ŠUĽAN, D. Zpětné zotavení ve výkonových integrovaných obvodech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Diplomová práce pana Šuľana byla řešena pro potřeby společnosti ON Semiconductor s cílem sestavení pracoviště pro testování doby zotavení polovodičových struktur a ověření jeho funkčnosti. Při řešení svého diplomového projektu pracoval pan Šuľana samostatně. Potřebnou literaturu si sám vyhledával a dokázal se v ní dobře orientovat. Práce byla řešena především na pracovišti v ON Semiconductor a postup práce byl kontrolován při občasných konzultacích. Ke konci zpracování projektu došlo k časovému posunu a práce byla dodělávána ve značném spěchu. Nedostatek času se projevuje především ve zpracování druhé poloviny textu práce, tedy v popisu návrhu testovacího zařízení a ve vyhodnocení výsledků testování. Přes tyto problémy bylo zadání práce splněno a dosažené výsledky splnily očekávání zadavatele.
Práce věnovaná problematice měření doby zotavení polovodičových součástek působí na první pohled dobrým dojmem, nicméně při bližším pohledu obsahuje řadu nedostatků, především formálního charakteru. To se týká zejména překlepů ve slovech a naprostého ignorování pevných mezer a pomlček, což má za následek nepřípustné dělení textu na koncích řádků. Autor nerespektuje základní normy pro umisťování mezer, čárek a kurzívy v textu. Rozdíly mezi desetinnou tečkou a čárkou, jednotnou formu psaní jednotek (někdy zkratkou, někdy celým slovem a někdy jednotka zcela chybí) také nejsou respektovány. Na mnoha místech se při odřádkování objevují místo mezer řádky s jedinou tečkou zarovnanou na střed. Samotné mezery mezi odstavci by také měly být lépe uzpůsobeny, aby nesplýval text s čísly stránek, popisy obrázků apod. V práci oceňuji překreslení většiny obrázků, avšak obrázky obsahují i řadu chyb. Např. na obr. 28 zasahuje legenda do grafu, schéma na obr. 16 je neproporcionálně zmenšeno, přitom by stačilo přesunout komponenty ve zbytečně širokém schématu, na obr. 17 figuruje zapomenutý kurzor ze snímku obrazovky apod. Obrázky jsou navíc zbytečně velké na úkor textové části. V teoretické části se student dostatečně seznamuje s problematikou jak samotné podstaty měřeného parametru, tak možností měření, a to i z pohledu norem. Praktická část práce je zbytečně rozdělena do šesti krátkých kapitol, ve kterých je zároveň chaoticky propojeno množství teorie, simulací, reálných měření a tvorba programu v LabView. Díky tomu není zcela jasný praktický přínos práce a vše působí chaoticky a splývá dohromady. Tento dojem je navíc podporován ještě faktem, že student na některých místech píše "my jsme udělali" a není tak jasný jeho konkrétní přínos v práci. Práci by dle mého názoru prospělo zejména sloučení všech praktických kapitol do jedné a lepší strukturalizace textu. Student splnil zadání práce ve všech bodech, avšak praktická část mohla být zpracována více do hloubky. Celkově hodnotím práci 68 body a stupněm D pro nedostatečné formální zpracování práce a zejména pro nejednoznačnost přínosu autora, což bude nutné objasnit v průběhu obhajoby.
eVSKP id 94022