SCHALLER, L. Mobilní sítě 5. generace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pan Schaller vypracoval bakalářskou práci, ve které se zabýval historickým vývojem a architekturou buňkových mobilních systémů s cílem popsat známé skutečnosti o t.č. budoucí páté generaci a dále nové služby předpokládané pro použití v sítích této generace. Podrobný teoretický úvod také obsahuje informace o přímé komunikaci mezi zařízeními, agregaci senzorických dat a problematice heterogenních rádiových sítí. V praktické části je vykonáno měření vlivu agregace na parametry komunikace, výsledky jsou dostatečně diskutované. Zadání je splněno v celém rozsahu. Po odborné stránce práce obsahuje nemalý počet chyb, ale tyto jsou povětšinou jen nízké závažnosti. Formálně je práce na velmi dobré úrovni, zejména je velmi kvalitní obrazová dokumentace a zpracování seznamu zkratek. Naopak odkazy na literaturu v textu mohli být častější i když samotná rešerše je dostatečně kvalitní. Také se vyskytují význam zastiňující překlady anglické terminologie jako kontrolní místo řídicí nebo list místo seznam. Student pracoval průběžně a samostatně, výsledky pravidelně konzultoval. Práce prokázala schopnost zorientovat se v zadaném tématu a dostatečné odborné znalosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji hodnocení B/81 bodů.
Cílem práce studenta bylo prostudovat problematiku současných mobilních sítí 4G spolu s aktuálními informacemi o vývoji další generace, tedy mobilních sítí 5G. Měl se zabývat také problematikou koexistence různých přístupových technologií a různých technik komunikace mezi koncovými uzly, a poté provést dostupná praktická měření. Bakalářská práce má značný rozsah, student se zabýval poctivě všemi součástmi zadání, vlastní text se nachází na 62 stranách, což považuji již za rozsah odpovídající diplomové práci. Tento rozsah je však adekvátní vzhledem k úkolům v zadání, i když by se našly určité části, které by mohly být zestručněny pomocí odkazů na literaturu, či zcela vypuštěny – například obrázek 3.4, který vyjadřuje vývoj počítačové techniky od sálového počítače po počítače všude, kam se podíváme; navíc, na který ani není v textu odkaz; nebo vysvětlení že 60 GHz = 60 000 MHz. Pro měření propustnosti student použil nástroj iperf s nastavením generujícím udp stream, aby zjistil mezní schopnost komunikace přes síť wifi. V práci není vysvětleno, proč si vybral protokol UDP a ne TCP, pomocí něhož by se propustnost automaticky ustálila na maximální možné hodnotě bez zkoušení typu pokus-omyl. Výsledkem praktické části jsou hodnoty propustnosti na straně wifi rozhraní a na straně eUu rozhraní v několika scénářích, otázkou je, co z toho plyne. Bylo by vhodné měření rozšířit, uvést přesně, za jakých podmínek měření probíhalo, a výsledky kriticky posoudit. K odborné stránce práce mám další připomínky: - nesprávné výrazy typu „nositelná zařízení“, „buněčná síť“, - na obr. 3.2. je chybně naznačeno, že se vývoj 5G započal studiemi až od roku 2016, - na str. 58 obr.6.3 je uvedeno, že pro minimalizaci interference mezi sousedními buňkami si sousední eNB vyměňují zprávy přes rozhraní X2, např. že buňka ohlásí rušení určitých fyzických zdrojových bloků cizím terminálem ve směru uplink, a druhá buňka na to reaguje, že pro tyto bloky sníží vysílací výkon ve směru UL – jak to eNB provede a jak se zachová rušící terminál? - chyba v obr. 6.8. – rozhraní S2b by mělo být S2a, - v praktické části student provádí měření propustnosti ve wifi buňce vytvořené LTE modulem s funkcí wifi hotspotu, avšak v práci nejsou specifikovány parametry či nastavení režimu, konkrétního standardu komunikace, pásmo, komunikační kanál, schopnosti terminálů, překrývání pásma s dalšími wifi sítěmi v blízkém okolí, apod. - šířka pásma se nevyjadřuje v bitech za sekundu. Po formální stránce práce vykazuje dobrou grafickou úpravu, text vykazuje několik gramatických chyb, např. minulý čas 3. osoby množného čísla pro střední rod podmětu věty. Závěrem lze konstatovat, že práce požadavky zadání naplnila, navzdory nepřipravenosti experimentální sítě na ÚTKO, a vzhledem k výše uvedenému hodnotím známkou C/76 bodů
eVSKP id 93708