CHMELÍK, J. Tření a mazání fascií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Vrbka, Martin

Hlavní cíl diplomové práce, který byl zaměřen na vývoj tribologického modelu fascií a následný experimentální popis součinitele tření vyvíjeného léčebného přípravku s využitím pin-on-plate simulátoru, byl splněn. Byl vytvořen experimentální tribologický model fascií, byla provedena konstrukční úprava simulátoru, byly stanoveny experimentální podmínky a na základě nich byly realizovány experimenty s důrazem na analýzy viskozity a součinitele tření vyvíjených surovin na bázi nativní kyseliny hyaluronové a jejích derivátů. Diplomová práce byla řešena v rámci projektu OP PIK Aplikace, který se zabývá výzkumem a vývojem zdravotnického přípravku pro injekční léčbu bolesti dolních zad a je řešen ve spolupráci s biotechnologickou společností Contipro a.s. Student se rovněž zúčastnil jedné kratší stáže ve zmíněné společnosti, kde realizoval reologická měření. Diplomant se na základě výsledků své práce významnou měrou podílel na společné publikaci, která bude v nejbližší době upravena a zaslána do vědeckého časopisu. Při zpracování diplomové práce oceňuji nasazení studenta v laboratoři, kde konstrukčně upravil držáky třecích vzorků a realizoval celou řadu časově náročných měření, včetně měření s vypreparovanými králičími fasciemi. S jistotou lze říct, že se jedná o první tribologickou práci, kde bylo snahou studenta analyzovat tření a mazání fascií. Jeho grafické zpracování naměřených výsledků je velmi názorné a přehledné. Na druhou stranu, student nemá takovou schopnost z daných výsledků usuzovat nad jejich významem a dávat je do souvislostí s jinými daty z relevantních publikací. Student byl v průběhu studia začleněn do výzkumného týmu Biotribologie, kde samostatně a aktivně pracoval na zadaném tématu. Konzultace mezi vedoucím diplomové práce a studentem probíhaly v relativně častých a pravidelných intervalech a bez komplikací. Celkově práci studenta a jeho diplomovou práci hodnotím známkou B.

Posudek oponenta

Daniel, Matej

Téma práce je zajímavé a aktuální vzhledem k tomu, že počet pacientů trpících myofasciálními bolestmi se zvyšuje. Autor ve své práci vychází z hypotézy, podle které je příčinou bolesti zvýšená viskozita kyseliny hyaluronové. Podstatnou části práce je experimentální ověření dané hypotézy. Pro analýzu byl navrhl tribologický model fascie. Ve stavu literatury student nekriticky převzal celé části textu bez hlubší snahy o jejich sjednocení. Například v popisu tkáně fascií používá pojem fasciacyt a hned na další stránce pojem fibroblast. U některých vět je vidět, že vznikli jenom překladem bez kritického rozboru, viz tvrzení základním stavebním materiálem fascií jsou fibroblasty. Z formálního hlediska bych doporučoval uvádět kompletní citace v části 2.9 Tribologické modely měkkých tkání. Uvedení jenom názvu časopisu není standardní. Hlavní částí práce je experimentální posouzení tribologických vlastností hyaluronové kyseliny a fascí. Metodika je dobře popsána v části experimentálního zařízení. Chybí ale hlubší analýza sestavení modelu a v práci postrádám popis zkoušek na reálných tkáních (příprava, uchovávání, podmínky během experimentu). Výsledky jsou predikovatelné ze současného stavu literatury. Zajímavé je zjištění, že nativní roztok má lepší třecí vlastnosti než derivát kyseliny hyaluronové. V diskusi se autor snaží o porovnání se stavem literatury. I v této oblasti ale k porovnání někdy přistupuje formálně uvedením rozdílů bez snahy o bližší vysvětlení principů. Podle mého názoru nejsou závěry z měření měkkých tkání neprůkazné z důvodu malého počtu vzorků. Tento závěr také uvádí autor práce.

eVSKP id 139712