VRANA, V. Detekce spánkové apnoe u dospělých pacientů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Předmětem bakalářské práce studenta Vojtěcha Vrany byl návrh detektoru spánkové apnoe u dospělých pacientů na principu snímání pohybu hrudníku a vydechovaného vzduchu. V úvodní části práce popisuje student fyziologii a patologii spánku a diskutuje možnosti detekce apnoe. V realizační části práce navrhuje blokové schéma přístroje a dále popisuje dílčí části vlastního detektoru. Vlastní návrh je kombinací obvodu z diskrétních součástek a mikrokontroléru, pro nějž je sestaven řídící program. Dílčí části řešení bohužel vykazují chyby, různá rušení apod., které omezují nebo komplikují správnou detekci. Závěrečné ověření návrhu na pracovišti FN Brno se bohužel z časových a legislativních důvodů nepovedlo, proto student provedl vlastní měření za pomoci dobrovolníků z řad studentů. Zde mohlo být provedeno více měření a získáno více výsledků. Bohužel málo figurantů nedovolilo dostatečně odladit detektor. Během řešení práce byl student velmi aktivní, přicházel na konzultaci s dotazy a konkrétními návrhy, aktivně pracoval na obvodovém řešení, navrhl DPS a realizoval dílčí moduly. Množství zpracovaných zdrojů považuji vzhledem k realizačnímu tématu práce za dostačující. Vzhledem k uvedeným nedostatkům práce, avšak s ohledem na aktivitu a píli studenta navrhuji hodnotit bakalářskou práci „velmi dobře“ / B.
Student Vojtěch Vrana se ve své práci věnuje návrhu a realizaci zařízení pro detekci spánkové apnoe. V úvodu práce shrnuje poznatky z monitorování spánku a možností detekce spánkové apnoe v ambulantních a domácích podmínkách. Následně navrhuje vlastní zařízení, využívající dvou indukčních pletysmografů a mikrofonu. Funkční zařízení poté testuje na figurantech ve spánkové laboratoři FNUSA ICRC. K návrhu zařízení mám několik výtek. Student zvolil pro filtraci pohybů hrudi jednoduchý RC článek s mezní frekvencí DP 2,3 Hz. Nabízí se otázka, zda tato hodnota není příliš nízká, když chce vyšetřovat pacienty, kteří po apnoických pauzách často dýchají zrychleně. Rovněž nerozumím, proč podle studenta není možné signál zpracovávat digitálně, resp. proč by pro zpracování dechových pohybů byla nutná vzorkovací frekvence 262 kHz. Student využívá dva různé zdroje napájení - powerbanku a 8 AA baterií. Jelikož u powerbanky následně řeší problém s nízkou proudovou zátěží, kterou pak zvyšuje mobilním telefonem, nabízí se otázka, zda nebylo vhodnější powerbankou nabíjet celý systém. Při realizaci zapojení se student potýkal s řadou problémů. Úplně nerozumím tomu, proč mu vadí šum o frekvenci 131 kHz v signálu z mikrofonu. Možná by pro vysvětlení bylo dobré v práci ukázat, jak zašuměný signál vypadá. S tím souvisí další výtka - v práci postrádám ukázky signálů z jednotlivých senzorů, například ve formě snímků z osciloskopu, stejně tak mi v práci chybí fotografie hotového zařízení a umístění senzorů na figurantovi. Během realizace také student měnil hodnoty některých součástek či součástky přidával (filtr signálu z mikrofonu), nicméně pozměněná schémata už v práci neuvádí. Měření student prováděl za pomocí jednoho senzoru na třech figurantech, z čehož se zachovala data ze dvou měření. Z těchto dvou měření jeho systém detekoval apnoe v jednom případě. Výrok "Přes výše zmíněné problémy, hodnotící algoritmus určil v malém vzorku apnoe správně" tak považuji za poněkud unáhlený. Student využívá vzhledem k povaze práce dostatečné množství zdrojů, které správně cituje. Navzdory uvedeným výtkám lze zadání práce považovat za splněné. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D (65 bodů).
eVSKP id 118291