KUČERA, Š. Elektrická charakterizace grafenových vrstev a jejich využití jako plynové senzory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Cílem bakalářské práce byla elektrická charakterizace vzorků s grafenovou aktivní vrstvou, a s ohledem na možné využití pro plynové senzory. Vzorky byly připraveny v laboratořích Ceitec a Ústavu fyziky. Student Štěpán Kučera pracoval na sestavení aparatury pro elektrickou charakterizaci a následném měření. Po předložení BP mohu konstatovat, že všechny cíle stanovené v zadání byly splněny. Práce má logickou strukturu a obsah odpovídá tématu. Věcné jádro je formulováno na 37 stranách a obsahuje 18 obrázků. Úroveň práce s disponibilní literaturou je na dobré úrovni. Součástí je bohatý seznam literatury využívající 38 zdrojů, včetně internetových odkazů. Citace jsou uváděny korektně. Připomínku mám k některým nepřesnostem v citacích a zejména k seznamu literatury v závěru práce, který je nejednotný. Po formální stránce je práce jasně členěná do čtyř hlavních kapitol. Popisován je grafen jako zdrojový materiál, jeho základní vlastnosti a koncept výrobního postupu. V následujícím odstavci popisuje student zdroje elektronického šumu, které vzhledem k plynové detekční schopnosti a elektrické charakterizaci považuje za klíčové a definují citlivost struktur. Závěry tohoto odstavce jsou správné, nicméně hodnotím nedostatečný rozsah některých podkapitol a doporučuji vazbu na více relevantních vědeckých publikací. Ve 4. a částečně i 5. odstavci autor práce popisuje aparaturu pro měření transportních charakteristik. Na tomto místě velmi kladně hodnotím osobní přístup studenta při práci v laboratoři a jeho schopnost řešení problémů při měření nízko úrovňových signálů a zajištění opakovatelnosti výsledků. Zdůraznit lze např. řešení stínící komory a přivedení plynu. Současně ale v textu je mírně nejasné používání parafrází, nových myšlenek a autorových komentářů. Taktéž konstatuji rezervy v gramatickém projevu. Takto je narušena plynulost a čitelnost textu. Reálné výsledky měření jsou k nalezení v druhé části odstavce 5. Autor demonstruje chování vzorků za tmy i osvětlení a ukazuje vliv potenciálové bariery. Dále autor navrhuje využití dvou diodového náhradního modelu pro extrakci parametrů z reálného měření. K tomuto účelu vytvořil student skript v protředí Matlab a prokládá reálná data modelem. Tuto myšlenku hodnotím velice kladně. Podle mého názoru by si tato aktivita v textové části práce zasloužila důslednější popis a rozbor. Nicméně výsledky prokládání a určené parametry jsou poměrně přehledně tabelovány. Dále student hodnotí význam a dopad expozice vybraných vzorů v argonové atmosfeře. K tomuto účelu opět využívá diodový model a demonstruje vývoj výsledků s expoziční dobou. Zde postrádám prezentaci grafů ve vhodnějším měřítku, snad semilogaritmickém, aby byla podpořena aplikační interpretace. Nicméně student svým měřením i závěry potvrdil schopnost struktury reagovat na plynné prostředí, čímž splnil bod zadání. Přes uvedené připomínky bakalářská práce předkládá správné interpretační závěry, závěr práce je dostatečný. V hodnocení student také kriticky připomíná, že reálné měření šumových spekter neposkytlo věrohodné výsledky a předkládá náměty na další práci. Aktivita studenta v průběhu semestru byla velmi dobrá a docházel na pravidelné konzultace. S ohlédnutím na výše zmíněné a splnění všech bodů zadání, práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 84 bodů.
Student se ve své práci zabývá studiem elektrických vlastností grafenových vrstev a reakcí při kontaktu s testovacím plynem. Práce obsahuje jak teoretickou rešerši materiálu samotného, tak výsledky základních měření elektrických vlastností v základním stavu a při práci plynového senzoru. Všechny body zadání jsou splněny a v práci popsány. Organizace práce je přímočará a posloupnost podaných informací je dobře strukturovaná. Použitá literatura je dostatečně odcitovaná, i když pár zdrojů by stálo za to nahradit vědecky věrohodnější variantou. Rozsah práce je adekvátní. Výsledky jsou dostatečně popsány a autor sám navrhuje i možnost pokračování a experimentů za rámec bakalářské práce. Celkovou čitelnost práce kazí několik chyb, například tvary slov neshodující se se zbytkem věty, či problémy způsobené nepozorností při formátování. Jeden obrázek a jeden neidentifikovatelný objekt mají nefunkční odkazy a tabulka číslo 1 se v práci vyskytuje pod sebou dvakrát. Práci by prospělo, kdyby byla pečlivě pročtena a zkontrolována před odevzdáním. I přes tyto chyby formálního charakteru je ale podstata práce dobrá. Obsahuje potřebné informace a zadání je splněno. Proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 142070