TUHÝ, L. Výukový modul pro měření v předmětu Výkonová elektronika 1 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student se v diplomové práci věnuje návrhu a realizaci univerzálního měniče určeného pro laboratorní výuku v předmětu Výkonová elektronika I. V rámci práce byly navrženy, simulovány a následně realizovány všechny výkonové a řídicí části měřícího modulu. Jedná se o dvoupulsní a šestipulsní usměrňovač, snižující měnič, čtyřkvadrantový ss. měnič a jednofázový střídač. Student si během řešení diplomové práce osvojil jak postupy při návrhu měničů, tak také postupy při jejich oživování. Během řešení přistupoval k práci velmi zodpovědně a aktivně. Navrhl a realizoval zařízení, která posléze uvedl do plně funkčního stavu, a tím splnil všechny body zadání. U studenta oceňuji především samostatnost a schopnost řešit problémy, které se během realizace zařízení objevily.
Úkolem bylo navrhnout obvodové zapojení, provést ověření návrhu simulacemi a navrhnout konstrukci modulu výukového měniče do předmětu Výkonová elektronika, měnič realizovat a oživit. Předložená diplomová práce dokládá, že student všechny body zadání splnil. Po formální stránce je práce na velmi slušné úrovni, srozumitelná, bez překlepů a logicky členěná. Rozsah práce (přibližně 30 stránek vlastního textu) je dostatečný. Výrobní podklady jsou dobře čitelné a kompletní. Po obsahové stránce je práce rovněž zdařilá. Obrázky i změřené průběhy jsou dostatečně komentovány a jasně čitelné. V návrhu používá autor některé poměrně zastaralé nebo jinak nevhodné prvky - například komparátor LM311 je pro použití v PWM modulátoru (viz str. 30, obr. 17) díky své malé rychlosti a nesymetrickému výstupu s otevřeným kolektorem krajně nevhodný. Také použití výkonových tranzistorů P-MOSFET v koncovém stupni měniče je díky jejich výrazně horším statickým i dynamickým parametrům oproti tranzistorům N-MOSFET nepříliš vhodné. Výstupní LC filtr je navržen také poměrně nedokonale, jak je vidět z frekvenční charakteristiky na obr. 56, str. 61. Amplitudová charakteristika by neměla mít nejlépe žádný rezonanční překmit. Ten totiž může při určité (byť nestandardní) zátěži zesilovat případné kmitání na výstupu a to i tehdy, je-li tento překmit kmitočtově výrazně níže, než je spínací kmitočet měniče. Vzhledem k použití navrženého měniče ve výuce však mohou být tyto nedostatky konstrukce prospěšné. Studenti mohou být na nedostatky vyučujícím upozorněni a mohou sami přemýšlet nad zlepšením konstrukce měniče. Celkově je práce na velmi slušné úrovni a rozhodně ji proto doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 71117