Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Figalla, Silvestr

Student Štěpán Stejskal projevil při řešení bakalářské práce značný zájem i zručnost při práci v laboratoři. Zvolené téma i přes svůj ryze experimentální charakter a nejistý výsledek bylo zpracováno kvalitně a svým výstupem odpovídá zadání. Student během zpracování bakalářské práce hojně využíval konzultací při návrhu experimentů i závěrečné formulace textu práce. Získané poznatky o epoxidaci některých dostupných terpenů budou využity k dalšímu rozvoji tohoto tématu při syntéze nových monomerů. Jako vedoucí hodnotím celkově práci známkou A - výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	B

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Jašek, Vojtěch

Student Štěpán Stejskal předložil k obhajobě bakalářskou práci s názvem „Epoxidace přírodních nenasycených látek“ zaměřenou na studium udržitelných alternativ epoxidačních reakcí s využitím pro potenciální materiálové účely. Práce obsahuje velmi dobře kompozičně formulovaný abstrakt, který shrnuje důležité zjištěné poznatky experimentálního studia epoxidace limonenu a esterů citronellolu a geraniolu. Teoretická část práce se zaměřuje na popis a přípravu epoxidů z hlediska chemických mechanismů i praktické aplikace se zacílením na přírodní obnovitelné zdroje. Předložená práce obsahuje dostatečné množství ilustrací i citovaných zdrojů a působí uceleně a přehledně. Kriticky lze hodnotit nekonzistentní odsazení ilustrací od statě práce, občasné překlepy či chyby (diakritika souvětí na straně 12, kompozice první věty čtvrtého odstavce na straně 19, „Citroenllol“ na straně 20, absence mezery v prvním odstavci na straně 24, text bez zarovnání v bloku na straně 25, malé písmeno na začátku věty na straně 27). Je nutno dodat, že chyb je v prací minimum a nesnižují významě její kvalitu. V některých případech autor práce používá šroubované věty, které nesou podstatnou myšlenku, ale působí nadbytečně nebo zvláštně. Za zmínku stojí věta na straně číslo 37 popisující experimentální úkon: „Naopak zpočátku syntézy bylo potřeba reakční směsi uměle zahřát na požadovanou teplotu 25 °C.“ Experimentální část práce hodnotím obzvlášť kladně s ohledem na výstižně shrnutý popis experimentálních úkonů a pečlivou diskuzi výsledků. Tato část práce obsahuje dostatek reakčních schémat, grafických znázornění naměřených hodnot a věcné shrnutí zjištěných poznatků. Nepřehledně působí seřazování grafů s postupnou změnou reakčních podmínek, které není intuitivní (viz Obrázek 19–21 kde začíná graf s 0,5 mol% katalyzátoru, následuje 0,25 mol%) a poslední je 1,0 mol%) a pojmenování dvou grafů stejně, což je spíše nepozornost autora (Obrázek 35 a 36). Také není ideální formulace názvu kapitoly 3.8.1. „Epoxidace limonenu na vyšší škále“, lépe působí pojmenování následující kapitoly 3.8.2.: „Výsledky epoxidace limonenu ve větším měřítku“. Diskuze a Návrh dalšího postupu hodnotím jako takřka vynikající, nadbytečné je v těchto kapitolách citovat zdroje (třetí odstavec na straně 45). Autor v těchto částech práce přednostně komentuje své pozorování a zjištěné výsledky. Nicméně práce je velmi kvalitně diskutována a navržené budoucí postupy jsou racionální a zajímavé. Rozhodl jsem se práci zhodnotit známkou A-výborně.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Úroveň jazykového zpracování	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

Student v práci uvedl, že sloučeniny schopné polymerace musí být alespoň dvojfunkční. Zároveň v práci popisuje syntézu polyetherů ze sloučenin obsahující jeden oxiranový kruh. Mohl by student objasnit výrobu polymerů ze sloučenin obsahující jednu funkční skupinu a uvézt konkrétní příklady?
V práci se nachází informace: „V závislosti na struktuře alkenu se může pohybovat v rozsahu 50–150 kJ/mol.“ která je zásadní pro plánování experimentů a neodkazuje se na referenci. Mohl by student doplnit zdroj?
V práci v kapitole 2.2. je diskutován reakční mechanismus vzniku epoxidových funkčních skupin s využitím perkarboxylových kyselin. Student uvádí: „Kupříkladu epoxidace -nenasycených karboxylových kyselin s použitím peroxokyselin jako oxidačních činidel je velice limitovaná z důvodu elektronakceptorní povahy karboxylové skupiny. Tímto se přesouvá elektronová hustota směrem k této karboxylové skupině, což snižuje reaktivitu dvojné vazby, jelikož se snižuje její afinita k nukleofilnímu kyslíku z peroxokyseliny [5].“ Vzhledem k tomu, že se nenachází v bakalářské práci, mohl by student okomentovat a vysvětlit reakční mechanismus epoxidace alkenů s využitím peroxokyselin?