakce vycházejí rozhodnutí k obnovení hodnoty sklepů v intimní poklidné prostředí a zdůraznění přítomnosti někdejšího převýšeného prostoru v jeho potenciálu propojení obou podlaží centra kultury, s novou nástavbou prostorné haly různorodých funkcí. Větší ambice si koncept i projekt příliš nekladou. |
Autorka si pouze částečně analytickým způsobem definovala svůj přístup k návrhu. V místech, kde návrh vychází z analýzy, je logický a správný. V momentě, kdy se dostává mimo tuto analýzu se pochopitelnost návrhu snižuje. Funkční využití některých prostorů není z návrhu zřejmé. Předložené dokumenty hlavní myšlenky a autorské zásahy do objektu „neprodávají“, protože nejsou zobrazeny. Ve srovnání s ostatními studenty je viditelný rozdíl v množství odvedené práce.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Projekt sestává ze tří navazujících částí - kulturně společenské středisko v rekonstruovaných pivovarských sklepech s nástavbou - kulturní dvůr s dřevěnými platformami, důsledně oddělený od města starou a novou zdí - bytový dům Autorka při navrhování vycházela z jednoduché analýzy místa, kterou lze shrnout do přítomnosti tří pomyslných rovnoběžných křivek (hradba, řeka, stavební čára) a tří dvorů, které stávající zástavba v místě vymezuje. Analýzu správně využívá při prodloužení hradební promenády a umístění bytového domu, který svým zalomením respektuje pomyslnou křivku řeky. Půdorysné linie v projektu, které jsou kolmé na řeku, tj. nová zeď vymezující dvůr kulturního centra a poloha štítu domu vychází z citu autorky, tj. nejsou podloženy žádnou analýzou. Nová zeď, která vymezuje dvůr a správně jej odděluje od bytových domů, drží stejný směr jako původní hospodářský objekt pivovaru v nové poloze. Proporce dvora se zvětšuje, což ale není v projektu zobrazeno a není vysvětleno funkční využití. Zároveň se zvětšuje také vnitroblok určený bytovým domům, což přispěje ke kvalitě bydlení v nich. Tvar nové zdi negativně ovlivňuje pohodu obytných místností krajních bytů nového BD. Poloha štítu bytového domu vychází polohy schodišťových jader a modulů jednotlivých bytů v půdorysném schématu. Z urbanistického pohledu není obhájena, obzvlášť pokud je protilehlá fasáda stávajícího domu slepým štítem (původně zde měl být umístěn parkovací dům. Jeho odstranění mělo být do projektu kvalitněji dopracováno. Parkoviště, které autorka navrhuje není adekvátní náhradou). | |
| Provozní řešení | C | Provozní a dispoziční řešení se věnuje primárně rekonstruovaným pivovarským sklepům s nástavbou. Bytový dům je letmo navržen půdorysným schématem s moduly. Využití dvora autorka v grafické i textové části zcela pomíjí. Do sklepů je umístěn provoz baru / kavárny s provozním zázemím a komunitními a výstavními prostory. Hlavní vstup je orientován do dvora v místě původní rampy. Správně je navržen únikový východ na opačné straně budovy (s výtahem). S komunitními prostory v kombinaci s coworkingem a s vlastním hygienickým zázemím a kuchyňkou se počítá i v nástavbě. Do nástavby se ze dvora vstupuje po novém venkovním schodišti s ochozem postaveném na nové zděné stěně. Z opačné strany je ochoz přístupný výtahem. Uvnitř jsou obě podlaží propojena točitým schodištěm s galerií v převýšeném prostoru. Dispozice dolního podlaží kopíruje stávající dispozici sklepů, přičemž některá propojení místností jsou zaslepena. Horní podlaží tvoří dvě propojené lodě – hlavní prostor a trakt se vstupem / zázemím a převýšeným prostorem. Funkční využití a návaznost jednotlivých prostorů je adekvátní. Lze ale předpokládat, že budoucí provozovatel by spíše upřednostnil možnost různých propojení jednotlivých prostorů s ohledem na různé typy pořádaných akcí a požadovanou kapacitu (tj. např. propojení mezi m.č. 04 a 05 v 1.NP bylo možné zachovat a další naopak vytvořit). S tím souvisí i oddělitelnost provozu obou podlaží, které návrh neumožňuje. Provoz recepce a prodej vstupenek umístěn v 1.NP vedle baru je samostatně neekonomický. Ve 2.NP recepce naopak chybí. Za chybu lze považovat umístění výtahu u únikového východu. Přestože spojuje všechny úrovně, neodpovídá jeho umístění důstojnému přístupu k lidem s handicapem. Zázemí zaměstnanců a technická místnost jsou výrazně poddimenzované – důsledné zazdění všech oken ve sklepech předjímá přítomnost vzduchotechnické jednotky, pro kterou není vymezen prostor. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Návrh nahrazuje většinu konstrukce horního podlaží – zachovává pouze obdélník okolo budoucího převýšeného prostoru a východní štít. V dolním podlaží očišťuje pivovarské sklepy od přístaveb, zazdívá některé průchody a jeden probourává. V interiéru se počítá s omítáním sklepů, což bude bez podřezání působit trvalé problémy. Nové konstrukční řešení nástavby ve formě soustavy dvoukloubových rámů (jako jedinému se mu autorka více věnuje), je možné. V kombinaci s uvažovanými sendvičovými panely se jedná o ekonomicky dostupné, utilitární řešení, které ale umožňuje výrazné otevření jižní fasády. Jeho aplikace na historický objekt je provokativní a bude vyžadovat na zděné podnoži úpravy, které nejsou v projektu zohledněny (věnce, rozměrové nepřesnosti, změna tvaru rámu v místě převýšeného prostoru apod.). I z tohoto důvodu se jeví zachování východní obvodové stěny horního podlaží jako zbytečné – tvarově stejnou zeď by bylo možné vyzdít i z nového materiálu bez problémů s návaznostmi na ocelové rámy a úniky tepla. Estetické působení systému v interiéru ani v exteriéru není zobrazeno. V návrhu není nijak řešeno technické zařízení budov – odvětrání, zamyšlení nad ekologickými aspekty projektu apod. | |
| Architektonické řešení | D | Očištění sklepních prostorů je základním předpokladem zachování podstaty památky a důvodem pro její zachování. Odstraněním jednoho ze stropů je do dispozice vložen vertikální prvek světelné studny – překvapivý prvek v horizontální dispozici. Do něj autorka vkládá vertikální komunikaci, přičemž stěny v úrovni horního podlaží zůstávají plné (vždy po jednom průchodu nahoře a dole) – vertikální prostor je víceméně izolován od zbytku dispozice. V horním podlaží je část stěn zachována kvůli jejich siluetě. Jsou doplněny současnou konstrukcí při zachování (částečně) původního tvarosloví (doplnění venkovního schodiště, výtahové šachty a ochozu s opěrnou stěnou pod ním). Nová konstrukce umožňuje větší otevřenost prostoru v interiéru a volnost nakládání s fasádami. Je proto škoda že horní podlaží se otvírá téměř výlučně na jih a izoluje tak přístupový ochoz. Uvnitř jsou prostory kompletně omítané. Zvnějšku je původní zdivo v dolním podlaží režné a horní podlaží omítnuté, nicméně toto dělení není vždy dodrženo (nová zeď pod ochozem je zobrazena jako režná). | |
| Formální úroveň | E | Zvolené perspektivy nedostatečně prezentují návrh ze dvou základních důvodů. Za prvé se nevěnují prostorům a místům, které sama autorka považuje za prostorově nejzajímavější (např. sklepní místnost s barem, převýšený prostor, vnější dvůr apod.). Za druhé zobrazují něco jiného, než je navrženo. Např. není viditelný rozdíl mezi sendvičovým panelem a omítanou stěnou. Pokud jsou rozhodnutím autorky zazděna všechna okna do sklepů, musí ve vizualizaci zobrazit představu o světelných vlastnostech prostoru. Perspektiva interiéru nástavby nedává představu o vnitřním členění prostoru pro jednotlivé uživatele (které je popisováno v textu a v půdorysech, nezobrazuje střešní světlíky apod. Ani ve výkresech autorka nejde do hloubky a nezobrazuje jí navrženou architekturu v interiéru i v exteriéru – rozmístění generických bloků toto nemůže nahradit. Výkresy detailů, řezů a pohledů nezobrazují správně zvolené řešení (chybí nová zeď s násypem pod ochozem, zobrazení nosné konstrukce a světlíků v řezu). |
eVSKP id 151448